Uživatel

Hledat

| Sign up

Svatý Albín pouští vodu na mlýn.
(česká pranostika, 16. 12.)

Pobudův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Pobudův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Řemešín

PSČ

331 41

Okres

Plzeň-sever

Katastrální území

Řemešín

GPS

49° 59' 42.2'', 13° 22' 17.5''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Malý mlýn stojí na lévém břehu Mladotického potoka. Na dvoře stojí přízemní zděná budova a po straně dřevěná kůlna. Mlýn slouží k rekreaci.

Poloha vůči obci

Samota

Vodní tok

Mladotický potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1575 nájemce Tomáš Pobuda

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1651 Jan Pobuda (45 let) s manželkou Alenou (58 let)

1695 syn Jan Pobuda, platí nájem 50 zl.

Jan Rabas, zemřel 1761

ke vdově se přiženil František Božek, který od vrchnosti emfyteuticky odkoupil mlýn s 19 strychy polí za 350 zlatých, ročně bude platit 50 zl. a vykrmí vrchnosti 1 vepře

1839 Václav Božek

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

mlýn vyhořel

1898 mlýn znovu postaven na místě sutin Josefem Kouklem, obchodníkem v Potvorově

František Názler (zemřel 1913) s manželkou Pavlínou

po jeho smrti přebírá mlýn vdova, 6 týdnů na to však utrpí těžký úraz, když se jí do soukolí namotá sukně, má rozdrcené nohy a umírá na tukovou embolii

šesti sirotků se ujímá dědeček Král

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

První světová válka (1914–1918)

nájemce mlynář Vondráček z Přehořova, u mlečů ale neoblíben

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

V roce 1930 byl majitelem mlýna František Král, potok se nazýval Žihelský.

1926 po dosažení plnoletosti (24 let) přejímá mlýn František Názler, musí vyplatit sourozence (5 x 20 000 Kč), čímž se těžce zadluží

František Názler je vyučený pekař, ve mlýně provozuje rovněž pekárnu

1937 žádá o povolení instalace turbíny Duplex

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1941 poslední mlynář František Názler, ukončeno mletí

Události

Zánik mlynářské živnosti

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

František Názler se ženou vstoupili do JZD

1972 zemřel František Názler, mlýn prodán k rekreaci

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Král
Pobuda
Rabas
Božek
Koukl
Názler

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1575 Tomáš Pobuda

1651 Jan Pobuda

1695 Jan Pobuda ml.

-1761 Jan Rabas

1761- František Božek

1839 Václav Božek

1898- Josef Koukl

-1913 František Názler

1913 Pavlína Názlerová

1913-1926 - František Král

1926-1941- František Názler (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

06 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice je součástí dispozice domu

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Mlýn je zděný, kůlna dřevěná. Dnešní stavba z roku 1898.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1898: 2 složení, jedno mlýnské s kamenem francouzským a špičák s kamenem obyčejným.
Mlýnice v přízemí, zanáška v I. poschodí, v podstřeší jeden špicovní a mlýnský třídič
1937:
2 stolice válců
1 francouzský kámen
1 loupačka
příslušenství

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

náhon
odtokový kanál

Popis cesty vody ke mlýnu

1898 (kolaudace): jez pevný, přepadový délka přepadu 9,48 m, na začátku náhonu stavítko 0,70 m vysoké. Náhon ústí do nádržky, z ní teše voa na fošnová vantroka 5,75 dlouhá, 1,33 m široká a 1,05 m hluboká. Ke konci bednění propustný otvor při podlaze, kterým se voda pouští na první kolo.
1937: voda vzdouvána primitivním jezem zřézeným mezi břehy, přebytečná voda se přelévá do jalového potoka a odtéká na katastr obce Řemešín.
Náhon v průměru 1,5 m široký a 0,7 m hluboký, dlouhý 600 m, od začátku u jezu až k nádržce vede soukromými pozemky, ústí do malé nádržky o ploše 414 m2, která se směrem ku mlýnu rozšiřuje na 10 m. V hrázi jalové stavítko o šířce 65 cm a výšce 74 cm., voda odpadá strouhou na pozemky mlynáře. Z nádržky voda vtéká do betonových vantrok o délce 6 m, výšce 1 m a šířce 1 m. Stavítko na vantrokách uzavírá otvor, odkud pomocí dřevěného žlabu dopadá voda na kolo, odtok od kola vede přes pozemky mlynáře do potoka.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1898: 1 kolo, 3,6 m vysoké, 0,88 m mezi věnci široké.
V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,122 m3/s, spád 4,3 m, výkon 4,7 HP.
1937: kolo 4 m vysoké, 1 m široké, hloubka lopatek 25 cm.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Typturbína Duplex

StavNezjištěn

Výrobce

PopisInstalována 1937