Jen-mi-dej, jen-mi-dej, klape ve mlýně.
(německé pořekadlo)

Borovský, Jeřábkův mlýn

Borovský, Jeřábkův mlýn
28
Jersín
58825
Jihlava
Jersín
49° 24' 40.9'', 15° 49' 36.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn na samotě pod rybníkem adaptován k bydlení.
1,3 km jižně od kaple sv. Anny v Jersíně
Nadějovský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Patrně zničen za 30leté války

 První písemná zmínka o existenci tohoto vrchnostenského mlýna pochází z roku 1617, kdy jej po svém otci převzal mlynář Vítek, který zde s jistotou hospodařil do roku 1620. Další zápis pochází z roku 1631, kdy již byl mlýn pustý a takto zůstal přinejmenším do roku 1687.

Dne 13.října 1778 prodal hrabě František Collalto Borovský mlýn, se všemi k němu od starodávna náležejícími polnostmi a příslušenstvím, za částku 200 zlatých rýnských, mlynářskému mistru Antonu Kmentovi. Mlýn byl v té době opatřen vlastním náhonem, jedním chodem na mouku a čtyřmi na kroupy, a patřily k němu polnosti pojmenované "za Borovským rybníkem na kopci", "u mlýna" a "u louky", s celkovou výměrou 18 měřic, tj. 3,45 ha. K mlýnu patřila navíc i louka "pod mlýnem" s výnosem za 1/2 fůry. Součástí kupní smlouvy byl též předávací inventář, podle kterého Anton Kment převzal: 3 kusy dveří s příslušenstvím, 3 okna zasazená do olova, 1 malé okno, jedna kachlová kamna, jeden kuchyňský svícen, jedno složení mlýna, 2 mlýnské kameny (pevný a běžící), železnou obruč, vřeteno, 2 vodní kola, horní a dolní pánev, železnou tyč, 4x moučník - čep, 8x moučník - kolo, 4 hnací kola, 4x stoupu se železnými klíči a kladivo na ostření kamenů. Přesto, že kupní cenu složil Anton Kment hotově již při podpisu kupní smlouvy, byla nejen jemu, ale i všem dalším nabyvatelům mlýna, uložena též povinnost na věčné časy platit roční nájem ve výši 27 zlatých rýnských do důchodu panství v Černé. Platba měla být prováděna vždy čtvrtletně předem a to ve výši 6 zlatých rýnských 45 krejcarů. Na druhé straně se však vrchnost zavázala, že ani Antonu Kmentovi, ani dalším majitelům Borovského mlýna, nebude za žádných okolností roční nájem zvýšen.

Dne 4. listopadu 1803 prodal mlynář Kment Borovský mlýn  Felixi Vašíčkovi, zámečníkovi ve Zhoři, a to za částku rovných 3000 zlatých rýnských. Společně s mlýnem Felix Vašíček nabyl i k němu náležející polnosti a louky, ozimou setbu, 20 mandelů slámy a náčiní potřebné k provozování mlynářského řemesla, tj. zejména dvě kladiva k ostření mlýnských kamenů, špičák a železnou páku. Oproti tomu se Felix Vašíček zavázal složit kupní cenu do 4 týdnů v hotovosti a poskytnou dosavadnímu mlynáři Kmentovi, i jeho rodině, bezplatné přístřeší do konce roku 1803 pro případ, že by pro něho v této době nebylo nalezeno žádné jiné hospodářství či ubytování. Po uplynutí této maximální lhůty byl mlynář Kment povinen prodaný mlýn zcela vyklidit. Dnem podpisu kupní smlouvy se Felix Vašíček zavázal, tak jako již dříve  jeho předchůdce, platit do vrchnostenského důchodu roční nájem ve výši 27 zlatých a to ve čtvrtletních splátkách.

Dne 10. září 1810 se novým majitelem Borovského mlýna stal mlynář Mathias Piech. Jak mlýn v této době vypadal nevíme, ale písemnosti z roku 1821 uvádí, že již byl označen číslem popisným 28  a přináležely k němu polnosti pojmenované "pole za rybníkem horní", "pole za rybníkem prostřední", "pole za rybníkem dolní", " u Žlabu" a "u palouku", o celkové výměře 10 jiter, 1273 a 5/6 sáhu, tj. 6,21 ha. K mlýnu patřily též louky nesoucí pomístní názvy "utopená pod rybníkem", "pod hrází" a "u palouku", o rozloze 1286 a 1/6 sáhu, tj. 0,46 ha. Z mlýna platil mlynář Piech vrchnosti roční nájem ve dříve stanovené výši 27 zlatých rýnských.

Dne 17.dubna 1821 se novým vlastníkem Borovského mlýna stal mlynář Vavřinec Kremláček, který doposud hospodařil na jersínském mlýně č.p.14, a Mathias Piech převzal, na základě uzavřené  výměnné smlouvy, jím uvolněný mlýn.

