Historie
Obecná historie:
Hořejší mlýn (čp. 44) na východní straně obce dala v letech 1623-38 vystavět Anna Salomena z Bubna. Ještě v roce 1841 je na mapě zachycen jako budova o dvou křídlech. Je zaznamenáno, že čp. 44 obdržel v roce 1970. Roku 1678 mlýn vyhořel. Roku 1770 byl oddělen od dvora. Ke dvoru dále patřily čp. 43 a 45, které i s mlýnem koupil roku 1880 Antonín Švehla (otec Antonína Švehly, minist. předsedy)
Dnes je to patrové stavení, odpovídající původnímu půdorysu mlýna ve tvaru L, vestavěné do ohybu náhonu. Východní křídlo tvořilo kdysi mlýnici, západní část byla obytná, s branou v průčelí. Obytný prostor má v přízemí i v patře dvě průchozí místnosti s rovnými stropy. V přízemní mlýnici je zachováno ocelové soukolí a pod její severní částí se nachází sklípek. Mlýnské stavení bylo podstatně přestavěno na počátku 19. století. V současné době zde sídlí soukromé firmy.
Zdroj: http://www.hostivar.cz/
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 nájemce Václav Zavadil
3.9.1941 udělen živnostenský list Václavu Zavadilovi (27.5.1885 ve Vršovicích)
1943 přebírá syn Josef Zavadil (*19.11.1916)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Zavadil
Historie mlýna také obsahuje:
1930-1943 Václav Zavadil
1943- Josef Zavadil
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
