Dobrý mlýnský kámen rozemele všechno melivo najemno.
(německé přísloví)

Strašidelný mlýn; Angstmühle

Strašidelný mlýn; Angstmühle
311
Prokopa Velikého
Tachov
34701
Tachov
Tachov
49° 48' 3.0'', 12° 37' 11.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Budova mlýna stojí na západním okraji Tachova, při cestě do Světců. Je pravděpodobně středověkého původu, stál za hradbami města. Za mlýnem stojí stará Boží muka datovaná do roku 1588.
západní okraj města
Mže
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nestarší zmínka o mlýnu je k roku 1568, kdy je zde uváděn mlynář Mathes Angstmühler. Mlýn je dále zapsán v tachovském urbáři z roku 1616.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Tachovské matriky mlýn uvádějí od roku 1635, v tomto roce byl jeho držitelem Andreas Mayer. V roce 1651 vykoupil mlýn za 600 zlatých Jan Filip Husmann, mlýn byl tehdy v majetku sirotků po mlynáři Langovi.

Tereziánský katastr z roku 1714 uvádí, že mlýn měl 2 složení a ležel na stálé vodě.

V 2. polovině 18. století získal mlýn mlynářský rok Rauchů. Prvním majitelem z tohoto rodu byl Philipp Rauch, je zde uváděn k roku 1785. Do Tachova přišel ze mlýna ve Velkém Rapotíně. S ním sem přišla manželka Anna Markéta a syn Georg Rauch, který se narodil v roce 1766 ještě ve Velkém Rapotíně. Georg Rauch provedl velkou přestavbu mlýna a opatřil jej vročeními 1807 a 1814 se svým monogramem. Georg Rauch se oženil s dcerou Petra Kollicka Magdalénou a měl s ní 5 synů – Eliase, Franze, Friedricha, Josefa a Franze Josefa.

Mlýn po otci zdědil Friedrich Rauch, který je zde jako mlynář uveden v roce 1838. Friedrich Rauch byl celkem 3x ženat.  Jeho první ženou byla Barbora, dcera Wenzela Schmidta, mlynáře z tachovského Městského mlýna čp. 129. Podruhé se oženil s Annou, dcerou Johanna Otta, mlynáře z lesního mlýna u Plané. Jako třetí manželku si vzal Marii Annu, dceru tachovského kloboučníka Antona Haybacka.

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

Dle sčítání lidu z roku 1869 byl mlýn rozdělen na tři části mezi rodiny Franze Raucha, Anny Rauchové a Georga Raucha. Na prvním dílu je zapsán Franz Rauch, narozen roku 1842, s manželkou Annou, na druhém dílu Anna Rauchová, narozená roku 1802, patrně matka na výminku s dcerami Franziskou a Magdalénou, na třetím dílu mlynář Georg Rauch, narozen roku 1826, s manželkou Annou, synem Wenzlem a dcerami Annou a Katharinou. Na mlýně tehdy pravděpodobně hospodařily tři generace Rauchů. K hospodářství mlýna náleželi 2 koně a 6 kusů hovězího dobytka.

Po roce 1880 končí přítomnost mlynářského rodu Rauchů na zdejším mlýně. Dle sčítání z roku 1880 byl mlýn rozdělen na 2 díly.Na prvním díle hospodařila Anna Glasauerová, narozená roku 1826, s nejstarším synem Josefem (narozen roku 1859). S jimi zde žili Josefovi mladší sourozenci Emerich, Wilhelm a Anna, 3 další osoby tvořící mlýnskou chasu, a rovněž výminkářka Anna Rauchová s dcerou Franziskou a vnukem Franzem. Na druhém dílu mlynařil již uváděný Franz Rauch s manželkou Annou, kteří byli patrně bez potomků a byli tak nuceni mlýn prodat a převést na nové majitele Glasauerovi, kteří sem přišli z nedalekého Světeckého mlýna.

V roce 1890 byl majitelem Emerich Glasauer (narozen 1861), který zde hospodařil s manželkou Annou, rozenou Härtl, a dcerou Annou. Společně s nimi zde žil Emerichův bratr Wilhelm (narozen 1863), který se věnoval zemědělství. Při mlýně bylo tehdy zaměstnáno dalších 6 osob. V roce 1890 stále ještě žila a bydlela zde Anna Rauchová s dcerou Franciskou.

Manželům Glasauerovým se zde v roce 1891 narodil syn Wilhelm a následovaly 3 dcery.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Dle údajů ve vodní knize byli posledními majiteli z rodu Glasauerových manželé Wilhelm a Anna, kteří mlýn vlastnili v letech 1925-1941. Wilhelmův otec Emerich Glasauer zemřel dne 16. červenci 1941. V úmrtí listě je uváděn jako "majitel mlýna na odpočinku" s bydlištěm ve vile vedle mlýna čp. 967 na současné ulici Prokopa Velikého.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1945 byl mlýn jako německý majetek zabaven a majitelem se stal mlynář Lavička.

V 60. letech mlýn již nepracoval, tehdy byly kovové části zařízení vylámány a odvezeny do sběru.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Současný majitel provozuje v budově mlýna stavebniny (údaj k dubnu 2019).

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Angstmüller
  • Mayer
  • Lang
  • Rauch
  • Glasauer
  • Lavička

Historie mlýna také obsahuje:

1568 Mathes Angstmüller

1635 Andreas Mayer

Lang

1651 Jan Filip Husmann

1785 Philipp Rauch

1807 Georg Rauch

1838 Friedrich Rauch

1869 Franz Rauch, Anna Rauchová, Georg Rauch

1880 Anna Glasuerová, Josef Glasauer, Franz Glasauer

1890 Emerich Glasauer

1925 - 1941 Wilhelm a Anna Glasauerovi

1945 Lavička


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2019
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Rozlehlá zděná budova se dochovala v podobě z 1. poloviny 19. století. Byla rozdělena na dvě části - obytnou část a mlýnici. Součástí usedlosti je rozlehlá stodola, postavená napříč přes mlýnský náhon, který pod ní protéká.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • jez
            • náhon
            • odtokový kanál
            Typvodní kolo na střední vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisV roce 1930 měl mlýn jedno vodní kolo na střední vodu, spád 2,1 m, výkon 4,3 HP.
            Typvodní kolo na střední vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisV roce 1930 měl mlýn jedno vodní kolo na střední vodu, spád 2,1 m, výkon 4,3 HP.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 37
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 37
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl I – Mže
            Rok vydání2018
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 60-62
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet, Porta Fontium
            NázevSterbebuch Standesamt Tachau
            Rok vydání1941
            Místo vydáníTachov
            Další upřesněnídigitalizovaný dokument
            Odkazhttp://www.portafontium.eu/iipimage/30072586/tachov-standesamt-06_0010-x?x=-202&y=128&w=1622&h=679
            Datum citace internetového zdroje19. 8. 2019

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Vytvořeno

            10.5.2019 11:31 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 12.5.2019 20:47