Bělost mouky závisí více na mlynáři než na mlýnu.
(ruské přísloví)

Podhorní, Kostelní mlýn

Podhorní, Kostelní mlýn
478
3, 93
Kostelec nad Orlicí - Podhorná
517 41
Rychnov nad Kněžnou
Kostelec nad Orlicí
50° 6' 24.3'', 16° 13' 46.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
K původní budově mlýnu nechal v roce 1905 místní podnikatel František Seykora, který mlýn zakoupil, přistavět rozsáhlou hospodářskou budovu, která dnes slouží k účelum penzionu "Podhorní mlýn". Návrh přestavby byl realizován dle plánů architekta Václava Roštlapila.
mimo zastavěné území města, jihovýchodním směrem
Divoká Orlice
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Podhorní mlýn je patrně totožný s mlýnem, nazývaným ve středověkých pramenech Kostelní:

1398 ubrmanská výpověď ve věci přátelského narovnání sporu mezi Jindřichem Lacembokem z Chlumu, zásatvním pánem města a patronem kostela, a knězem Petrem ze Stupna: Lacembok si pozval faráře z Kostelce u Potštejna, aby potvrdil nebo zamítl jeho nárok na stav u mlýna, na cestu k němu a na ostrov při něm, či je učinil předmětem zpráv paní Kačky z Hřiště (tvrz u Doudleb nad Orlicí) a jejího zetě Otíka z Bubna, které jez zvýšený farářem zatopil pozemky ležící u kosteleckého beneficia, cestu k mlýnu užívala zemanka Kačka i farář společně. Lacembok rozhodl,že jez nesmí být nadále zvyšován ani snižován, údržba cesty náleží faráři, ostrov rozdělil mezi znesvářené strany, větší část připadla záduší. Paní Kačce a jejím potomkům se mělo za její vstřícnost dostat čestného uložení v kosteleckém kostele a do kostelních knih měla být zapsána na věčnou památku jejich jména.

1468 Matěj Slavatka, konšel kostelecký, postoupil ostrov u mlýna panu Lickovi z Rýzmburka

1485 Heřman z Rýzmburka prodal kus ostrova Janovi mlynářovi za tři kopy grošů. Svědky kontraktu byli kněz Jakub, farář kostelecký a Martin z Doudleb.

1486 Markéta, vdova po nebožtíku Jankovi mlynářovi prodala k záduší zahradu za 15 kop míš.

1514 městská obec koupila od Kabáta "... kus role běžící k cestě a cestu k Podhornímu mlýnu, aby jí chodil každý dobrý i jezdil, komuž by bylo potřebeě svobodné neb jsme to koupili za svobodné bez ouroka..." 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1572 majitel Jan Podhorník (nabyl dědictvím po otci Jiříkovi Podhorníkovi)

1572 mlýn zamýšlí koupit i spilou od Jana Podhorníka za 620 kop míš. Jan Kacbal, na kteýžto trh nastoupil Marek švagr jeho, podle kšaftu nebožtíka Jiříka Podhorníka, s povolením úředníka na Potštejně Mikuláše z Vildštejna. Kacbal měl nádavkem obdržet dříví na opravu mlýna, které jan Podhorník již zaplatil a k tomu dvě slepice s kohoutem. O užívání řeky náležející ke mlýnu musel Jan Kacbal požádat vrchnost. Z koupě všakk sešlo, neboť soukeník a forma Kacbal v dohodnuté době nesložil doplatek, jelikož se nacházel v Toruni v Polsku.

1576 koupila mlýn od Marka mlynáře Dorota Hrzánová z Ocelovic a na Housce se všelijakým příslušenstvím, s lukami a pastvištěm i s tou Stráňkou, na kterouž byl hamfešt Jindřicha Talacky z Ještětic, a to za sumu 620 kop míš.

1584 mlynář Viktorin Smrček oženil syna Lukáše s dcerou nebožtíka Jana Podhory, pannou Evou.

