Když se mlynáři bouří,
musí se zavázat jejich pytle.
(německé přísloví)

Nové, Červené mlýny

Nové, Červené mlýny
19
Ostrov
257 06
Benešov
Ostrov u Veliše
49° 40' 19.8'', 14° 51' 22.9''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Velký panský mlýn na Blanici, doložený k roku 1621, kdy je po porážce stavovského povstání císař Ferdinand II. konfiskoval Janu Vostrovcovi z Královic a roku následujícího prodal neblaze proslulému Bedřichu z Talmberka. Nové mlýny měly pět složení, pilu a olejnu. Dnes opravena pouze obytná část, z mlýnice zbyly jen holé zdi a u mlýna stojí novostavba domku malé vodní elektrárny.
1,6 km severně od kapličky v Ostrově
Blanice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1621 král Ferdinand II. odňal Ostrov se mlýnem Janu Vostrovcovi z Královic, opánu na Valšimi za účqst ve stavovskén povstání a připojil je ke královské komoře.

1. července 1622 Ferdinad II. odprodal Červené mlýny Bedřichu z Talmberka

1648-1654 mlynář Josef Punčoška z mlýna Punčoška nad Vlašimí, zrušeného 1631

1667 zápis v gruntovní knize: kovář Martin v chalupě v Kondraci čp. 11 "na Vlašimi nevykonával žádných jinšich robot, toliko, co potřeba ke mlýnu panskému vostroveckému od díla kovářského, to povinen beze všeho jemu placení darmo vykonávati"

1686 v  matrice v Kondraci zapsán jako kmotr Tomáš Klynot, mlynář z Červených mlýnů, který měl mlýn v pronájmu s manželkou Markétou

další pachtýři:

1720  Jiří Kulík

1760 Jiří Sýkora

1767 Jiří Svoboda

1776 Josef Spratek

1785 Matěj Šebor

1790 Jakub Spratek

1812 Jan Spratek 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1865 od knížete Auersperga zakoupil Nové Mlýny Václav Kopecký ze Smikova

1887 Josef Kopecký

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1930 majitel Josef Kopecký

1933 v dražbě po Josefu Kopeckém zakoupil mlynář Semrád

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Punčoška
  • Klynot
  • Kulík
  • Sýkora
  • Svoboda
  • Spratek
  • Šebor
  • Kopecký
  • Semrád

Historie mlýna také obsahuje:

do roku 1865 majitelem vlašimská vrchnost (do 1621 Vostrovcové, pak Talmberkové, od 1744 Auersperkové)

pachtýři:

1648-1654 Josef Punčoška

1686 Tomáš Klynot

1720  Jiří Kulík

1760 Jiří Sýkora

1767 Jiří Svoboda

1776 Josef Spratek

1785 Matěj Šebor

1790 Jakub Spratek

1812 Jan Spratek

majitelé: 

1865 Václav Kopecký

1887 Josef Kopecký

1933 Semrád

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    01 2018
    • dochován pouze obytný objekt/obytná část
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • baroko do roku 1800
    • klasicismus do roku 1850
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    přízemní
    Mlýnice (dnes ve zříceninách) v jedné linii za obytnou budovou, pila a hospodářské budovy zbořeny.
    • okno
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      Mlýn o pěti složeních.
      Zaniklý
      • pila
      • stoupa
      • olejna
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      Dnes MVE
      • stavidlo
      • náhon
      • rybník
      • akumulační nádržka
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      • turbínový domek
      Nad mlýnem býval velký rybník (resp. přehradní nádrž na Blanici) o rozloze 29 jiter (16,5 ha), postupně redukován, dnes pouze malá nádržka s klenbovou hrází pro potřeby malé vodní elektrárny.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1930: 4 kola na svrchní vodu, hltnost 0,623 m/s, spád 3,66 m, výkon 19,77 HP
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1930: 4 kola na svrchní vodu, hltnost 0,623 m/s, spád 3,66 m, výkon 19,77 HP
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněníSešit 12 (Tábor), s. 36
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněníSešit 12 (Tábor), s. 36
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách II.
      Rok vydání2000
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 158-159
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorJosef Petráň
      NázevVlastivědný atlas okresu Benešov
      Rok vydání1988
      Místo vydáníBenešov
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - vodní dílo

      Vytvořeno

      22.1.2018 12:41 uživatelem doxa (Jan Škoda)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 22.1.2021 17:46