Hlas hráčů na loutnu, zpěváků, pištců a trubačů už v tobě nikdo neuslyší, žádný řemeslník kteréhokoli řemesla se v tobě už nikdy nenajde, ani zvuk mlýnského kamene se v tobě už nikdy neozve.
(Zj 18, 22)

mlýn, pila a olejna v Trhonicích

mlýn, pila a olejna v Trhonicích
15
Trhonice
592 42
Žďár nad Sázavou
Trhonice
49° 37' 47.0'', 16° 14' 53.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velmi zajímavý mlýn z hlediska historického a architektonického vývoje, stále disponující mimořádným architektonickým výrazem a s dochovaným strojním zařízením. Zcela unikátní je zde mechanická olejna, pozornost si zaslouží pohon pily, stabilní motor a hranolový vysévač s moučnými truhlami.

Mlýn je o víkendech po domluvě přístupný. (RŠ)
Trhonice
Trhonický potok
45170/7-4480
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Historii uvádí stavebně historický průzkum autorů Vajdiš, Eliáš a Kabierská, který naleznete v kartě IKONOGRAFIE > Plány stavební a konstrukční. Materiály jsou oskenovanou kopií stavebně historického průzkumu památkářů z r. 1976.

Nejstarší mlýn na zdejší mlýništi stával již v polovině 16. století. Jednalo se o dřevěnou stavbu pouze s jedním vodním kolem. Po třicetileté válce objekt vyhořel a po nějakou dobu zůstal pustý. V 18. století bylo mlynáři povoleno rozšířit jej o jednolistou pilu a lisovnu lněného oleje. Roubený mlýn byl v roce 1843 částečně přezděný. Ani tento mlýn neunikl modernizaci a v roce 1908 zde byl instalován první naftový motor (nynější stacionární motor Alois Stehlík Radešínská Svratka - je asi o 3 desítky let mladší). (upravil RUr)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

K ukončení mletí ve zdejším mlýně došlo dle Filipova soupisu mlýnů 23. listopadu 1941. (RUr)

2020 - Rekonstrukce do původního stavu značně pokročila, stavebně dokončeno, obnovena část náhonu, opravena lednice, stabilní motor funkční, (opraven synem výrobce do perfektního stavu - předveden za chodu). (RŠ)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Ehrenberger

Historie mlýna také obsahuje:

1939 - Josef Ehrenberger (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      roubená+zděná
      jednopatrový
      Menší rustikální mlýn v rámci čtyřbokého dvora na lichoběžníkovém půdorysu. Mlýn má barokní původ, ale v klasicistním období došlo k jeho výrazné přestavbě (viz stavebně historický průzkum, ale i datace na štítu 1843). Dochovala se řada zajímavých architektonických prvků. Zaujme zejména decentní štuková výzdoba štítu. Na jižní straně pak dochována roubená část mlýnice. Střechy valbové, sedlové.
      Většina budov je patrová, mlýnice, částečně zapuštěná do svahu, je dvoupatrová. K mlýnici přiléhá náhon s dvojicí kol na horní vodu. Roubené části mlýna jsou stavěné z přitesaných trámů a spáry mají vymazávané hlínou. Štítově orientované obytné křídlo je zděné z kamene a cihel, fasády jsou rámované barokně tvarovanými paspartami. Zajímavá je zejména štuková výzdoba průčelí s datací přestavby a motivem kalicha s hostií, který se v této oblasti vyskytuje jako symbol hrdosti místních protestantů.
      DETAILNÍ POPIS >
      viz. karta IKONOGRAFIE > Plány - stavební a konstrukční
      ♦ ARCHITEKTURA 1 až 7
      ♦ INTERIÉR POPIS 1 až 6
      ♦ STAVEBNÍ HISTORIE 1 až 4
      ♦ HODNOTNÉ DETAILY OBJEKTU
      • zdobený zděný štít
      • skládaný bedněný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • pavlač, balkón
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vyskladňovací otvor
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • trámový strop
      • krov
      • topeniště, kamna, pec
      • dveře
      • schodiště
      • historický mobiliář
      • existující torzo obyčejného složení
      • existující umělecké složení
      Hřídel od vodního kola prochází otvorem do podkolí. Na hřídeli je usazeno celodřevěné paleční kolo, jehož palce zapadají do litinového pastorku (pravoúhlý paleční převod) na hřídeli s velkou řemenicí, která pomocí plochého řemenu poháněla hlavní rozvodnou transmisi. Transmise se otáčí na ložiskových závěsech u stropu a po řemenech přenášela energii na ostatní mlýnské stroje. Též poháněla přes zkřížený řemen mlecí kamenné složení. V podkolí se dále nachází vzácný a dosud funkční naftový stabilní motor a v oddělené části pak zcela unikátní olejna.
      Stabilní motor má jediný známý dochovaný způsob kombinovaného chlazení na principu odpařování a zároveň ochlazování nádrží celou zapuštěnou pod úrovní terénu. Dřevěné víko nádrže zároveň sloužilo k regulaci teploty - omezovalo množství odpařené vody. Vzhledem k nízké těplotě naftového motoru je jednalo sice o jednoduché řešení, ale především o plně funkční systém.
      Zachován i zbytek jednoduché mlýnské hranice. V olejně nalezneme strojní lis poháněný transmisí mlýna přes předlohu s příslušenstvím. Na první podlaze stojí vzácná válcová stolice s rýhovanými válci v dřevěné skříni vyrobená před rokem 1885. Vedle ní stojí druhá válcová stolice, také s rýhovanými válci, avšak novější (cca konec 20. let 20. stol.) s litinovou skříní a válci nad sebou. U stěny mlýnice spatříme dochovanou velmi pěknou loupačku s filtrem. Také zde nalezneme dobře dochované kamenné mlecí složení s regulací, malou pytlovací lávku a moučnou truhlu. O patro výš nachází se pak unikátní moučný, hranolový vysévač bez pytlovací lávky. Vytříděné sorty produktu z vysévače totiž padaly do oddělených komor na způsob moučné truhly. Jsou zde hlavy některých kapsových výtahů. Dále - rozvodná transmise, jenž pokračuje do prostoru za mlýnici, kde stojí upravená mlátička s aspirací a proséváním, která pravděpodobně sloužila k jednoduchému čistění zrna přímo v mlecím procesu (náhrada taráru a žejbra). Zrno bylo vymláceno a rovnou mohlo postupovat na stroje mlýna. Popřípadě zrno mohl čistit i tzv. fofr (tarár). Za moučným hranolovým vysévačem je ozaen váýlcový koukolní a před jeho vstupem se nachází také pevný magnet. V rohu mají zajímavý skříňkový zápisovník, kde si mlynář vedl a zapisoval dokumenty o mletí. Pod střechou je pak jen malý hranolový předvysévač (sortýr), šnekový dopravník a hlava jednoho z výtahů. Kapsové výtahy prochází všemi patry až dolů do podkolí, kde jsou jejich paty. Čistění a třídění krupice buďto zde vůbec neprováděli, nebo stroj nedochován (štoska, ssavka, reforma). Existuje také možnost, že tuto činnost prováděli na upraveném fofru s proséváním. Za velmi zajímavý a ojedinělý můžeme považovat také pohon pily. Od hlavní rozvodové transmise je ven vyvedena hřídel, kde se nachází paleční pravoúhlý převod do rychla (!). Od něj vede dlouhá hřídel s talířovou spojkou nad odtokovou struhou do pily, na níž je v podkolí pily nasazena velká řemenice, jenž řemenem roztáčela malou řemeničku na další hřídeli společně se setrvačníkem a excentrem pily jednušky (jednorámové pily). Tento zajímavý převod svědčí o nepříznivém kroutícím momentu a velkém zatížení a to hlavně v oblasti pravoúhlých palečních kol tohoto převodu. V pile dochována kompletně jednorámová pila - jednuška se samočinným posuvem. V přístavku na jižní roubené straně mlýnice nalezneme také kromě již zmíněného pravoúhlého převodu k pohonu pily také malou řemenici k pohonu zemědělských strojů (řezačka, cirkulárka atd.).

