Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn je připomínán k roku 1571 v souvislosti s dědictvím po Bořivoji z Donína a na Tuchorazi
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Z 18. století se dochoval popis mlýna: "Předně jest zděný všechen a stavěný pod hrází rybníka od poledne na půlnoc. Složení s koly vodními, palečními a jinými potřebami troje. Totiž mlýny pro mletí mouk náležitě spraveny dva, jahelka jedna. Při hřídeli od jahelky pocházejícího stupy s štokem dřevěným tři."
V polovině 19. století tu byl mlynářem Jakub Čančík, za něho byla v roce 1864 při povodni protržena hráz rybníka a voda vzala i mlýnské kolo. Josef Čančík v roce 1884 mlýn prodal mlynáři Herfurtovi.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
Od roku 1928 vlastnil mlýn Karel Baška, byl majitelem mlýna i za 2. světové války
Karel Baška i přes zákaz mletí mouky za 2. světové války, mlel mouku.
Ve mlýně pracoval až do 12. 12. 1961, kdy pro nemoc musel živnost zanechat. Od roku 1962 mlýn vlastnily Československé pekárny.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
polovina 19. stol. - Jakub Čančík
1884 - Herfurt
1928 - 1961 - Karel Baška
1962 - Československé pekárny
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
