Kdo své zrno přinese na špatný mlýn,
tomu bude špatně semleto.
(německé přísloví)

Dašovský mlýn

Dašovský mlýn
32
Dašov
675 27
Třebíč
Štěměchy
49° 10' 41.1'', 15° 42' 41.8''
Mlýn s vodním kolem
Mlýn podle ústní tradice založený za Karla IV., první písemná zmínka je před rokem 1536. Stojí na první vodě, pod hrází Panského rybníka. Je v něm zachováno plné strojní vybavení válcového mlýna z roku 1911 a zbytky starého českého složení. V roce 2011 zde bylo otevřeno soukromé Muzeum mlynářství a venkovského života a v roce 2012 obnoveno mlýnské kolo na dochované původní kovové hřídeli a rozetě z roku 1920. Návštěva s výkladem je možná celoročně, ale vždy po domluvě. Bližší info na www.mastna.com
Jižně
Dašovský potok
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První písemná zmínka o mlýně je před rokem 1536 v Urbáři brtnickém - první známé jméno Jakub mlynář a jeho platby nájmu vrchnosti - každého půl roku 12 grošů, 4 slepice a 24 vajec.

1570 je další zmínka v urbáři - je zde uváděn Štefl mlynář.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1656 a 1672 Lánské rejstříky zmiňují Víta mlynáře a Tobiáše mlynáře. Ten je také jednou z nejzajímavějších postav, podle matričních zápisů se dožil 105 let. 

 Historické bádání Marty Mastné prokázalo, že právě zde vzniklo příjmení Dašovský (odvozené od místa) a všichni jeho současní nositelé mají jednoho společného předka: Franc Dašovský, vnuk mlynáře Tobiáše Kanduse Dašovského (který na Dašově působil do svésmrti roku 1721), v 18. století přišel jako revírní myslivec do Jinačovic u Brna a je předkem všech Dašovských žijících v Jihomoravském kraji.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlýn na indikační skice z roku 1824 je již se současnou trojkřídlou dispozicí budov, s jedním mlýnským kolem. Během 19. století vystřídal několik majitelů. Koncem 19. století byla povolena do provozu malá pila pouze pro potřebu hospodářství, poháněná od stejného kola jako mlýn.

V roce 1911 proběhla přestavba starého českého složení na mlýn umělecký, firmou Karel Závodský v Želetavě. Základem byla jedna válcová stolice žitná od firmy Jeřábek. 

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1915 zemřel mlynář Karel Nechvátal II. a veškerá práce na mlýně byla na jeho manželce Boženě. Až s koncem první světové války se z Prahy přistěhoval její bratr, MUDr. Karel Hobza, a stal se správcem mlýna a hospodářství.

V roce 1938 převzal mlýn syn zemřelého mlynáře, Karel Nechvátal III., který ale už o dva roky později tragicky zahynul. 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1940 se mlýn zastavil a jeho činnost nebyla obnovena. Za války byl též zaplombovaný od německé hospodářské správy. Po válce se jeho činnost v bouřlivých událostech kolem kolektivizace už nepodařilo znovu obnovit. MUDr. Karel Hobza byl už ve vyšším věku. Na mlýn se přestěhovala Karlova sestra Božena, aby spolu se svým manželem Bedřichem Hobzou využili alespoň potenciál zemědělské usedlosti - obhospodařování polí a chov dobytka.  

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V roce 1952 byl mlýn jako většina malých mlýnů výnosem vlády zrušen. Naštěstí nebyl komunisty znárodněn ani nijak poškozen, ale chátral z nedostatku finančních prostředků v důsledku měnové reformy a likvidace hospodářství kolektivizací. Majitelé museli ještě splácet úvěry bankám za zemědělské stroje, které byly odtaženy do JZD. 

Již v průběhu 80. let bylo započato vyklízení a přebírání letitých vrstev navršených v mlýnském křídle. Vnučka posledních majitelů, Marta Mastná, si tak s pomocí svého manžela a přátel plnila svůj dětský sen o zbudování mlynářského muzea. 