1585 Jan, syn Martina Bořka z Jesenice se oženil s Annou, vdovou po nebožtíkovi kosteleckém mlynáři Matěji Smrčkovi, dcerou Matěje Srostlíka.

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1647 mlynář Jakub Podhorník se synem Jiříkem Podhorníkem

1710 mlynář Jan Tit předstoupil před radu města Kostelce, že vydal dvě obligace v celkové hodnotě 120 zl. na dluh svého otce.

1743 Josef Antonín Záruba z Hustiřan, na Kostelci, Potštejně, Borovnici a Svojanově prodal ".. tak jmenovaný mlejn Podhorní u řeky Vorlice nad městem Kostelcem stojící, mimo světnice od kamena vystavěný a dvojím složením spolu s jahelkou a vším k němu příslušenstvím, též u rybárny a dole přede mlýnem ve třech kouskách pod dva strychy a za pilou pod Strání též ve třech kouskách pod tři věrtele vejsevku ležící pole, jakož i také dvouch kouskách luk a štěpničkou a sice to tak od starodávna při témž mlejně k užívání zanecháno bylo..." dědičnému poddanému Jakubu Roštlapilovi k jeho vlastnímu a potomkům jeho k dědičnému užívání za sumu hotových peněz 450 zl. rýnských, ketré Jakub Roštlapil ihned v hotovosti složil. V podmínkách měl stanoveno, že se musí ".. předně řídit podle přikázání božího i církevního ve víře samospasitelné katolické spolu se vším svými domácími přináležejícími, chvalitebný a Bohu milý život vedl, též žádné v jakémkoliv způsobu bejt mohoucí podezřelé a se potulující lidi nižádnou vymyšleností trpěti a ve mlejně přechovávati, dopustiti se neopovážil. Každoročně má paltit do důchodu kosteleckého milostivé vrchnosti ve čtvrtletních splátkách jedno sto zl. rýn. nájmu. Pokud byse pro velikou vodu nebo jinou příhodu s mletím postačit nemohlo, slady panský, též jiné obilí pro milostivou vrchnost a čeládku dvorskou do dvora Forbereckého a Lhoteckého bez měřičnýho spravedlivě, jakož i také lidem, jak bohatým, tak chudým, kteří u něho mleti budou, všem věrně a spravedlivě mleti a žádné křivdy ani sám činiti ani od svých lidu činěnou nedopouštěli, více každoročně jednoho vepře, který se jemu ze dvora panskýho Kosteleckýho odvede, na špek a kruce milé vrchnosti vykrmiti, aneb bna místě takového krmení 1 zl. 30 kr. odvésti. Též podle satrodávného způsobu, pokavadž by milostiivá a dědičná vrchnost své zalíbení míti ráčila, jednoho chrta chovati a vyživovati." Mlýn měl udržovat v náležitém stavu a opravovat na své náklady. Vrchnostenská pila nebyla předmětem prodeje, ale mlynář byl povinen "přivezené klády proti předešlému obyčejnému platu zřezati a prken náležitej počet vydati, žádnému jinému ale bez povolení kancelářského pod přísným trestem a pokutou nižídnou kládu zřezati, při takový pile náležitou správu držeti, kterážto správa na náklad vrchnostenský vztahovati se má." Naproti tomu mu vrchnost hradila každá dvě léta mlýnské kameny, tj. ke každdému složení jedenběhoun a jeden spodek, jednou za šest let fošny a ramena na kola, hřídele podle nutnosti, prkna na koše a truhlíky, ale na moučnice po čtyřech letech, potřebná prkna na lopatky, dubová prkna každoročně 12 kusů. Dále mu poskytovala z panského lesa na louče dva borové kmeny ročně, jeden bukový a habrový kmen. Dříví na otop si měl mlynář hradit sám, také lednici, opravu a údržbu náhonu a splavu. Pokud by splav byl značně sešlý, měl být vystaven na náklady vrchnosti "tím způsobem taky struha robotou cezena býti má". Na panském pastvisku mohl pást jen dvě krávy a jednu jalovici. Ostatní dobytek, hlavně vepřový tu pást nesměl. K mlýnu byly od starodávna přiděleny vesnice Tutleky a Dubí, Chleny, Skrchleby a Svídnice a pokud by některý z nich se opovážil mlít v jiném mlýně a svého určeného mlynáře se zpěčoval vyplatit, od vrchnostenské kanceláře má mlynář vždy slušné zastání.

