Uživatel

Hledat

| Sign up

Mouka je toho, kdo z ní peče chleba.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Horní mlýn Čermákův

Horní mlýn Čermákův

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Horní mlýn Čermákův

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Baliny

PSČ

59401

Okres

Žďár nad Sázavou

Katastrální území

Baliny

GPS

49° 20' 6.7'', 15° 57' 11.6''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Tento již zaniklý mlýn se řadí mezi nejstarší na povodí řeky Balinky. První písemná zmínka je již z r. 1381. Zpočátku měl mlýn na svůj pohon jen jedno kolo, na které byla přiváděna voda strouhou z řeky Balinky. Později byla u mlýna zbudována další 3 kola, z nichž jedno bylo pro pohon pily. V roce 1943 byl mlýn zastaven a jeho nový majitel Miloslav Čermák se věnoval hlavně pilařství. V r. 1951 byla pila zestátněna, po r. 1989 opět rodině Čermákových restituována. V r. 1995 byla zastaralá pila přemístěna do nového objektu a na místě bývalého mlýna byl postaven nový rodinný dům.

Poloha vůči obci

V JZ části obce

Vodní tok

Balinka

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

První písemná zmínka je z r. 1381 ve Vlastivědě moravské II. Místopis Velkomeziříčský okres.

1381 Ctibor z Meziříčí prodal Markvartovi z Bochovic v Dědině Balínce v horní části mlýn se vším příslušenstvím

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1657 Lukáš Čermák

1695 Martin Čermák, platí vrchnosti 2 zl. 13 kr. svatojiřského ouroku, 2 zl. 13 kr. svatováclavského a 15 kr. za ponůcku, 2 zl. 50 kr. z vody, 4 slepice, 60 vajec, 2 měřice žitné mouky, 10 zl. náhrady za robotu (celkem tedy platí 17 zl. 18 kr.)

1714 Jiří Čermák

1775 Josef Čermák

3.8.1805 po otci převzal mlýn v ceně 4000 zl. Josef Čermák

9.2.1830 zdědil mlýn v ceně 1400 zl. syn Josef Čermák ml.

28.8.1836 mlýn v ceně 1900 zl. převzal František Čermák s manž. Marií roz. Webrovou (*1810) z Červeného mlýna na Bukovci na Sázavě v Čechách, 1837 jí připsal 1/2 mlýna.

Mlýn je zobrazen na I. a II. vojenském mapování a na císařském otisku.

po jeho smrti Marie roz. Webrová zdědila i druhou polovinu, stihla se ještě 3x provdat:

2. manžel Keler, tovaryš z Podhradského mlýna ve Velkém Meziříčí

3. manžel Ferdinand Šmahel, truhlář z Rudlic, mlýn v ceně 4 098 zl. připsán oběma

4. manžel Petr Janáček, krátce po svatbě od ženy utekl a žil nadivokou s jednou mlynářkou kdesi na Jihlavsku, kde zahynul při opravě vodního kola

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

26.11.1878 Matyldu Šmahelovou, dceru Ferdinanda Šmahela a Marie roz. Webrové si vzal Eduard Čermák (*25.6.1854), syn Josefa Čermáka, mlynáře z Číměře

mlýn modernizoval

Mlýn je uveden na III. vojenském mapování.

První republika (1919–1938)

7.2.1920 převzal syn Eduard Čermák ml.

mlýn modernizaoval a přestavěl

1930 mlýn a pila Eduard Čermák

zařízen na mletí pšenice i žita

u mlýna polní hospodářství 20 ha a 7 ha lesa

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1941 převzal syn Miloslav Čermák (*1921)

1941 po žních dostal mlynář trest 30 dnů vězení nebo pokutu 10 000 K za černé semletí 50 kg žita

V roce 1943 byl mlýn zastaven a nadále byla v provozu jen pila.

1948 vypracovány plány na přestavbu mlýna

Události

Zánik mlynářské živnosti

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

31.12.1951 provoz mlýna a pily ukončen

5.1.1952 obnoven provoz pily

1970 mlýnice přestavěna na bydlení

Vývoj po roce 1989

1991 pila restiuována Miloslavu Čermákovi

Pila byla v r. 1995 přemístěna do nového objektu a starý mlýn a stará pila uvolnila svoje místo nově vznikajícímu rodinnému domu.

Události

Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Čermák
Keler
Šmahel
Janáček

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

-1381 Ctibor z Meziříčí

1381- Markvart z Bochovic

1657 Lukáš Čermák

1695 Martin Čermák

1714 Jiří Čermák

1775-1805 Josef Čermák

1805-1830 Josef Čermák ml.

1830-1836 Josef Čermák nejml.

1836- František Čermák

1836- Marie roz. Webrová

Keler

Ferdinand Šmahel

Petr Janáček

1878-1920 Eduard Čermák

1920-1941 Eduard Čermák ml.

1941- Miloslav Čermák

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

02 2020

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

1920 přestavěny obytné místnosti a postavena nová stodola
1951: 3 podlaží
přízemí: strojovna a zanáška
poschodí: mlecí zařízení
podstřeší: vysévací zařízení a zásobníky na obilí
šalanda v přízemí (suterénu) mezi mlýnicí a obytnou částí (kuchyní)
1970 mlýnice přestavěna na bydlení

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

původně 1, později 2 složení (mlecí a špicovací) s pískovcovými kameny
1895:
- pískovcové kameny vyměněny za francouzské od fy. Pohnětal Pardubice
- zrušena moučnice s žebrovacím pytlíkem a nahrazena prosívacím cylindrem
- pořízeny výtahy
1907:
francouzské kameny nahrazeny staršími kovovými válci z Hulovýho mlýna u Jihlavy
špicovací zařízení doplněno pohyblivými síty a cylindrem
1920:
špicovací zaříázení nahrazeno loupačkou
postaveny 2 nové stolice a šrotovník
k 31.12.1951:
loupačka
2 mlecí stolice od fy. Jeřábek, Velké Meziříčí
kámen šrotovník

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
pohon zemědělských strojů
olejna

Doplňkové a další provozy – popis

původně 4 stoupy, později 8 stup
mlátička a řezačka připojeny na kolo pd pily, později na kolo od špičáku
1930 mlýn a pila
1943 původní jednolistá pila nahražena katrovou pilou o průchodu 56 cm od fy Jandl Greifendorf
1945 prodloužena budova pily a pořízena automatická bruska na broušení pily

Cesta vody ke mlýnu

náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

1920 vybudovány betonové vantroky
1945 vantroky nově vybetonovány

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobcebratři Jeřábkové, Velké Meziříčí

Popispůvodně 2 kola pro mlýn a 1 pro stoupy
poté přidáno 4. kolo pro pilu
všechna kola šířka 0,75 m, průměry:
1) 2,75 m
2) 2,90 m
3) 3,16 m
4) 3,32 m
(po většinu roku však voda všechna kola neutáhne)
po zrušení olejny zrušeno 1 kolo
1920 Eduard Čermák ml. zrušil všechna dosavadní kola a nahradil je jedním širším a hlubším na železné hřídeli
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,37 m3/s, spád 4 m, výkon 13 HP, prům. 3,6 m, šíře 2 m
1945 pořízeno nové vodní kolo o obdobných parametrech

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobcebratři Jeřábkové, Velké Meziříčí

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Popispůvodně prý s kolem na spodní vodu