Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Budovy na Cikánském potoce v místě mlýna jsou vyobrazeny již na I. vojenském mapování ( 1764-1768 a 1780-1783 ), značka vodního kola chybí nebo je špatně čitelná. Zřetelná je na II. vojenském mapování - Františkovo z let 1836-1852. Ve skice stabilního katastru z roku 1838 uveden mlynář Josef Schürer, 3 nespalné budovy, 1 kolo. Na otisku stabilního katastru jedna nespalná budova se dvěma dřevěnými přístavky, náhon.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V jediném dochovaném sčítání obyvatel pro toto místo z roku 1921 je jako mlynář uveden Eduard Weidner *1869 z Grafenriedu – Lučiny s rodinou, mlýn a pila. Seznam vodních děl republiky Československé k roku 1930: Cikánský potok – Eduard Weidner, mlýn, pila, osvětlení podniku, 2 kola na svrchní vodu, 0,076-4,95-3,2. V roce 1930 měla ves 21 domů a 100 obyvatel. Žilo zde 7 zemědělců, stál zde mlýn s pilou, paličkárna, krejčovna, kovárna a další podniky.
V první světové válce padli dva narukovaní z obce, ve druhé světové 13 narukovaných. Následkem toho je tohle místo dnes téměř opuštěné. Po druhé světové válce se ves již nepodařilo dosídlit a celá východní část tehdy zanikla. V západní části dosud přebývá 5 usedlostí, využívaných převážně pro rekreaci.
Na leteckém snímkování z roku 1949 ještě budovy stojí, postupně se z nich stala zřícenina.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
