Mlýn byl pod hradem odedávna, jak tomu bývalo při hradech pravidlem. Připomíná se výslovně již r. 1517 a znovu r. 1557, kdy se také jmenuje „rybník Podhradský, z kterého voda na mlýn jde“. R. 1623 při ošacování Borotína praví se o mlýnu, že se ho „pro dvůr, pivovar a domácí potřebu užívalo, byl v něm mlynář náchlební, žádného platu neplatil, nyní jest též spuštěný a zase se na dosti mírné peníze spraviti může“. A také se skutečně spravil, neboť již r. 1638 čteme o něm v urbáři: „Mlejn pod zámkem Borotínem o 2 kolách moučných, platí „z něho ročně nájmu žita 30 str., vepře krmí 1, nebo za nevykrmení 4 kopy.“
Vrchnost jistebnická prodala mlýn r. 1769, 2. května Františku Chabrovi, který t. r. činí zápis na mlýn o 1 složení se 4 stoupami s přísl. s polnostmi 9 měr rak. výseku, 2 míry 1 věrt. zahrady ovocné a na 2 vozy sena louky za 600 zl. -15) Frant. Chabr rozmnožil svůj majetek přikupováním mnohých pozemků, -16), mlýn však již r. 1789 postoupil v ceně 600 zl. Janu Jindovi. Podle zápisu z r. 1794 ujal mlýn v ceně 540 zl. syn tohoto Václav Jinda s podmínkou, že nechá otce dle jeho libosti tím mlýnem až do smrti vládnouti a ze jmenované sumy vyplatí sestře Anně mimo zůstávání až do její smrti 150 zl., sestře Kateřině v Borotíně za Křiklána vdané 150 zl., mladšímu bratru Františkovi mimo vyučení řemeslu 240 zl. neb za ty peníze jemu šenk nebo usedlost zaopatřiti. Od r. 1800 místo naturálního mletí platilo se vrchnosti hotově 32 zl.
Od prvé poloviny 19. stol. usazen je na mlýně rod Zelenkův. Po Vojtěchovi Zelenkovi ujal mlýn (1854) Václav Zelenka († 1912), jenž byl i starostou obce, s manželkou Kateřinou Pejšovou († 1930). Od r. 1912 držel mlýn syn Václav (nar. 1872, † 1918), po němž hospodařila vdova Anna roz. Pejšová, za níž dne 21. března 1923 vyhořela pila. Od r. 1940 drží mlýn syn Václav. Sourozenci jeho byli Jindřiška, Otilie a Otakar. Vyměřeny jim podíly po 50.000 K.
Zdroj: Cikhart, Rud. Ez. Historický místopis Borotína. Dostupné z:http://www.ceskasibir.cz/pdf/Borotin.pdf