Vavřinec Kremláček hospodařil na Borovském mlýně po dobu celých třiceti let a poté, dne 13.června 1851, mlýn i s pozemky prodal, za 4800 zlatých, Jakubu Koudelovi a jeho manželce Johaně.

Mlýn koupil František Jeřábek, mlynář z Borovníka č. 6, tamější mlýn prodal příbuznému Karlu Jeřábkovi.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Dne 20.února 1856 mlýn se všemi pozemky zakoupil, za 5080 zlatých, mlynář Ignác Jeřábek, rodák z Osové Bitýšky. Ignác Jeřábek záhy, dne 25.září 1856, získal "Listinu o vyproštění", která jej vyvazovala ze závazku platit vrchnosti v Černé 10 zlatých 48 krejcarů ročního úroku, z povinnosti bezplatného mletí a šrotování v ceně 2 zlatých 30 krejcarů, platby 5% laudemia při změně majitele mlýnu, 5% odúmrti a předkupního vrchnostenského práva. Ignác Jeřábek (*1825 v Osové Bitýšce) si bere Josefku (*1834 ve Zvoli), dceru Jana Mazla, mlynáře ze  Zvole č. 62, postupuje jí 1/2 svého mlýna, ona přináší na mlýn 1 295 zl. věna.

Po něm mlýn převzal syn Josef Jeřábek (*1864) s manž. Anežkou (*1875), dcerou mlynáře Josefa Laštovičky z Nížkova č. 4

převzal syn Josef Jeřábek (*1902) se ženou Marií roz. Pecínovou z Měřína

1930 Josef Jeřábek

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mlýn na počátku války zapečetěn.

Po roce 1948 mlýn zastaven.

1.12.1958 zemřel poslední mlynář Josef Jeřábek (56 let)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kremláček
  • Koudela
  • Jeřábek

Historie mlýna také obsahuje:

-1825 Laurenc Kremláček

1825- Jakub Koudela

František Jeřábek

1856 Ignác Jeřábek

Josef Jeřábek

-1958 Josef Jeřábek ml.

Zápis ve vodní knize sv. III., str. 117 - na mlýně služebnost: ,,Mlynář jest povinen táhnoucí lopaty při jezu vytahovati při návalu vody nebo ledu, aby škodu voda neučinila. Rybník, z kterého mlýn vodu bere, patří Jeho Jasnosti knížeti Emanueli Collalto, mlynář má právo potahování vody z rybníka v každém čase dle potřeby mlýna č. 28. Oprava při jezu nebo splávku náleží majiteli rybníka, oprava neb nové zřízení při hrázi a jiných vodních objektů náleží majiteli mlýna č. 28.“

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • výuční list
dochován bez větších přestaveb
05 1999
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    jednopatrový
          Žádná položka není vyplněna
          původně 2 složení
          1940: pouze na mletí žita
          triér na čištění obilí
          1 loupačka
          1 stolice žitná 50 cm
          cylindrový vysévač 365 x 115 cm
          1 šrotovník
          kapsové výtahy a zásobníky
          rozložení do 4 podlaží:
          suterén - vodní kolo, transmise s řemenicemi a paty výtahů
          přízemí - loupačka, válcová stolice, šrotovník, příjem obilí a výdej mouky
          půda - cylindrový vysévač a zásobníky na obilí a mouky
          podstřeší - malá transmise, cylindrový vysévač a šnek na přepravu mouk
          Mlýn neměl míchačku mouk.
          Zaniklý
          • stoupa
          Stoupa byla poč. 20. stol. zrušena a nahrazena loupačkou.
          • rybník
          Borovský rybník 1,7 ha nad mlýnem
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1890: 2 kola
          1) pro pohon německého složení, prům 3,25 m, šíře 0,68 m
          2) pro stoupu, prům. 2,95 m, šíře 0,55 m
          po 1900 stupní kolo zrušeno
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,16 m3/s, spád 3,6 m, výkon 3 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1890: 2 kola
          1) pro pohon německého složení, prům 3,25 m, šíře 0,68 m
          2) pro stoupu, prům. 2,95 m, šíře 0,55 m
          po 1900 stupní kolo zrušeno
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,16 m3/s, spád 3,6 m, výkon 3 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 34
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 34
          AutorVladimír Makovský
          NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku V.
          Rok vydání2006
          Místo vydáníVelké Meziříčí
          Další upřesněnís. 41-56
          Autoring. Milan Buchta
          NázevStručná historie Jeřábkova mlýna č.p. 28
          Rok vydání2012
          Místo vydáníinternet
          Datum citace internetového zdroje3.3. 2021

          Žádná položka není vyplněna

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          28.2.2021 21:15 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 2.3.2021 18:54
          REAPERXCX 3.3.2021 03:00