Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn patřil ke starším mlýnům na zákupském (dříve milštejnském) panství. Nejstarší písemná zmínka o jeho existenci je v urbáři zákupského panství z roku 1560, předpokládá se však, že byl starší. Zdejší mlynář Merten Pssecsser odváděl vrchnosti ve dvou ročních termínech 23 grošů a 2 slepice.
Mlýn je znovu uváděn při prodeji panství v roce 1612.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Další mlynáři jsou známy až koncem 17. století. V roce 1695 je zde zapsán mlynářský mistr Christoph Watzel. Mlýn měl jedno mlecí složení a jedno kolo na horní vodu. Mlynář Christoph Watzel vystavěl v roce 1706 níže po toku potoka druhý mlýn s čp. 26. až do 20. let 18. století jsou majitelé obou mlýnů, tj. čp. 41 a 26, totožní. V roce 1742 se obě zařízení dostala do držení Phillippa Schuberta, který za ně zaplatil 2000 zl. V roce 1759 získal oba mlýny Johann Josef Schubert za 1500 zl., v roce 1793 jeho syn stejného jména za 2000 zl.
V roce 1820 získal mlýn čp. 41 mlynářský mistr Franz Laske ze Šliknova a zaplatil za něj 4500 zl. V roce 1825 koupil mlýn Johann Schnert za 3520 zl.. Od roku 1827 zde byl Alois Reinisch, od něj ho roku 1839 získal Anton Salomon za 4700 zl. Ten žádal roku 1847 vrchnost o dřevo na opravu vodního kola, náhonu, vantrok a zařízení a dále postavil dvě nová mlecí složení.
Vodní kniha z roku 1874 zde již eviduje niťárnu bavlněné příze a česárnu tkaného zboží Antona Ladische. V tomto roce bylo vodní dílo normováno.
Dalším majitelem byl Franz Winkler.
První světová válka (1914–1918)
Vodní dílo bylo oficiálně zrušeno v roce 1928, při této příležitosti bylo uvedeno, že „je již skoro 40 roků mimo provoz“. Objekt byl využíván jako hotel pod název Adler, na fasádě byl nápis Rauhmühle. Skládal se ze 3 budovy – hlavní velká budova hotelu, menší obytná budova na druhé straně silnice a za nimi byla hospodářská budova.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Budovy patřící k hotelu Adler po 2 světové válce chátraly, v 50. letech 20. atoletí byly zbořeny hlavní velká budova a menší obytná budova.
V zimě 2005 se zřítila poslední stavba bývalé mlýnské usedlosti, jednalo se o neudržovanou hospodářskou budovu. Její trosky dodnes stojí u místní silnice.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Pssecsser
- Watzel
- Schubert
- Laske
- Schnert
- Reinisch
- Salomon
Historie mlýna také obsahuje:
Merten Pssecsser
1695 Christopf Watzel
1742 Phillipp Schubert
1759 Johann Josef Schubert
1793 Johann Josef Schubert, syn
1820 Franz Laske
1825 Johann Schnert
1827 Alois Reinisch
1839 Anton Salomon
1874 Anton Ladisch - textilní výroba
Franz Winkler
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: