Válcový mlýn Komárno

První zmínky o mlýnu jsou z roku 1335.

1335 král Jan povolil Nymburským v královské lese Komárně vyklučit 3 lány lesa a psatviny si udělati. Zároveň královský sluha Truchvín zřídil a znovu vystavěl mlýn a král Jan nařizuje, aby buď Tas, kterému král dříve mlýn dal, nebo  Nymburští mlýn Truchvínovi zaplatili, poté se mlýn stal majetkem města.

1560 město dává polovinu nákladu na opravu protrženého jezu mezi Komárnem a Baštou

1585 Nynburští dokládají u královské komory, že jim povodeň u Nového mlýna (Komárna) natropila škody za 250 kop grošů

1612 město opět vynakládá 100 kop grošů na opravu jezu

1673 nájemce mlýna Jiří Čapek žádá městskou radu, aby mu pro "špatnost mlýna"  snížila nájemné. Sníženo o 30 zl., nadále platí pouze 90 zl.

1679 mlýn zakoupili poručníci nezletilého hraběte Františka Antonína Šporka pro potřeby panství Lysá nad Labem

1696 k mlýnu náleží 11 korců polí a luk na 3 vozy sena a 2 otavy a 2 zahrady

1698 - mlynář Václav Vávra

za dob velkého sucha sem prý docházeli mleči až z vzdálenosti 2- 4 mil a čekali i několik dní

1772 město mlýn prodalo mlynáři Šubrtovi

F.J.Vavák píše ve svých pamětech: "Za dcerou mlynáře Šubrta chodil v roce 1791 jeden nadporučík z Nymburka. Otec však této známosti nepřál. Jednou na sadě oba milence napadl a důstojníka jeho šavlí k smrti ubil. Nato se šel sám přihlásit na úřad do Nymburka. Byl dán do kobky, byly mu uťaty prsty a ustřižen cop. Zápis o tomto případu byl odeslán do Vídně. Více pak o Šubrtovi nebylo slyšeti."

Oba mlýny, Komárno i Baštu, pak spravoval mlynář z Bašty

1847 mlýn připsán od dědiců Šubrtovských Josefu a Anně Novodvorským za 44.200 zl.

1862 mlýn zakoupil za 66.000 zl. Josef Havel

V průběhu let byl mlýn přestavován, na začátku 20. století to byl největší mlýn na Labi na Nymbursku. Kromě mlýna na mletí mouky zde byla i pila.

1906 Josef Havel

V lednu 1910 byl mlýn nabízen k pronájmu na 6-9 let. (RR)

 V roce 1910 měl mlýn následující strojní zařízení: 7 stolic, 6 francouzských kamenů, 2 špičáky s příslušenstvím, 3xčeské složení a pilu. Patřilo k němu 37,4 ha orné půdy a luk. Dále hospodářské stavení, domek pro čeleď, skladiště na obilí, vilka a park. (ŠJ)

Ve třicátých letech 20. století vyhořel a nový majitel ho snížil do dnešní podoby.

V r. 1930 je psán provozovatel Dr. Josef Šafařík, Komárno 49 (RR).

Potomek další mlynářské generace zde provozuje truhlářství.