Uživatel

Hledat

| Sign up

Nelze být zároveň u pece a ve mlýně.
(holandské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Hradecký, Šiftářovský mlýn

Hradecký, Šiftářovský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Jílové u Prahy - Kabáty

PSČ

254 01

Okres

Praha-západ

Katastrální území

Jílové u Prahy

GPS

49° 52' 29.4'', 14° 30' 3.8''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Malý mlýn v Kabátech u Jílového téměř naproti mlýnu v Borku, 1696-1785 a pak opět od konce 19. stol. patřil k Včelnímu hrádku, položenému na náhorní plošině nad potokem, a sloužil mu jako vodárna. Za I. republiky u čerpadla zřízeno koupaliště, dnes restaurace.

Poloha vůči obci

2,5 km jižně od kostela sv. Vojtěcha v Jílovém

Vodní tok

Chotouňský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

veřejně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1646 Ondřej Pokorný přikoupil od Jana Daniele Beníka z Petrsdorfu stráň nad jeho mlýnem Pod Hrádkem za 5 kop. míš.

1651 Ondřej Pokorný prodal mlýn Ondřeji Šiftáři za 60 kop míš.

Ondřej Šiftář postoupil mlýn synovi Jiřímu

mlýn zpustl, možná vyhořel

1696 Ferdinand Ignác Schönpfluk vyměnil domek pod městem (zakoupený za 55 zl. od Jana jeřábka) s Jiřím Šiftářem za jeho pustý mlýn Šiftářovský (nyní Hrádecký), pod mlýnem Brejlovským (Boreckým)

Ignác Schönpfluk přivtělil mlýn k Hrádku, zůstal tam téměř 90 let, od té doby zván Hrádecký

1785 Karel Eichler z Eichenfelsu, majitel Hrádku, prodal mlýn Jakubu Bouchalovi

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1858 František Kaňkovský

Václav Pistorius připojil opět k Hrádku a mlýn přestavěl na vodárnu, která zásobovala Hrádek vodou

Události

Zánik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

1930 čerpadlo majitel Rudolf Brož

Události

Zánik mlynářské živnosti
Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Beník
Pokorný
Šiftář
Bouchal
Půst
Kaňkovský

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

-1646 Jana Daniel Beník z Petrsdorfu

1646-1651 Ondřej Pokorný

1651- Ondřej Šiftář

-1696 Jiří Šiftář

1696- Ferdinand Ignác Schönpfluk

-1785 Karel Eichler z Eichenfelsu

1785- Jakub Bouchal

Josef Půst st.

1858 František Kaňkovský

Václav Pistorius

1930 Rudolf Brož

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

03 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

jiné

Doplňkové a další provozy – popis

Od roku 1904 vodárna pro zásobování Včelního Hrádku užitkovou vodou, ještě v 60. letech 20, stol. ve sklepě zachována nefunkční pístová čerpadla, poháněná vodním kolem.

Cesta vody ke mlýnu