V roce 1930 je zde opět uváděn Karel Hanika. V roce 1945 patřil mlýn jeho synovi Franzovi s ženou Theresií. Byl posledním majitelem mlýn z rodu Haniků, mlýn mu byl v roce 1945 zabaven.
V roce 1946 byl zkonfiskovaný mlýn přidělen Státním lesům ve Stříbře. Podle protokolu byl mimo provoz již před válkou. Součástí mlýna bylo hospodářství se zemědělskými pozemky v rozsahu 4,5 ha. Zařízení mlýna je popisováno jako staré a bylo odhadnuto na celkovou částku 10 000 korun. O zařízení projevil v roce 1946 zájem mlynář Václav Engler z Janovic nad Úhlavou. Státní lesy ale tuto žádost zamítly s odůvodnění, že mlýn získaly i s vybavením.
Dne 23. 12. 1947 se někdo do mlýna vloupal, vyřezal části podlahy, odcizil řemeny a část mlýnského zařízení. Ředitel Státních lesů předal případ k vyšetření veřejné bezpečnosti a podezíral odmítnutého mlynáře Englera. Ukázalo se, že zařízení (reformu) ze mlýna odvezl mlynář Jaromír John ze Zámeckého mlýna u Třebele. John se prokázal potvrzením od odhadce Gušlbauera, které bylo schváleno MNV v Ošelíne, podle kterého si mohl zařízení ze mlýna odvézt.
V roce 1949 byla likvidace mlýnského zařízení ukončena, skončilo ve šrotu.
Není známo, zda byl mlýn někdy nějak Státními lesy využíván.
