SokA Strakonice, Fond OÚ Vodňany, inv.č.1094, č.kartonu 394
Detailní nástin (autor Josef Moser) pro mlýn Františka Zieglera čís. 21 v Budyni. „Mlýn má jeden mlýnský stroj s jedním žlabem na svrchní vodu, nad mlýnem nádržka do kteréžto se vede voda mlýnskou stokou v délce 170 m z potoka Blzeckého“.
Nástin stavební (autor Josef Moser) k vystavění nového mlýna Josefa Zieglera v Budyni. „Čís 3288. Ze strany politické se povoluje, by toto stavění dle výminek v konsensu udaných vykonáno bylo. Okresní úřad ve Vodňanech dne 13. července 1862. C.K. podkrajský (razítko a podpis nečitelný)“
Polohopisný nástin (autor Josef Moser) k objasnění mlýna Františka Zieglera čís. 21 v Budyni - „Mlýn tento leží na levém břehu mlýnské stoky potoka Blzeckého, má stoku od náhonu až k nádržce dlouhou 370 metrů, náhon pozůstává ze dvou na sebe složených dřev s průplavem jeden metr širokým, vratka /průplav/ jest o 27 cm níže pod svrchem náhonu, spád vody od náhonu až ku žlabu u mlýna obnáší po celé mlýnské stoce 2,09 m, žlab široký 33 cm a 8 m dlouhý“
Protokol z 4.9.1880 o zasazení normálního cejchu u mlýna Františka Zieglera (výpis)
Protokol sepsán na obecním úřadě v Budyni dne 4. září 1880 komisí c.k.okresního hejtmanství v Písku.
Předmětem jest k nařízení c.k.okresního hejtmanství v Písku ze dne 13. května 1880 č. 4071 zasazení normálního cejchu u mlýna Františka Zieglera v Budyni čp. 21.
Mlýn tento obsahuje jedno mlýnské složení, kteréž se pomocí kola na svrchní vodu do pohybu přivádí. Potřebná voda táhne se z potoka Blzeckého, ve kterémž komise dnešního dne 3,6 m dlouhý a pouze nahodile z kamene sestavený bez pražce jez se nalézá kterýž mimo to i každé nahodilé změně podléhá. Poněvadž se majitel mlýna sám vyjádřil, že by mu pohraniční sousedé stěží dovolili, by si poněkud nezměnitelný jez s pražcem zařídil proto nezmohla zájezek tento nikterak normovati. Od tohoto jezu vede voda mlýnskou stokou, a pak se přesvědčení nabylo, bývalo hned u jezu ve stoce malé stavidlo 0,65 m široké, an posud postranní sloupce xxx se nalézají.
Dle udání majitele mlýna ani obnovení tohoto stavidla by mu od sousedů povoleno nebylo a jak dle výnosu c.k.okresního úřadu v Písku ze dne 13. ledna 1859 č.15467 vidno, uvolil se nynější majitel v témž způsobu všeho užívati, jek se tehdáž vše nalézalo s vyjimkou, že si starý pobořený zájezek poněkud poopraví, což mu však od hraničních sousedů povoleno nebylo a on tedy myšlenky té se vzdal. Telikož dle téhož vývodu vyhradili si vedlejší majitelé luk a sice Matěj Valenta čp.10, Jakub Hucek čp.9 a Jan Vlček čp.8 právo z mlýnské stoky svá luka povodňovati následkem čehož se tímto výnosem dotyčný xxx úředník poukazuje, aby spotřebu vody ku povodňování normoval, xxx se dnešního dne podotknouti, že ono normování jest nemožným a to pro špatný stav jezu a z té příčiny, že všichni svrchu jmenovaní pouze xx velmi nahodile z mlýnské stoky vodu na luka svá vpouštějí.
Z toho patrno, že jest mlynář pouze poukázán na svoji nad mlýnem založenou nádržku kterouž poněkud ragulovati a tak mlíti může, když do této jisté množství vody stružkou přitěče. Z této nádržky odvádí si vodu podzemní dřevěnou rourou do žlábku nad mlýnské kolo. Roura má ve světlosti 27,5 cm šířka a 22 cm výšky...
Žlábek sám jest 34 cm široký 22 cm vysoký, mlýnské kolo má v průměru 3,8 m jest v korečkách 51 cm široké a ve věnci 65,5 cm široké.
Sluší připomenouti, že se na druhém konci nádržky nachází splávek, kterým se velká voda vypouští. Splávek ten jest pouze zahražen kamením a drnem, jest 55 cm široký a asi 26 cm hluboký...
