Mel, dokud vodu máš.
(ilyrské přísloví)

Topinkův, Bártův mlýn

Topinkův, Bártův mlýn
Topělec
397 01
Písek
Topělec
49° 21' 3.3'', 14° 8' 37.9''
Mlýniště bez mlýna
zaniklý mlýn na levém břehu Otavy, zbořen v souvislosti s výstavbou Orlické přehrady
Otava
volně přístupný

Obecná historie:

Pět kilometrů od Písku pod plynovou lávkou, dokončenou v roce 1969, je jez ve  tvaru písmene "V"špicí proti proudu řeky, který spravedlivě rozděloval vodu pro mlýny při jeho koncích. Mlynáři se také dělili o jeho opravu. V případě malé vody měl ale společný jez podstatnou nevýhodu. Voda neutáhla oba mlýny najednou a proto se v mletí musely střídat.  

Mlýn postavený pod skálou na levém břehu řeky v katastru Topělce je pravděpodobně středověkého původu. V písemných pramenech je poprvé doložen 13. května 1577, kdy ho od zvíkovského panství odprodal Kryštof II. ze Svamberka Aleně z Hodějova. Ta se později provdala za Jana Deyma ze Stříteže, a tak se  mlýn stal součástí statku Čížová. Pod jménem Topinkovský se mlýn prvně připomíná roku 1698. Mlynář Topinka je sice uváděn již v berní rule z roku 1654, ale u sousední Borečnice, takže mu patřil nejspíše až jeden ze dvou níže umístěných mlýnů na levobřeží. 

 

V roce 1715 mlýn zabrala čížovská vrchnost a vydávala ho za panský. Dne 24. září 1746 ho prodala za 145 zlatých Františku Jiřincovi. Za dvacet let od něho mlýn koupil Jan Řeřicha za 400 zlatých. Po něm mlýn, který měl dvě složení a stoupu, držel do roku 1796 písecký měšťan Josef Hozer. Dalším majitelem byl Jan Čaloun, který mlýn prodal v roce 1813 Václavu Haškovi a jeho manželce Johaně za 6000 zlatých. V roce 1835 přešel mlýn do držení Josefa Schmase, ale již po deseti letech ho koupil Tomáš Fiala s manželkou Barborou. V roce 1896 připsáno vlastnické právo na mlýn Eduardu Fialovi. V roce 1896 se dostal do veřejné  dražby, ve které ho koupil Josef Keclík ze Zátaví pro svoji dceru Terezu. Ta se o rok později provdala za devětadvacetiletého Josefa Bártu z Topělce, který se  tak ve mlýně stal panem otcem. K mlýnu se dvěma slupy na chytání ryb patřilo 15 ha polí, 5 ha luk a asi 4 ha lesa. Ve slupech často uvízli nejen kapři a štiky,  ale i lososi a úhoři. Podřadnější ryby dostali mleči, ostatní prodávala mlynářka  v píseckých hostincích. Z její iniciativy se také ve mlýně začal koncem 1. světové války vyrábět elektrický proud pro vlastní potřebu. Ke mlýnu se od Topělce sjíždělo serpentinovitě vedenou úvozovou cestou, od Čížové pak po trase dnešní asfaltové silnice. Po znárodnění byl mlýn včleněn do Jihočeských mlýnů. Poslední mlynář Josef Bárta mladší mlel do roku 1959, kdy bylo rozhodnuto objekt v souvislosti s výstavbou přehrady demolovat. Samotný jez je stále funkční a tvoří maximální hranici vzdutí hladiny přehrady.  

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Topinka
  • Jiřinec
  • Řeřicha
  • Hozer
  • Čaloun
  • Hašek
  • Schmas
  • Fiala
  • Keclík
  • Bárta

Historie mlýna také obsahuje:

1939 - František Bárta (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • jez
            StavZaniklý
            Popis
            StavZaniklý
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://krkacov.euweb.cz/historie.htm#3._Mlýny_kolem_osady_
            Datum citace internetového zdroje10. 9. 2014
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://krkacov.euweb.cz/historie.htm#3._Mlýny_kolem_osady_
            Datum citace internetového zdroje10. 9. 2014
            AutorJiří Fröhlich
            NázevStará Otava mezi Pískem a Zvíkovem
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPísek
            Další upřesněnís. 52-54
            AutorJaroslava Pixová
            NázevTam, kde zpívala řeka aneb čarovná léta kolem Smetiprachu
            Rok vydání2014
            Místo vydáníPutim
            Další upřesněnís. 75-82

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Vytvořeno

            10.9.2014 08:16 uživatelem frufru

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 1.12.2016 10:21
            Radomír Roup 22.6.2018 10:51
            doxa (Jan Škoda) 4.6.2020 16:40