Dva mlýny nemají mlít najednou, druhý musí mlčet.
(německé přísloví)

Klášterní mlýn

Klášterní mlýn
16
Želiv
394 44
Pelhřimov
Želiv
49° 31' 50.0'', 15° 12' 57.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Pozoruhodný vodní mlýn nedaleko kláštera v Želivy. Ač je objekt zcela vybydlen, dodnes je velmi působivý a můžeme jen doufat, že se dočká citlivé rekonstrukce.
Želivka
14691 /3-3358
nepřístupný

Obecná historie:

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

V údolí říčky Želivky se rozprostírá Želivský klášter, jehož nedílnou součástí je klášterní mlýn. Zvažovaný středověký původ mlýna není doložen, avšak lze jej předpokládat, je doložen až k roku 1680.

1760 zakoupil nájemce Jan Veselý

1843 Sommerova topografie: mlýn s pilou a šindelkou

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1890 - mlynář František Rokos (RR)

mlýn mlel pro obce Želiv, Bolechov, Vřesník a Lískovice

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1915 nájemkyně vdova Marie Balounová, ač měla možnost mlýn zakoupit, neučinila tak, jelikož synové bojovali na frontě a později v zajetí v Rusku

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

nájemci - rod Rokosů

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1939-1942 mlýn modernizoován, instalována Francisova turbína, zřízena elektrárna

1946 poslední mlynář Josef Hypš

1951 mlýn převeden pod Čs. státní statky Pelhřimov

Rok 1960 znamenal konec fungování klášterního mlýna, jehož budovy dále sloužily jako šrotovna a mísírna krmiv pro státní statky. Od roku 1977 je bývalá mlýnská budova opuštěna a dnes je zchátralá budova v havarijním stavu. Mlýnský náhon, zajišťující pohod vodního kola a později turbiny, byl zavezen a hospodářské budovy zbořeny. 

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Rokos
  • Hypš
  • Baloun
  • Veselý

Historie mlýna také obsahuje:

1760 Jan Veselý

1915 Marie Balounová

1939 - Jindřich Rokos (RR)

1946 Josef Hypš


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn, který je součástí hospodářského zázemí želivského kláštera, je doložen až k roku 1680, avšak nelze vyloučit jeho středověký původ. Barokní podobu mlýna setřely klasicistní úpravy kolem poloviny 19. století a následné rekonstrukce v první polovině 20. století. Hospodářské budovy byly zbořeny. Z komplexu budov zůstala zachována pouze jednoposchoďová budova mlýnice na obdélném půdorysu krytá strmou valbovou střechou, část náhonu a fragmenty hospodářských budov. Nad částí vodního náhonu na severní straně objektu se dosud klene půlkruhový oblouk mostku. Na zchátralých fasádách je dodnes patrná skromná výzdoba soustřeďující se na nároží fasád ve formě bosáže, která pomocí omítky napodobuje kámen. Vstup do objektu býval přístupný krytým schodištěm v patře rizalitu, který z průčelí vystupoval po celé výšce stavby. Rizalit byl ve spodní části otevřen do prostoru půlkruhovým záklenkem.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • trámový strop
      • klenba
      • krov
      • topeniště, kamna, pec
      • černá kuchyně
      • schodiště
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • zcela bez technologie aj.
      Technologické vybavení mlýna je zlikvidováno.
      Žádná položka není vyplněna
      1915:
      1 válcová stolice
      1 kamenné složení
      skladiště na 100 q obilí
      Zaniklý
      • výroba elektrické energie
      Turbína sloužila též pro výrobu el. energie pro mlýn a celý Želivský klášter včetně velkostatku.
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      • lednice
      • turbínový domek
      Po náhonu dnes nejsou jasné cesty. Doufejme, že je ještě možné jej obnovit. Lednice je pozoruhodná stavba. V minulosti zde byla tři vodní kola nejspíš na vrchní vodu. Přímo do lednice je vestavěn turbínový domek s kašnou pro dvě turbíny.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      PopisVe mlýně se dochovaly dvě francisovy turbíny s mokrou savkou.
      V letech 1939-1942 byla místo dřevěných vodních kol k pohonu mlýna instalována turbína.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      PopisVe mlýně se dochovaly dvě francisovy turbíny s mokrou savkou.
      V letech 1939-1942 byla místo dřevěných vodních kol k pohonu mlýna instalována turbína.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1915: 2 kola na svrchní vodu, výkon 8 HP
      StavZaniklý
      Popis
      StavZaniklý
      Popis
      Historické technologické prvky
      AutorFrantišek Pleva
      NázevŽelivka naše řeka
      Rok vydání2003
      Místo vydáníPelhřimov
      Další upřesněnís. 43
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorFrantišek Pleva
      NázevŽelivka naše řeka
      Rok vydání2003
      Místo vydáníPelhřimov
      Další upřesněnís. 43
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Vytvořeno

      17.8.2013 23:07 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Radomír Roup 24.6.2018 19:42
      Jiřík 17.8.2013 23:25
      REAPERXCX 28.12.2013 21:00
      doxa (Jan Škoda) 23.4.2019 15:11
      pepino 5.7.2018 10:57