Stans mola, surda nola, sterilis vola, et schola sola,
quatuor haec dominis non placuere suis.
(latinské přísloví)

Zevlův, Městský, Bártlovský mlýn

Zevlův, Městský, Bártlovský mlýn
143
Jižní město
Nové Hrady
373 33
České Budějovice
Nové Hrady
48° 46' 57.0'', 14° 47' 22.4''
Mlýn s vodním kolem, který mele
Jihovýchodním směrem od města Nových Hradů v údolí Novohradského potoka stojí jeden z kdysi četných zdejších mlýnů. Kdy byl přesně postaven nevíme. Dle doložených písemností stál zde již ve 14. století. August Sedláček uvádí ve svém díle Hrady a zámky č. III., že tento mlýn dříve zvaný Bártlovský se nachází na pomezí rakouském pod panským rybníkem „Forstweiger“ od dob nám neznámých. Nyní objekt i strojní zařízení prochází renovacemi a v brzy zde bude muzeum s provozuschopnou technologií.
Mlýn se nachází 1,5 km od hradu
Novohradský potok
přístupný po domluvě

Obecná historie:

 

asi 1390 - Jindřich  z Rožmberka  

Mlýn patří k Novohradskému panství, které  v roce 1390 zdědil Jindřich z Rožmberka.
Mlýn provozuje jakýsi Mikoláš, který si účtuje plat za opravy zařízení na rybníku zv. Forstmühl.

1390 - 1391 - V purkrabských účtech panství novohradského je uveden jako mlynář Lev Paur 

1425 - Nové Hrady vypáleny Husity

Celé město včetně hradu vypáleno. Vzhledem k tomu, že se mlýn nachází cca. 1 km od města, tak není jisté, jestli byl vypálen i mlýn.

1530 - Majitelem je mlynář Filip  

Z této doby je uchován dopis, který píše jakýsi služebník Baltazar Janovi III z Rožmberka ohledně stoky vedoucí z rybníka Fostmuhle na mlýnská kola. Dopis se týká práva lovu ryb v této stoce.  

Léta Páně 1553
Novohradský mlejn vyhořel. V pátek v noci na sobotu před nedělí Invocavit /ze dne 17. na 18.2/ Nějakou nešťastnou příhodou mezi čtvrtou a pátou hodinou /Mezi 21 a 22 hodinou/ mlejn panský pod Novými Hrady vyhořel. Kamení mlejské se rozpukalo. A kdyby lidé k bránění byli se neseběhli, i dvoru by se bylo nechybilo.

1590- Mlýn je zmíněn v soupise soukromých mlýnů na novohradském panství.

Soupis byl pořízen v rámci hospodářských reforem, které na všech panstvích patřících Rožmberkům prosadil Jakub Krčín z Jelčan. Bártlovský mlýn je v soupise uveden jako první ležící na potoce Jedlice (dnes Veveřský a Novohradský potok) a se třemi moučnými koly.  

1596 - Město Nové Hrady (od té doby název Městský mlýn) 

Město obdrželo privilegia od Petra Voka z Rožmberka a povolení k nákupu Bártlowského mlýna (dnešní Zevlův mlýn). "Nynější mlejn slove Bartlowskej pod městem ležící k obci skoupiti a ten k užitku obecnímu obrátiti mohli". Mlýn byl vykoupen vrchností za 500 grošů míšeňských a dále přeprodán městu. Mlýn měl v té době tři vodní kola.   

Z účtů města Nové Hrady jsou známi hospodářští správci mlýna vybíráni nejspíše z městské rady:

1595/1596 Hans Reinisch a Georg Pfeilschmied

1597/1598 Frans Hoffers a Karl Weiland

1598/1599 Hans Reinisch a Georg Pfeilschmied  

1599 Mates Heher a Karl Glasser

1599/1601 Blažek Pletzer a Simon Dobl

1601/1602 Viktorin Pachner a Sebastian Schlierkehr 

1602/1603 Karl Weilander a Pavel Sperrer

1605/1607 Mates Heher a Vencl Diermagen 

1598 - V tomto roce byl mlýn městem přestavován. Město zaplatilo za přestavbu 201 kop grošů míšeňských a dalších 197 grošů za vybavení mlýna. Roční výnos mlýna v té době činil 150 až 400 kop grošů ročně. Zdrojem příjmů v té době byl nejen provoz mlýna, ale i hamernické zařízení, pila a sádky.

1757 - Jan Zaby 

Město pronajímá mlýn Janu Zábymu. Nájem činil 450 zlatých. Ku příležitosti předání nájemci, byl pořízen podrobný inventář zahrnující i movité vybavení mlýna. 

1814 - Vincenc Zaby

1820 - Dvůr, který byl dříve využívám mlynářem, byl zvlášť pronajat Janu Míkovi. 