V roce 2011 se podařilo spustit zkušební provoz muzea, který se setkal s nadšenými ohlasy a velkým zájmem. Proto bylo v roce 2012 obnoveno i vodní kolo, zhotoveno sekernickým mistrem Františkem Mikyškou. V sezóně je pravidelně spouštěno a je tak možné vidět v pohybu i vnitřní soukolí. 

V roce 2015 byla přidána nová expozice věnovaná panu doktorovi a jeho sestrám, se kterými mlýn vedl v období od první světové války až do 50. let 20. století. 

 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Píša
  • Vyskočil
  • Nechvátal
  • Kremláček
  • Sokol
  • Vorlíček
  • Dašovský
  • Kandus
  • Štefl

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • středověk
      • předbělohorské období do roku 1620
      • baroko do roku 1800
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      vícepodlažní
      Trojkřídlá budova, kde severní křídlo je mlýn, jižní křídlo obytná budova, západní křídlo výměnek hospodáře. Venkovské stavení bez výrazných znaků některého slohu, se základním zdivem kamenným, jen s drobnými dobovými prvky (středověká? střílnová okénka, renesanční? klenba sklepa, barokní zdobení dřevěných sloupů a českého složení.)
      • okno
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • trámový strop
      • klenba
      • dveře
      • schodiště
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • historický mobiliář

      ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
      mlýnicestrop, stropní trám1722
      mlýnicestrop, průvlak1765
      mlýnicedruhotně použitý sloupek mlýnské hranice v patře nad mlýnicí1755
      mlýnicemlýnská hranice, sloupek1761
      mlýnicekrov, vazný trám1757
      • existující torzo obyčejného složení
      • existující umělecké složení
      VýrobceAntonín Jeřábek, Velké Meziříčí
      Popis
      VýrobceAntonín Jeřábek, Velké Meziříčí
      Popis
      VýrobceKarel Závodský, Želetava
      Popis
      Kanál pro převodové řemeny k Adam-Dieselovu motoru.
      Zaniklý
      • pila
      • pohon zemědělských strojů
      Pohon malé pily sloužící pouze pro potřeby hospodáře, a zemědělských strojů, jako byla řezačka píce a mlátička, byl realizován ve 30. letech zabudováním dlouhé transmise vedené z lednice kolem celé budovy až do přístavku na druhém konci dvora. Transmise byla demontována v 80.-90. letech a rozřezána.
      • vantroky
      • rybník
      • akumulační nádržka
      • odtokový kanál
      • lednice
      Pod velkým rybníkem byla akumulační nádrž a z ní voda vedena rourami na vantroky. Pro velké podmáčení mlýnice, která je pod úrovní terénu, byla nádrž zrušena a voda je přiváděna potrubím.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
      PopisVodní kolo bylo obnoveno v roce 2012 podle původních zápisů a šablon sekernickým mistrem Františkem Mikyškou z Kojetína u Sedlčan. Je na původní dochované kovové hřídeli s jednou rozetou. Průměr je 455cm, šířka mezi kruhy 49cm, celková 68cm.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
      PopisVodní kolo bylo obnoveno v roce 2012 podle původních zápisů a šablon sekernickým mistrem Františkem Mikyškou z Kojetína u Sedlčan. Je na původní dochované kovové hřídeli s jednou rozetou. Průměr je 455cm, šířka mezi kruhy 49cm, celková 68cm.
      StavZaniklý
      Popis
      StavZaniklý
      Popis
      Historické technologické prvky
      • paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
      • ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
      • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
      • pískovcový kámen | Počet:
        • obyčejného složení
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        • průchodová
        • válcový
        • čistírenský vysévač | Počet: prachový a výskokový
        • moučný vysévač | Počet: 1
        • jiný | Počet: prachový po loupačce
          • jednoskříňový
          1 pšeničný, 1 žitný
          • šnekový dopravník | Počet: 2
          • kapsový výtah | Počet: 5
            • ruční
            • pemrlice
            • oškrt
            • rudlík
            • granik
            Žádná položka není vyplněna

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            19.6.2012 18:58 uživatelem Marta

            Majitel nemovitosti

            Marta

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 16.5.2017 07:50
            Radomír Roup 10.1.2016 17:58
            meisl (Zdeněk Meisl) 27.2.2016 17:05