Historie
Obecná historie:
Usedlost čp.42/st.p.47-mlýn a obytné stavení v katastrálním území Hojsova Stráž.Je zobrazena na mapě Stabilního katastru :Čechy-1950-1- mapový list č.006,případně v aplikaci nahlížení do katastru/cuzk.cz/mapy PK i mapy Katastru nemovitostí..S objektem majetkově souvisely ještě další stavby a to: hospodářská budova/st.p.46, pazderna/st.p.48/1/zbořena r.1923 /a obytné stavení čp.114/st.p.48/2 - cca 400 m jihovýchodně od mlýna.
Na mapě Stabilního i Pozemkového katastru je uveden název "Liedlmühl".V období 1826-1945 byl mlýn a další stavby v majetku rodiny Pflanzer,posledními vlastníky byli od r.1925 do r.1945: Jakob Pflanzer ml. a Theresia Pflanzer.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Původní dvůr Huishanslhof je jedním z prvních zdejších sídel, o kterém se zmiňuje již „Urbarium“ (seznam roboty orné) z roku 1630, kde je uveden jako osídlenec Jan Linzmeier. Jako mlýn jest uváděn již před třicetiletou válkou. Jana Linzmeiera vystřídal v držení jeho syn Hanz Linzmeier a pak opětně syn Jan, který je uváděn též jako majitel pily na prkna, kterou zřídil vedle mlýna. Vdova po Janu Anna odevzdala „chaluppy“ synovi Mathesovi Linzmeierovi a mlýn převzal druhý syn Leonhard Linzmeier převodem 24. května 1690. Zde tedy nastalo roztržení původního celku a mlýn nesl pak název Lindlmühle. Mathes Linzmeier v r. 1740 dal dvůr synovi Janu a tento v roce 1782 opět synovi Josefu Linzmeierovi. Josef však do dvou let umírá a jeho bezdětná vdova prodala dvůr za 4000 zl. sedláku Josefu Pflanzerovi 13. března 1784, který jí z kupní ceny zůstal dlužen 2999 zl. Josef Pflanzer dal dvůr synu Jakubovi v roce 1826 opět zmenšený, neboť kus pozemku určil i pro druhého syna Josefa Pflanzera, který opět přikoupil zpět Lindlmühle.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Z leteckých měřických snímků lze zjistit, že ke zbourání budovy mlýna a pily došlo mezi roky 1950 a 1963.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
od 1826 Pflanzer
1925-1945 Jakub Pflanzer
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
„Urbarium“ (seznam roboty orné) z roku 1630
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