1821- pořízen soupis majetku

1828 - Václav a Františka Peškovi 

1835 - Jakub a Marie Selbovi 

Pocházel ze Soběslavi, oženil se s Marií Pastiňákovou z Frauenbergu. Dne 1.8 1835 koupili od rodiny Peškových mlýn, včetně dvora, pily a přilehlých pozemků za 6400 zlatých.  

1850 - Požár mlýna

Dne 7. června vypukl ve mlýně požár a velká část mlýna byla poničena. 

1851 - Mlynář již není povinen poskytovat naturální dávky místní městské škole a místo toho platí 16 zlatých a 40 krejcarů

1858 - Cena mlýna včetně dvora, pily a přilehlých pozemků je odhadnuta na 20 775 zlatých a 30 krejcarů rakouské měny

1864 - Václav a Anna Fechterovi 

1865 - Václav Zevl  

14. července uplatňuje Václav Zevl exekuční nárok na mlýn a dvůr v hodnotě 19 500 zlatých.

1867 - Martin a Josefa Zevlovi

Josefa byla dcera předešlích majitelů Jakuba a Marie Selbových. 

1893 - Mlýnice přestavěna z obyčejného na umělecké složení

1908 - Jan a Marie Zevlovi

Martin a Josefa předávají mlýn synovi Janovi. Kromě vyplacení svých sourozenců (každému po 4000 korunách) bylo součástí předávací smlouvy i následující:

Martinu a Josefě Zevlovým přísluší následující doživotní právo:

1. K bydlení a užívání pokoj v budově čp. 143 v Nových Hradech, ležící v prvním poschodí s kuchyní a nezbytnými vedlejšími pokoji, jako půdou, sklepem a skladem na dřevo. Náklady na údržbu a případné rekonstrukce při živelných pohromách a opravy nese majitel domu. Jako roční naturální výměnek tři sta kilo pšeničné mouky číslo I (jedna), tři sta kilo žitné mouky číslo I (jedna), dvanáct litrů hrachu, patnáct hektolitrů brambor v pytli, šest litrů máku, deset kop vajec, půl hektolitru jablek nebo jako náhradu za ně dva hektolitry ovsa, jedno sto kilo vepřového masa, dvě kila ryb (kaprů) na Vánoce, dvanáct metrů krychlových palivového dříví, denně litr nadojeného mléka, 160 fr – 320 korun ročně v hotovosti, splatných v měsíčních splátkách, všechen potřebný dovoz včetně přivážení výminku, na zakoupené zboží se ale tento dovoz nevztahuje.

Dne 15.5.1915 narukoval Jan Zevl do rakousko-uherské armády a dne 3.9.1915 zemřel v Rusku na následky průstřelu břicha. O mlýn a dvůr se dále starala jeho manželka Marie Zevlová. 

1919 - Nakoupeny dvě válcové stolice 

1930 - Jan a Marie Zevlovi

1966 - Zavedení elektrického proudu do mlýna

1984 - Jan Zevl a Helena Loukotková 

Syn a dcera předešlých 

2011 - Jan Loukotka



 
  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Václav Březan: ŽIVOTY POSLEDNÍCH ROŽMBERKŮ I a II, Svoboda Praha 1985

Léta Páně 1553
Novohradský mlejn vyhořel. V pátek v noci na sobotu před nedělí Invocavit /ze dne 17. na 18.2/ Nějakou nešťastnou příhodou mezi čtvrtou a pátou hodinou /Mezi 21 a 22 hodinou/ mlejn panský pod Novými Hrady vyhořel. Kamení mlejské se rozpukalo. A kdyby lidé k bránění byli se neseběhli, i dvoru by se bylo nechybilo.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • středověk
      • předbělohorské období do roku 1620
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • dveře
      • existující umělecké složení
      Je zachováno kompletní umělecké složení mlýna ve stavu, ve kterém bylo po 2. světové válce. V mlýnici jsou patrné stopy přestavby z obyčejného složení na umělecké. Mlýnice se nyní renovuje.

      Pohon: Dřevěná hřídel od vodního kola prochází hřídelovým otvorem do spodního prostoru mlýna - podkolí. Je osazena dřevěným palečním kolem, jehož palce zapadají do litinového pastorku na předlohové hřídeli. Na této hřídeli je čelní paleční kolo, které roztáčí pastorek a celou hlavní transmisi uloženou v kluzných ložiskách Sellersova systému na cihelných patkách. Další rozvodová transmise je na ložiskových věšácích v 1. patře mlýna u stropu, taktéž kluzného uložení. V podkolí mlýna je též realizován pohon kamenných mlecích složení přes pravoúhlý, polozkřížený řemenový převod a rolny. Loupačka a dynamo jsou hnány od hlavní transmise ještě přes malé předlohové transmise v archaickém kluzném uložení.

