Housův mlýn, Valcha

Housův mlýn byl údajně vystavěn na základech mlýna ze 13. století (??), těsně pod starobylými hradbami města Tábora, na břehu Tismenického potoka, vytékajícího z vodní nádrže Jordán. V těchto místech se v 15. století konaly bohoslužby husitských radikálů – adamitů. 

(wikipedie)

Údajně zde byli pohřbeni švédští dobyvatelé, kteří zahynuli při obléhání města v roce 1645. V 18. století vyrostl v tomto malebném zákoutí první umělecký parní mlýn, spojený s lázněmi. Pověst praví, že právě zde ústil tajný východ z táborského podzemí.

(wikipedie)

16. srpna 1886 zahynul při opravě kola stárek Jan Bejšovec. (RR)

1930 Karel Housa

Okresní úřad v Táboře /oddělení vyživovací a cenové/ (pep)
Č.j.27429/vyživ/1941 V Táboře 22. prosince 1941

Všem obecním úřadům a mlýnům.

Věc: Námezdní mletí ve mlýnech – konečná úprava

Číslo rejstříku: 1257

Jméno majitele mlýna a bydliště: Housa Karel, Tábor 383

Přidělení politických obcí: Hlinice

Den příjmu obilí a výdeje výrobků: úterý

SokA Tábor, Fond ONV Tábor:
Přípis z 23.10.1951
JIHOČESKÉ MLÝNY n.p. ČESKÉ BUDĚJOVICE
Adresát: ONV Tábor, referát VIII, Tábor
Věc: Koncentrace mlýnské výroby – uzavření mlýnu Tábor – Pod sady

Směrné číslo výroby na r. 1952, které jsme obdrželi, odpovídá změněným výrobním poměrům po zavedení vázaného hospodářství a vede nás k další koncentraci mlýnské výroby.
Při vyhledávání objektu, který by nám soustředění výroby umožnil, zvolili jsme mlýn v Táboře – Pod sady a to z těchto důvodů:
1/ Mlýnské zařízení je zastaraléa vzhledem k tomu, že ve výhledovém plánu s provozem mlýna nepočítáme, nehodláme jej ani v budoucnu rekonstruovati.
2/ Budova mlýna je rovněž stářím sešlá a mlýn nemá vhodný prostor ani pro skladování mouky, ani obilí.
3/ Přístup ke mlýnu je obtížný a vozový park tím značně trpí.
4/ Přenesením výroby pšen. mouky z tohoto mlýna do mlýna Tábor /dř. Veselá/ zhospodárníme výrobu a uvolníme pracovní síly pro těžký průmysl.
5/ Výrobu ve mlýně Tábor /dř. Veselá/ rozšíříme za pomoci zařízení ze mlýna v Klokotech, který není v provozu.
6/ Mlýn Tábor Pod sady zůstane mlýnem záložním pro nepředvídané případy.
7/ Po provedené prověrce norem musíme našim pracujícím zaručiti výdělkové možnosti a mlýnům musíme zaručiti pracovní náplň, což v případě mlýnu Tábor – Pod sady učiniti nemůžeme, vzhledem k celkovému výrobnímu úkolu ve výrobě mlýnské na r. 1952.
Prosíme proto, abyste naše rozhodnutí, které jsme ve smyslu usnesení ÚV KSČ učinili ve prospěch zhospodárnění výroby, vzali na vědomí a schválili
Práci čest! Razítko, podpis nečitelný

Rada ONV Tábor na své schůzi 14.11.1952 koncentraci výroby schválila, což Jihočeským mlýnům n.p. písemně zaslala.

SokA Tábor, Fond ONV Tábor: Výměrem VIII/1-515.33-1952 z 21. listopadu 1951 bylo poslednímu mlynáři na Housově Mlýně, Tábor čp.383 Karlu Housovi nařízeno vrátit živnostenský list s odůvodněním, že více než 6 měsíců neprovozuje svoji živnost.

Mlýn má čtyři patra, ve kterých se nachází lidová krčma, panská krčma, hlavní sál, zbrojnice, keltský salón, muzeum tortury – mučírna, šermírna, podkrovní sál, kostymérna, půjčovna a sklady kostýmů rekvizit a dekorací. Zázemí tu najdou hudební klub a výstavní síň, konají se zde koncerty, festivaly nebo školy šermu.

V průběhu roku hostí mlýn několik událostí: Keltský festival Lugnasad, Dobývání Tábora Švédy, Rytířský den při Táborských setkáních, Festival historických bojovníků, konají se zde historické svatby, historické soutěže nebo středověký silvestr. Historicko – naučnou formou působí oživené podzemí, mučírna, výuka šermu, tance, chorál, metání dobývacím strojem, zbrojnice, dětská bitva o vozovou hradbu, lukostřelnice – jak bojovala práčata, husitské občerstvení. V mlýně působí také Akademie rytířských umění, která se věnuje šermu, lukostřelbě nebo jízdě na koni.

(wikipedie)