Koho oči bolí,
nechoď do mlýna.
(české přísloví)

Nový mlýn; Neumühle

Nový mlýn; Neumühle
1
Přimda
348 06
Tachov
Přimda
49° 40' 19.5'', 12° 39' 37.1''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stál západně od obce Přimda, jižně od silnice č. 605 spojující Přimdu a Rozvadov, pod kaskádou 3 rybníků. Byl součástí zaniklé obce Mílov. Přístupová cesta ke mlýnu odbočovala jižně ze silnice u domu čp. 18.
samota, asi 1 km západně od města Přimda
Václavský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Koncem 18. století zde byl mlynářem Christoph Roppert, nejprve s manželkou Marií. Manželům se na mlýně postupně narodily děti Johann Michael (březen 1793), Katharina (září 1794), Theresie (listopad 1796), Anna (únor 1799), dcera pojmenovaná opět Anna (březen 1801, zemřela v listopadu 1881), Magdalena (leden 1803), Johannes (leden 1805), Georg (červen 1808).

Dcera Christopha Ropperta Anna se v roce 1823  provdala za mlynáře Johanna Schumaka z nedalekého mlýna čp. 12, ten tak získal i tento mlýn čp. 1, který později předali svému synovi Josephovi.

Mlýn je zaznamenán na mapě stabilního katastru z roku 1838 jako obdélná zděná budova, mlynářem zde byl Johann Schumak, který byl v roce 1838 také majitelem nedalekého mlýna čp. 12.

Od roku 1845 je v matrikách při narození dcery Anny (leden 1845) jako mlynář v čp. 1 uváděn Joseph Schumak, syn Johanna Schumaka a Anny, rozené Roppert, s manželkou Dorotheou Marií, rozenou Klinger, původem z Přimdy. V červenci 1848 se manželům na mlýně čp. 1 narodil syn Anton, v prosinci 1850 další syn Joseph (zemřel 1912).

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Syn Josef narozený v roce 1850 byl posledním dítětem, které se dle matrik narodilo na mlýně čp. 1. Joseph a Anna Schumakovi pak hospodařili na nedalekém mlýně čp. 12, který do té doby provozoval Josefův otec Johann Schumak. Na mlýn čp. 1 přišli Nadlerové, pravděpodobně v roce 1853. V březnu 1856 při narození dcera Anny (zemřela jako novorozeně) je zde uváděn mlynářský mistr Franz Nadler s manželkou Annou, v květnu 1857 následoval syn Joseph, v březnu 1859 dcera Anna, v listopadu 1861 dcera Veronika.

V dubnu 1867 je při narození dvojčat Susany a Karla jako matka uvedena Franzova druhá manželka Dorothea, rozená Heupler z Přimdy. Obě děti zemřely v kojeneckém věku.

Sčítání obyvatel 1869 – na mlýně je stále mlynář Franz Nadler (narozen 1825), žil zde se svojí druhou manželkou Dorotheou (1836) a šesti dětmi. Synové Ferdinand (1853) a Franz (1854) se učili mlynářskému řemeslu. Ostatní děti, Josef, Theresie, Anna a Veronika, byly mladší. V hospodářství mlýna byl 1 valach, 1 vůl a 3 krávy.

Sčítání obyvatel 1880 – mlýn byl rozdělen na 3 byty, ve kterých bylo zapsáno celkem 21 osob. V prvním bytě bydlel současný mlynář Ferdinand Nadler (1853) s manželkou Julií (1860) a dcerou Theresií (1880). Ve druhém bytě byl zapsán starý mlynář a Ferdinandův otec Franz Nadler (1825) s manželkou Dorothou, synem Franzem, který byl mlynářským tovaryšem na Brodském mlýně, synem Josefem, který byl mlynářským tovaryšem na Muckovském mlýně, a dalšími dětmi Annou, Veronikou, Katharinou, Marií a Emilií. Franz Nadler měl v té době pronajatý Brodský mlýn u Kladrub, proto se jeho rodina většinou zdržovala tam. Ve třetím bytě byl zapsán Karl Nadler (1835) s manželkou Margarethou a syny Antonem, Karlem a Ferdinandem. Rodina zde však nebydlela, žili v Prostiboři, kde Karl Nadler zastával místo obecního hajného, jejich synové už také byli mimo domov v místech, kde pracovali.

V únoru 1911 se ženil Rudolf Rauch, věk 27 roků a 10 měsíců, s Katharinou Kraus, 25 roků. Rudolf Rauch byl v matričním záznamu zapsán jako mlynářský pomocník na mlýně čp. 1. Rudolf Rauch později tento mlýn získal.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Sčítání obyvatel v roce 1921 – majitelem mlýna byl výše jmenovaný Rudolf Rauch (narozen 1883), původně mlynářský pomocník na zdejším mlýně původem z Málkova, nyní mlynář a rolník. Žil zde s manželkou Katharinou a dvěma dětmi. Na výminku bydleli rodiče mlynáře Rudolf (1848) a Marie (1863) Rauchovi, dále zde byli zapsány strýc Johann Rauch (1852) a bratři Michael (1875), v té době kapitán 33. pěšího pluku v Chebu, a Karl (1880), vyučený kovář, který na mlýně vypomáhal.

Rudolf Rauch zde byl uváděn i v soupise vodních děl z roku 1930.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Rudolf Rauch byl posledním majitelem mlýna. V roce 1945 byl odsunut s manželkou a třemi dětmi.

Po roce 1945 nebyl mlýn dosídlen. Pravděpodobně byl zbořen v roce 1949, kdy František Horáček z Třískolup požádal o jeho zboření na stavební materiál.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Letecký snímek z roku 1958 ukazuje mlýn již jako zříceninu.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Roppert
  • Schumak
  • Nadler
  • Rauch

Historie mlýna také obsahuje:

konec 18 st. Christoph Roppert

kolem 1823 Johann Schumak

1845 Joseph Schumak

1853 Franz Nadler

1880 Ferdinand Nadler

1921 – 1945 Rudolf Rauch

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    01 2020
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
        zděná
        Obdélná zděná budova rozdělená na tři prostory.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • náhon
            • rybník
            • odtokový kanál
            Nad mlýnem byla soustava 3 rybníků, v severním roku rybníka nejblíže položeného ke mlýnu začínal náhon.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 5 m, výkon 2,5 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 5 m, výkon 2,5 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 13
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 13
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
            Rok vydání2019
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 367 - 368
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet, Porta Fontium
            NázevSbírka matrik západních Čech
            Rok vydání
            Místo vydáníStátní archiv v Plzni
            Další upřesněníDigitalizované matriky, Přimda - římskokatolická fara
            Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/primda?language=de
            Datum citace internetového zdroje17. 1. 2020

            Žádná položka není vyplněna

            Historické mapy

            Vytvořeno

            17.1.2020 10:56 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 17.1.2020 18:08