Uživatel

Hledat

| Sign up

I z kradené mouky se dají upéct koláče,
ale jsou špatné na trávení.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Lednovský mlýn, Městská elektrárna

Lednovský mlýn, Městská elektrárna

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

136

Ulice

Mezi Mosty

Lokalita (vesnice, město)

Pardubice

PSČ

530 03

Okres

Pardubice

Katastrální území

Pardubice

GPS

50° 2' 26.1'', 15° 46' 55.3''

Mapová značka

MVE postavená na mlýništi bez mlýna

Stručný popis

Mlýn doložený k roku 1532 vystřídal řadu majitelů, jméno získal po Bartoloměji Lednovi, který jej vlastnil v polovině 17. stol. 1645 za švédského obležení vypálen, ale s výjimkou pekárny obnoven. 1898 vykoupen pardubickou obcí, 1910 při regulaci Chrudimky zbořen, na jeho místě 1911 postavena Městská elektrárna. Elektrárna dnes již není v provozu, objekt slouží jako klubovna 7. vodáckého oddílu Junáka.

Poloha vůči obci

400 m sv od kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích

Vodní tok

Chrudimka

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

přístupný po domluvě

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Prvním známým majitelem byl Jan Němec v l. 1532-1540

následovali mlynáři Vavřinec, Burjan Klubečko, Pavel Šachovců

1552-58 Adam Sobotecký, pak vdova Markéta a její děti s otčímem Jakubem Nadlabským.

Petr Bok

Mikuláš Jonák

u mlýna zřízena pekárna

1612-38 byl majitelem Mikuláš Krátký

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1612-38 byl majitelem Mikuláš Krátký

1638 – 44 koupil za 1100 kop (se srážkou 100 kop za zpustlost zadního stavidla) Bartoloměj Leden (po něž byl až do zbourání jmenován), který si vzal vdovu Alžbětu po Krátkém.

1645 mlýn zničen, pekárna již neobnovena

Od r. 1644 jej držel Václav Krása

syn Mikuláš Krása

koupil Jan Štěpán z Vitčína

Řehoř Dytrich

syn Matěj Dytrich

syn Jakub Dytrich

Jiří Dytrich

Rozálie, dcera jiřího Dytricham, vdaná Mudrunková, poté manželka Josefa Havele

Antonín Sagastr

1801-1809 Jan Kruml s manželkou Annou

František Řehák

Barbora Řeháková

Josef Řehák

Josef Pohl z Úhřetic

Josef Nedomel s Annou

Josef Duška z Rohoznice

Leopoled Duška z Miletínka

před 1848 Matěj Duška (otec Leopoldův)

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Barbora Dušková

její syn Josef Duška

1880-90 Čeněk Prokop, pak František Urban s Marií, Josef Janeček.

1898 mlýn koupila obec Pardubice,

1910 při regulaci Chrudimky zbourán.

Na jeho místě r. 1911 postavena hydroelektrárna.

Stavba zahájena r. 1910, 14.5. 1911 uvedena do provozu s výkonem 190 HP (260 kW).

Vodu pro ní zdýmal unikátní stavidlový Záhorského jez.

Byla součástí Elektrických podniků města Pardubic, o které město při znárodnění přišlo.

Události

Zánik mlynářské živnosti
Zánik budovy mlýna

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

R.1950 muselo být odbouráno obytné I.poschodí hydroelektrárny, protože budova na špatných základech praskala.

1972 bylo dokončeno zdymadlo na Labi pod ústím Chrudimky, její hladinu zvedlo na úroveň nad hydroelektrárnou, tím vyřazena z provozu.

V dubnu 1974 Ingstav Brno zahájil její demontáž, v prosinci ve druhé etapě demontoval Záhorského jez.

Vyprázdněná budova byla předána Sedmičce – 7.oddílu Pionýra, po r.1990 7. vodácký oddíl Junáka, který ji užívá dodnes.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Němec
Klubečko
Šachovec
Sobotecký
Nadlabský
Krátký
Leden
Krása
Prokop
Urban
Janeček
Duška
Bok
Jonák
Štěpán
Dytrich
Mudrunka
Havele
Sagastr
Kruml
Řehák
Pohl
Nedomel

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1532-1540 Jan Němec

Vavřinec

Burjan Klubečko

Pavel Šachovců

1555-58 Adam Sobotecký

vdova Markéta a její děti s otčímem Jakubem Nadlabským

Petr Bok

Mikuláš Jonák

1612-38 Mikuláš Krátký

1638 – 44 Bartoloměj Leden

1644 Václav Krása

Mikuláš Krása

Jan Štěpán

Řehoř Dytrich

Matěj Dytrich

Jakub Dytrich

Jiří Dytrich

Rozálie Mudrunková

Josef Havele

Antonín Sagastr

1801-1809 Jan Kruml

František Řehák

Barbora Řeháková

Josef Řehák

Josef Pohl

Josef Nedomel

Josef Duška

Leopoled Duška

1845 Matěj Duška

Barbora Dušková

Josef Duška

1880-90 Čeněk Prokop

František Urban

Josef Janeček.

1898 obec Pardubice

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

reklama, inzerát

Architektura

Stav nemovitosti

zcela přestavěn - s historickými hodnotami

Stav nemovitosti k datu

10 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

městský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pekárna
výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

Pekárna do r. 1645
od r. 1911 městská elektrárna

Cesta vody ke mlýnu

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930 (elektrárna): 2 turbíny Francis
1) hltnost 2,5 m3/s, spád 3,2 m
2) hltnost 4,5 m3/s, spád 3,2 m
celkový výkon: 224 HP

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930 (elektrárna): 2 turbíny Francis
1) hltnost 2,5 m3/s, spád 3,2 m
2) hltnost 4,5 m3/s, spád 3,2 m
celkový výkon: 224 HP

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách VI.

Rok vydání2003

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 45

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách VI.

Rok vydání2003

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 45

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Autorkol.

NázevParpedie

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://www.parpedie.cz/cti-zaznam.php?id=Hydroelektrarna

Datum citace internetového zdroje10 2017

AutorJosef Hrstka - Jan Řeháček

NázevPardubické městské řeky, mlýny a mosty

Rok vydání2015

Místo vydáníPardubice

Další upřesnění

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 18

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Kohoutkovský a Lednovský (červeně), Pekárkovský (modře), Hrkačka (zeleně) a Švankalovský (fialově) mlýn, I. vojenské mapování, výřez, 1764-1768, © archivnimapy.cz

Kohoutkovský a Lednovský (červeně) a Pekárkovský (modře) mlýn, II. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © archivnimapy.cz

Kohoutkovský a Lednovský (červeně), Pekárkovský (modře) a Hrkačka (zeleně) mlýn, III. vojenské mapování, výřez, 1877-1880, © archivnimapy.cz

Kohoutkovský (červeně), Lednovský (modře) a Pekárkovský (zeleně) mlýn, císařský povinný otisk, výřez, 1830, © archivnimapy.cz

Kohoutkovský mlýn (červeně) a Městská elektrárna (modře), letecký záběr mlýna před zánikem, 1830, © Kohoutkovský mlýn (červeně) a Městská elektrárna (modře), letecký záběr mlýna před zánikem