1754 Jakub Roštlapil prodal Podhorní mlýn i s pozemky Václavu Špičkovi za 650 zl. rýnských. Špička složil po sepsání kupní smlouvy 400 zl. v hotovosti, zbytek měl dodat při sv. Havlu toho roku.

1755 Jakub Roštlapil koupil od Jana Moře za 60 zl. roli menší než jeden korec výsevku, za 79 zl. roli o dvou korcích od Antonína Bačiny a louku ve Stardinách od nápadníků Karlovských za 33 zl., celkem za 172 zl. (čímž skončil s mlynářstvím).

1779 mlynář František Špička koupil od vrchnosti roli poblíž mlýna o rozloze téměř osmi korců výsevku za 3000 zl. rýn. Z tohoto pole musel vrchnosti platit o sv. Havlu úrok 6 zl. rýn.

1784 František Špička získal k mlýnu náležející pilu se vším k ní patřícím nářadím a potřebami za 200 zl. rýn. Nabyvatel z pily každoročně odváděl deset zl. rýn. ve dvou splátkách o sv. Janu a o Vánocích, pro vrchnostenskou potřebu měl sřezat každoročně 60 klád za stanovený plat tři krejcary za jednu opracovanou kládu a jednu krajinu.

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1849 majitel Josef Špička

1851 Josef Špička požaduje od Schlessingra a Syrového odškodnění 55 zl. konv.m.

1851 Špička žádá o povolení vystavět u Podhorního mlýna třetí složení.

1880 majitelé Karolína a Emanuel Růžičkovi

žádaji o potrestání františka Dostála pro vydžování vodu nad povolenou výšku

majitel Otakar Růžička, mlýn zadlužil, na mlýn uvaleno zástavní právo pro pohledávku 30.000 K

1903 od Emanuela a Karolíny Rúžičkových koupil mlýn František Seykora, spolumajitelé manželé Cabalkovi

1904 František Seykora požádla o výmaz zástavního práva a vložení svého vlastnického práva včetně pozemků.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Podhorník
  • Smrček
  • Tit
  • Roštlapil
  • Špička
  • Růžička
  • Seykora

Historie mlýna také obsahuje:

1485 Jan mlynář

vdova Markéta

1514 Kabát

Jiřík Podhorník

1572 Jan Podhorník

-1576 Marek mlynář

1576 Dorota Hrzánová z Ocelovic a na Housce

1584 Viktorin Smrček

1647 Jakub Podhorník

Jiřík Podhorník

1710 Jan Tit

1743-1754 Jakub Roštlapil

1754- Václav Špička

1779-1784 František Špička

1849-1880l Josef Špička

 

1880-1903 Karolína a Emanuel Růžičkovi

Otakar Růžička

1903- František Seykora, spolumajitelé manželé Cabalkovi

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • secesní
      • 1945 – současnost
      přízemní
            Žádná položka není vyplněna
              Popis
              Popis
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              Autorkol.
              NázevKostelec nad Orlicí v zrcadle času II.
              Rok vydání2016
              Místo vydáníKostelec nad Orlicí
              Další upřesněnís. 757-761
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              Autorkol.
              NázevKostelec nad Orlicí v zrcadle času II.
              Rok vydání2016
              Místo vydáníKostelec nad Orlicí
              Další upřesněnís. 757-761
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Vytvořeno

              28.8.2013 22:21 uživatelem Bohuslav Obst (Bohuslav Obst)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 1.6.2020 07:16
              doxa (Jan Škoda) 26.4.2017 10:31