      Strojní zařízení:
      Podkolí:
      -- savka na čištění krupic i krupiček s aspiratérem (typ přímým osazením) a filtrem typu autokap z 1. čtvrtiny 20. stol.
      -- paty kapsových dopravníků (původně z počátku 20. stol., výroby řemeslné)
      -- kamenný šrotovník



      1. patro:
      -- válcová mlecí stolice firmy Julius Škrlandt - České Budějovice, vyrobená mezi léty 1908 - 1910
      -- válcová mlecí stolice firmy Julius Škrlandt - České Budějovice, vyrobená cca roku 1919
      -- kamenné mlecí složení obyčejné od výrobce Josef Foissner - Weitra (cca z počátku 20. stol.)
      -- kamenné mlecí složení francouzké či umělé od výrobce Josef Foissner - Weitra (cca z počátku 20. stol.)

      -- pytlovací lávky 2x > řemeslně zhotovené
      -- průchodová loupačka systému Komárek z konce 20. let 20. stol. s filtrem typu autokap
      -- šrotový hranolový vysévač -- hranolový předvysévač z počátku 20. stol., výroby řemeslné
      -- koukolník - trieur z 1. čtvrtiny 20. stol.

      podstřeší:
      -- 2x velký moučný (i krupičný) hranolový vysévač z počátku 20. stol., výroby řemeslné
      -- hranolový předvysévač z počátku 20. stol., výroby řemeslné
      -- čistící hranolový vysévač z počátku 20. stol., výroby řemeslné
      -- šnekové dopravníky
      -- hlavy kapsových dopravníků (původně z počátku 20. stol., výroby řemeslné)
      -- malé kapsové dopravníky (původně z počátku 20. stol., výroby řemeslné)

      Pozn. Veškeré strojní zařízení v tomto mlýně je považováno za vzácně dochované, některé stroje můžeme zařadit jako unikátní.

      Část strojního zařízení zrestauroval:
      David Veverka v letech 2014 - 2015

      Zpracoval David Veverka v roce 2014 jako popis technologického zařízení Zevlova mlýna.

      ----------------------------------------
      ----------------------------------------
      ----------------------------------------






      VýrobceJulius Škrlandt a spol., České Budějovice
      Popisválcové stolice
      VýrobceJulius Škrlandt a spol., České Budějovice
      Popisválcové stolice
      VýrobceIng. Josef Komenda a spol., České Budějovice
      Popis
      Výrobceřemeslná výroba
      Popis
      VýrobceIng. Jos. Komárek
      PopisLoupačka
      VýrobceJosef Foissner - Weitra
      Popiskamenná složení
      Popis
      malý kapsový dopravník, dynamo, naftový stabilní motor, celé zařízení pily a Bánkiho turbína
      Dochovaný
      • pila
      • výroba elektrické energie
      • pohon zemědělských strojů
      Z doplňkového provozu je zachována částečně transmise pohánějící zemědělské stroje jdoucí původně z pily do stodoly s kardanovým kloubem. Části brusky a jednolistého katru tzv. jednušky.
      • stavidlo
      • náhon
      • vantroky
      • rybník
      • odtokový kanál
      • lednice
      Z rybníka vedl k mlýnu 200m dlouhý náhon, který navazoval na kamenný žlab a dřevěné vantroky. V roce 2013 byl náhon obnoven, avšak převážná část náhonu vede potrubím v zemi. Kamenný žlab zůstal zachován a dřevěnné vantroky udělány znovu. Vantroky se nedochovaly.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      PopisDříve mlýn pohánělo několik kol, pak jen jedno kolo na vrchní vodu o diametru 4800 mm. To bylo obnoveno v roce 2013.

      Původně zde ještě pracovala turbína systému Bánki - Duplex od výrobce Jos. Prokop a synové, Pardubice z roku 1937 (nedochováno).
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      PopisDříve mlýn pohánělo několik kol, pak jen jedno kolo na vrchní vodu o diametru 4800 mm. To bylo obnoveno v roce 2013.

      Původně zde ještě pracovala turbína systému Bánki - Duplex od výrobce Jos. Prokop a synové, Pardubice z roku 1937 (nedochováno).
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      dvojnásobná
      • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
      • průchodová
      • válcový
      • čistírenský vysévač | Počet: 1
      • moučný vysévač | Počet: 2
      • jiný | Počet: 1
      • předvysévač | Počet: 1
        • autokap
        • šnekový dopravník | Počet:
        • kapsový výtah | Počet:
        • AutorVáclav Březan
          NázevŽIVOTY POSLEDNÍCH ROŽMBERKŮ I a II
          Rok vydání1985
          Místo vydáníPraha
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje15.5.2019
          AutorVáclav Březan
          NázevŽIVOTY POSLEDNÍCH ROŽMBERKŮ I a II
          Rok vydání1985
          Místo vydáníPraha
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje15.5.2019

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          25.11.2013 15:18 uživatelem Loukotka (David Loukotka)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 28.3.2017 21:30
          David Veverka (David Veverka) 13.3.2015 01:48
          Radomír Roup 25.11.2013 19:10
          pepino 15.5.2019 17:18