Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Pozemky pro výstavbu papírny zakoupil roku 1793 Josef Ossendorf.
Spolumajitelem papírny byl nechvalně proslulý masový vrah žen Hugo Schenk, mnoho vražd spáchal se svým bratrem Karlem a spolupachatelem Schlossarkem přímo ve sklepeních vatětické papírny, těla byla následně pohřbívána v zahradě papírny. Po té co byl Schenk odhalen a vypátrán byla těla exhumována. Všichni tři byli odsouzeni k smrti provazem, poprava byla vykonána roku 1884 ve Vídni.
První obětí Schenka a Schlossarka měl měl být mlynářský chasník František Podpěra. Ten nakonec zázrakem přežil několik střelných ran. (RR)
V roce 1930 vlastnil mlýn Václav Jung. (RŠ)
První republika (1919–1938)
Poslední mlynář Wenzel Jung, vyhnán s rodinou 1946, po několika týdenním obydlení rumunskými reemigranty trvale opuštěn a vyrabován.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Jung
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