      David Veverka - posudek technologie Trhonického mlýna pro NPÚ v roce 2012
      doplnil a upravil RUr - 2016
      VýrobceMacháň a spol., Pardubice
      Popisválcová stolice
      VýrobceMacháň a spol., Pardubice
      Popisválcová stolice
      moučnice, mlýnská hranice, pata kapsového dopravníku
      Dochovaný
      • pila
      • výroba elektrické energie
      • pohon zemědělských strojů
      • olejna
      Pila jednuška byla původně poháněna druhým vodním kolem na vrchní vodu. V době modernizace mlýna na válcový bylo kolo zrušeno a nahrazeno vyše zmíněným speciálním převodem od mlýnské transmise. Pohon zemědělských strojů přes řemeničku, bylo zde i dynamo. Zcela unikátní je kompletně dochovaná olejna se strojním lisem.
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • vantroky
      • jalový žlab
      • odtokový kanál
      • lednice
      Voda šla od potoka, od jezu do delšího náhonu, který se mírně rozšiřoval, na konci přes stavidlo na dřevěná vantroka padala na lopatky (korečky) vodního kola, po vykonání práce odtokovou struhou odtékala zpět do vodoteče.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobcesekerník
      PopisV r. 1930 zde byla 2 vodní kola na svrchní vodu, každé s průtokem 0,122 m3/s, spádem 4,5 m, výkonem 4,75 k.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobcesekerník
      PopisV r. 1930 zde byla 2 vodní kola na svrchní vodu, každé s průtokem 0,122 m3/s, spádem 4,5 m, výkonem 4,75 k.
      Typnaftový motor
      StavDochovaný
      VýrobceAlois Stehlík, Radešická Svratka u Nového Města
      PopisStabilní, naftový, dvousetrvačníkový jednoválec, o výkonu 10 HP. Původně zde byl jiný.
      Typnaftový motor
      StavDochovaný
      VýrobceAlois Stehlík, Radešická Svratka u Nového Města
      PopisStabilní, naftový, dvousetrvačníkový jednoválec, o výkonu 10 HP. Původně zde byl jiný.
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet:
      • francouzský kámen | Počet:
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        • periodická
        • moučný vysévač | Počet: 1x, unikát, bez pytlovací lávky, s moučnými truhlami
        • jiný | Počet: 1x předvysévač
          • autokap
          • šnekový dopravník | Počet:
          • kapsový výtah | Počet:
          • AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            Autorkraj Vysočina
            Názevkulturní a přírodní dědictví
            Rok vydání2011
            Místo vydáníinternet
            Další upřesněníoficiální portál kraje Vysočina
            Odkazwww.dedictvivysociny.cz
            Datum citace internetového zdroje28.12. 2013

            Místo uloženíNárodní zemědělské muzeum Praha
            Název fonduFilipův soupis mlýnů
            Název archiválieKarta mlýna r. č. 4288
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura
            Místo uloženíNárodní zemědělské muzeum Praha
            Název fonduFilipův soupis mlýnů
            Název archiválieKarta mlýna r. č. 4288
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            25.9.2012 23:44 uživatelem David Veverka (David Veverka)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 29.9.2020 20:49
            Radim Urbánek 16.4.2016 11:56
            Radomír Roup 22.6.2018 11:04
            REAPERXCX 28.12.2013 22:07
            TofikLupus (Marek Fiala) 22.10.2013 10:21