Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Původně Hornobradelský mlýn je uveden v soupisu mlýnů k roku 1738 jako mlýn o dvou obyčejných složeních s krupníkem.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Zděná budova mlýna je ze 70. let 19. století.
V roce 1909 obdržel mlýn umělecké složení, později doplněné žitnou mlecí stolicí. Pohánělo jej kolo na spodní vodu o průměru 416 cm a šířce 71 cm.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1920 byl mlýn doplněn loupačkou.
Budova mlýna byla od skončení mletí v roce 1924 používána se sousedním domkem (z roku 1932) jako penzion Starý mlýn.
V roce 1930 je zde uváděn v seznamu vodních děl mlynář Franišek Kos, mlýn a pila.
Součástí mlýnu byla pila, která měla společnou lednici s mlýnem, její kolo o průměru 416 cm a šíře 84 cm pohánělo jednolistovou pilu se sámovačkou. Sekerník Jan Vondráček vzpomínal, jak v roce 1935 zdejší pilu přestavěl na vícelistý katr zároveň opatřený Francisovou turbnínou.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
František Kos řezal do roku 1951.
Mlynář František Kos se zde v roce 1959 utopil.
Po roce 1970 byla provedena přestavba pily na rekreační objekt.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
Na mlýně, který je nyní již opět v soukromém vlastnictví proběhla rekonstrukce střechy a komína nad obytnou částí a v současné době probíhá rekonstrukce střechy mlýnice - hlavně z důvodu zakonzervování zbytků hranice v mlýnici. Vybavení mlýnice se bohužel nezachovalo (stalo se tak nešetrnými zásahy v době znárodnění). Snažíme se o záchranu mlýnice, obnovy náhonu, vodního kola a znovuzprovoznění vodní turbíny.
Uvítáme pomoc ze všech směrů, jak v podobě rady, tak například dobového vybavení, které by mohlo přispět k vybudování muzea. Předem všem děkujeme za pomoc ! Chrástovi
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Od roku 1865 patřil mlýn Kulíkům.
1939 - František Kos (RR)
Rudolf Kulík 1905 - 1983 ve svém životopise z roku 1952 vzpomíná: "Syn starého mlynáře Hynka Kulíka - můj otec - musel do světové války, kde padl. Protože jsem byl příliš mladý, zažádala matka v roce 1917 o přidělení vojína neschopného služby na výpomoc do mlýna. Byl jí přidělěn vojín - mlynář - František Kos. V roce 1918 se moje matka podruhé vdala za Kose, který zde mlel do roku 1924 ".
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: