Uživatel

Hledat

| Sign up

Co mlynář nasype, ať špatného nebo dobrého,
to mlýn semele.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Malešovský, Panský mlýn

Malešovský, Panský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Malešov

PSČ

285 41

Okres

Kutná Hora

Katastrální území

Malešov

GPS

49° 54' 40.2'', 15° 13' 14.5''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Vrchnostenský mlýn přímo pod malešovskou tvrzí mezi Malým a Velkým malešovským rybníkem. Provoz ukončen patrně kolem poloviny 19. stol., mlýniště dnes leží na pomezí přehrady a souše.
Pod Velkým malešovským rybníkem ležela dvě další pozoruhodná vodní díla - tzv. Fabrika, poté velká pila Pod hutským (později zde zřízena i elektrárna) a o něco níže Rouršmída (Rohrschmidt), kde byly vodou poháněné vrtáky na potrubí a hlavně. Obě však nikdy nesloužily jako mlýny na obilí a dnes jsou zatopeny Malešovskou přehradou.

Poloha vůči obci

300 m západně od kostela sv. Václava v Malešově

Vodní tok

Vrchlice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Na II. vojenském mapování patrně zakreslen chybně více východně (pakliže se nejedná o další mlýn v Malešově)

1790 František Jonáš (Gruntovní kniha Panství Malešov)

1808-1817 mlynář Jonáš a Kateřina Venclovi, stárek Jan Štěpánek, mládek Jan Pomajzl

1824 mlynář Johan Čarda

1846 četnický strážmistr v.v. František Heinrich

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1852 hajný v.v. Josef Vepřek

1859 lesní v.v. František Tauber

1874 vdova Josefa Tauberová

1877 dělník Josef Pech

1880 Marie Pivoňková

1889 Joef a Antonie Havelkovi

1898 Marie Nováková, schovanka lesního Taubera

1900 Lidmila Heinrichová, dcera četnického strážmistra

Události

Zánik mlynářské živnosti

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1948 František Jandák

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1954 Jaroslava Jandáková

1974 Pavla Vetešníková

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Jonáš
Vencl
Čarda
Havelka

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1790 František Jonáš

1808-1817 mlynář Jonáš Vencl

1824 Jan Čarda

1846 František Heinrich

1852 Josef Vepřek

1859 František Tauber

1874 Josefa Tauberová

1877 Josef Pech

1880 Marie Pivoňková

1889 Josef Havelka

1898 Marie Nováková

1900 Lidmila Heinrichová

1948 Frantgišek Jandák

1954 Jaroslava Jandáková

1974 Pavla Vetešníková

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

06 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

francouzský kámen o prům. 0,95 m
špičák o prům. 0,79 m

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

rybník

Popis cesty vody ke mlýnu

Rybník napájí se vvodou, přicházející spodním náhonem od rybníka Hamerníku, rybník je spojen dřevěnou rourou v hrázi položenou s druhou nádržkou před samým mlýnem se nacházející, která jest majet majetkem velkostatku Malešovského. Z nádržky vvede se voda dřevěným žlabem 1,65 m širokým ku stavidélkám před vodními koly. Stavidélka jsou tři, každé 0,44 m široké a nad prahem 0,42 m vysoké, skrze ně vede se voda dřevěnými žlábky na tři kola na svrchní vodu.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1889: 3 kola na svrchní vodu
nejhořejší: mezi věnci 0,685 m široké, 0,21 m hluboké, rozteč mezi lopatkami 28 cm, poloměr 1,81 m
prostřední: mezi věnci 0,685 m široké, 0,22 m hluboké, rozteč 27 cm, poloměr 1,79 m
spodní: mezi věnci 0,685 m široké, 0,21 m hluboké, rozteč 27 cm, poloměr 1,68 m

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorJosef Jirousek

NázevVodní mlýny na Kutnohorsku

Rok vydání2019

Místo vydáníŽehušice

Další upřesněnís. 78-80

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJosef Jirousek

NázevVodní mlýny na Kutnohorsku

Rok vydání2019

Místo vydáníŽehušice

Další upřesněnís. 78-80

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Mlýn Karlov (červeně), Rouršmída (modře), Fabrika (zeleně) a Panský mlýn (fialově), I. vojenské mapování, výřez, 1764-1768, © oldmaps.geolab.cz

Malešovský mlýn - správná poloha (červeně), chybné zakreslení (modře), Čakovský mlýn (zeleně), II. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © oldmaps.geolab.cz