Mnohý chce do mlýna, i když v něm žádný pytel nemá.
(německé přísloví)

Brusírna dřeva v Klášterské Lhotě

Brusírna dřeva v Klášterské Lhotě
1
Klášterská Lhota
543 71
Trutnov
Klášterská Lhota
50° 33' 38.7'', 15° 39' 41.6''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Původně mlýn, který připomíná kříž z r. 1796, byl přebudován v 70. letech 19. stol. na brusírnu dřeva pro papírenskou výrobu.
Labe
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Ačkoli Klášterská Lhota patří k nejstarším obcím nejbližšího podhůří Krkonoš, mnoho památek nemá. První zmínky o ní pocházejí z poloviny 13. století a jsou spjaty s vrchlabským proboštstvím, které dalo také Lhotě jméno. Přestože se z benediktinského proboštství do dnešních dní nedochovalo nic, bez zajímavostí Klášterská Lhota není. Nejmohutnější objekt v obci, brusírnu dřeva, lze již s trochou dobré vůle považovat za technickou památku, ačkoli na seznamu státem uznaných není. Bohatství čisté vody a síla jejího proudu byly vynikajícími podmínkami pro vznik papírenského průmyslu v Krkonoších. Však se první papírny v našem kraji objevily již v 16. století. Továrna v Klášterské Lhotě vznikla sice až mezi posledními, zato se jí příliš nedotkly pozdější modernizace. Na jejím místě původně stával mlýn. Upomínkou na něj je pískovcový kříž z roku 1796. Na počátku sedmdesátých let (devatenáctého stol.) zřídila firma Františka Lorenze synové na místě mlýna brusírnu dřeva. Šlo již o podnik nového typu, neboť užíval jako hlavní surovinu dřevo, kdežto dříve se vyráběl papír především z hadrů a odpadu textilní výroby. Zde produkovaná dřevovina byla odvážena k dalšímu zpracování do provozu téže firmy v Hostinném. Nyní trochu technických dat. Od mohutného jezu, v jehož útrobách, jak bylo možno vidět po povodni r. 1997, je ukryt starý jez dřevěný, je labská voda vedena 900 metrů dlouhým náhonem k továrně. Zde pohání dvě Francisovy turbíny úctyhodného věku. Větší byla vyrobena firmou J. M. Voith v St. Pöltenu v Dolním Rakousku roku 1914 a menší firmou Ganz & Company v Loebersdorfu dokonce roku 1906. Obě turbíny jsou dodnes v provozu, při spádu 10,5 metrů a průtoku 5,5 metrů krychlových za vteřinu dodají do sítě, nepohání-li papírenské stroje, 500 kilowatů za hodinu. Jelikož hladina odtékající vody pod turbínami je pod úrovní hladiny o kus dál tekoucího Labe, je zapotřebí ještě 600 metrů náhonu k dosažení hladiny řeky a odvedení vody zpět. Vraťme se do haly továrny z roku 1930. Hřídel vedoucí z turbíny bez převodu pohání brus na dřevo, taktéž z třicátých let. (Německy se tento stroj nazývá Holzschleifer, odtud lidový název "šlejf", užívaný místními pro továrnu.) Zde jsou dřevěná polena za přítomnosti vody broušena na betonovém válci na jemnou kaši, kterou je jen třeba odvodnit, abychom získali výsledný produkt lhotecké továrny - dřevovinu. Ta se tedy v Klášterské Lhotě vyrábí již bezmála 130 let. A to pod hlavičkami firem F. Lorenze synové, Elbemühler Papierfabriks- und Verlagsgessellschaft, Pražský Labský mlýn, posléze Krkonošské papírny a od roku 1992 Dřevobrus Klášterská Lhota Martin Mádle & spol. Dnes je tedy továrna v Klášterské Lhotě poprvé samostatným podnikem, a ačkoli současná situace v průmyslu není nijak růžová, nejeví se budoucnost podniku černě. Současní majitelé s citem přistupují k tomuto historickému objektu, ač je k tomu nezavazuje žádné nařízení. Stěny náhonu, které potřebují každoroční opravy, opět dozdívají z kamenů, na rozdíl od předchozího necitlivého betonování, a i nově postavený přístřešek pro odkorňování polen přizpůsobili původnímu rázu továrny. Připravují opravu těžce poškozeného mlýnského kříže. Další zásah, odstranění nevzhledných přístaveb z doby Krkonošských papíren, by si však vyžádal značné náklady. Budova továrny, která je zajímavou ukázkou pohledné technické architektury, by se tím však jedině zhodnotila. Autor: Jiří Louda

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    05 2012
              Žádná položka není vyplněna
              Dochovaný
              • výroba elektrické energie
              • náhon
              Typturbína Francisova
              StavDochovaný
              PopisDvě Francisovy turbíny. Větší byla vyrobena firmou J. M. Voith v St. Pöltenu v Dolním Rakousku roku 1914 a menší firmou Ganz & Company v Loebersdorfu roku 1906.
              Při spádu 10,5 metrů a průtoku 5,5 metrů krychlových za vteřinu dodají do sítě, nepohání-li papírenské stroje, 500 kilowatů za hodinu.
              Typturbína Francisova
              StavDochovaný
              PopisDvě Francisovy turbíny. Větší byla vyrobena firmou J. M. Voith v St. Pöltenu v Dolním Rakousku roku 1914 a menší firmou Ganz & Company v Loebersdorfu roku 1906.
              Při spádu 10,5 metrů a průtoku 5,5 metrů krychlových za vteřinu dodají do sítě, nepohání-li papírenské stroje, 500 kilowatů za hodinu.
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              Žádná položka není vyplněna

              Žádná položka není vyplněna

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Vytvořeno

              22.11.2012 14:35 uživatelem Radomír Roup

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 22.11.2012 15:01