Tichá svině je nejhorší odebírač míry.
(estonské přísloví)

Dotazníky Mlynářského ústředí 1939

Roku 1939 rozesílalo Mlynářské ústředí (MlÚ) v Praze dotazníky jednotlivým mlynářům s cílem zmapovat technické a kapacitní možnosti mlýnů a následně tak zjistit celkové zásobovací možnosti českých mlýnů. Na základě dotazníků byly pravděpodobně také v průběhu II. světové války mlýny řazeny do skupin dle zásobovací kapacity a následně, hlavně roku 1941, uzavírány a ponechávány jako rezervní. V provozu zůstaly pouze velké, střední a některé menší mlýny, pokud to bylo z hlediska zásobování mlynářskými výrobky pro okolí nezbytné.

Fond je členěn podle politických okresů a zvlášť jsou řazeny okresy pohraniční. V každém kartonu se nachází signované složky. Vedle mlýnů jsou zde vedeny složky pro hospodářská družstva nebo šrotovníky v soukromém vlastnictví. Signované složky mají pouze mlýny, protože jen ty měly rejstříkové číslo, přidělené roku 1939 po vyplnění zmíněného dotazníku. Stejné číslo je pak uvedeno na kartách ve Filipově kartotéce. Každé desky mají kromě signatury uveden název obce, číslo popisné mlýna a jméno majitele. Ve složce najdeme čtyři hlavní části: dotazník k zápisu do mlynářského rejstříku, korespondenci příslušného mlýna s MlÚ a Svazem pro hospodaření obilím, informace o výměnách strojního zařízení a účty za šetření odborné komise MlÚ a přidělené kontingenty.

Nejstarší zpravidla bývá dotazník k zápisu do mlynářského rejstříku, vyplňovaný převážně v červenci roku 1939, výjimečně později. Pokud se v uvedenou dobu měnil majitel objektu, stává se, že jsou zde i zprávy ranější, převážně o změnách na strojním vybavení. Dotazník je předtištěný, má na dvaceti stranách dvacet tři částí. V úvodu jsou uvedeni majitelé objektu, od kdy mlýn vlastní, popřípadě od koho jej koupili. Jsou zde informace o tom, k jakému společenstvu mlynářů mlýn patří, kde je nejbližší železniční stanice, na jakých parcelách hospodářství s mlýnem stojí a výše námezdního a obchodního kontingentu mlýna. Dále se uvádí vodní právo, tok, na kterém mlýn stojí, včetně informací mezi jakými hodnotami se pohybuje průměrný průtok a síla vody v jednotlivých ročních období. Nechybí zprávy o výši vodní daně, zda je mlýn napojen na síť elektrické energie, kolik zaměstnanců ve mlýně pracuje a dopravní prostředky používané k živnosti. Dotazník udává i čísla o výši semletého obilí za rok1938 aza první polovinu roku 1939. Zmiňuje se také, kolik obilí a mlýnských výrobků se ve mlýně může uskladnit a kde. Nechybí stručný popis hlavní mlýnské budovy a budov pomocných, včetně stodol nebo chlévů. Někde jsou popisy strohé, jinde doplněné plánkem nakresleným od ruky. Pokud má badatel štěstí, je k popisu mlýna přiložena fotografie nebo celý plán mlýna. Hlavní částí je detailní popis vybavení, včetně rozměrů, značky stroje a roku výroby. První je popsán pohon mlýna, u kol a turbín jsou uvedeny rozměry, počty otáček za minutu, výkon a průtok v l/s, na který bylo kolo nebo turbína konstruováno. Dále jsou vyjmenovány stroje čistírny, mlecí stroje, vysévací a pomocné. V závěru jsou zmíněny další přidružené provozy, třeba pekárna nebo pila. Svou kolonku má ještě kapacita mlýna k 31. 10. 1939.

Korespondence se většinou týká požadavků na změnu strojního vybavení, někdy jsou přiloženy nákresy nových strojů nebo zakresleno schéma zařízení mlýna před a po změně. Pokud jde o výměnu turbíny, je zde nákres turbíny se všemi hydrotechnickými propočty. V souvislosti s povinností žádat o povolení ke změně strojního vybavení se tak dá vysledovat výměna zařízení mlýna až do jeho zavření roku 1941 nebo 1951. Svůj význam má dotazník též při srovnávání dochovaného zařízení in situ.

Další korespondence se týká kupříkladu dohadování mlynáře s úřady, zda mu povolí svážet obilí z okolních obcí. V příloze těchto dopisů se čas od času najdou petice podepsané mleči příslušného mlýna. Lze zde najít i mnoho jiných zajímavostí (např. stížnosti mlynářů v sousedství na přestavbu mlýna nebo udávání kvůli mletí načerno).

Složka s účty a stanoveným kontingentem je spíše vhodná pro detailnější zpracování jednotlivých objektů nebo pro porovnání výkonnosti mlýnů ve větší oblasti. Semelky za jednotlivé měsíce v uvedené době a přidělení námezdního a obchodního kontingentu jsou snad u všech mlýnů.

Při šetření ve mlýnech roku 1941 ověřovalo Mlynářské ústředí údaje zapsané v dotazníku k zápisu do mlynářského rejstříku. Přítomen šetření byl vždy majitel, popř. provozovatel, zástupce ze společenstva mlynářů, pod které mlýn patřil a zástupci ústředí. Dotazník, který se během návštěvy vyplňoval, byl de facto stejný jako dotazník z roku 1939, jen s tím rozdílem, že tady byly kolonky, kam se také zapisovali přítomní šetření, stanoviště mlýna, úřední schválení a domnělé stáří mlýna.

 

Fond Mlynářského ústředí je uložen v NA Praha, 2. oddělení. Jedná se o dosud nezpracovaný fond, ale na vyžádání vám složku mlýna dohledají.

 

Dotazník k zápisu do mlynářského rejstříku

1. stanoviště – obec, čp., telefon, nejbližší stanice železnice, č. katastru.

2. majitel – od kdy a od koho koupil.

3. provozovatel.

4. živnostenské oprávnění.

5. schválení provozovny – výměr okresního úřadu.

6. kontingent – výměr obchodního a námezdního mletí.

7. provoz od 1. 8. 1937 do 31. 10. 1938 – zda nepřetržitý nebo kdy přerušen a a na jak dlouho.

8. spotřeba paliva a elektrické energie.

9. daň z vodní síly.

10. dopravní prostředky.

11. zaměstnanci – počet úředníků, kvalifikovaných pracovníků, dělníků a učňů.

12. semelky – za rok1938 ado konce května roku 1939.

13. budovy – popis, někdy fotografie nebo plán.

14. skladiště obilí a výrobků.

15. pohon – a) vodní právo, b) vodní dílo, název toku, šířka stavidla, spád…, c) vodní poměry d) vodní kola, e) turbíny, f) elektromotory, g) parní kotle, h) parní stroje a lokomobily, ch) spalovací motory, i) jiné motory.

16. čistírna.

17. mlecí stroje – a) válcové stolice, b) mlecí kameny, c) jiné mlecí stroje, d) roztírací a rozmělňovací stroje, e) šrotovníky.

18. vysévací stroje – a) hranolové a odstředivé, b) rovinné, c) reformy, d) jiné.

19. pomocné stroje – a) aspirace, b) míchací stroje.

20. připojené provozy.

21. speciální výroby – kroupy, vločky…

22. výrobní schopnost mlýna k 31. 10. 1938.

23. změny po 31. 10. 1938.

 

Titulní stránka dotazníku k zápisu do mlynářského rejstříku. Uloženo v NA Praha.