Historie
Obecná historie:
V místě stojí obdelníková budova mlýna. Na západ od mlýna stojí budova pily.
30. března 1936 mlýn vyhořel, ale díky pojistce byl roku 1937 znovu obnoven. Mlýn a pilu poháněly dvě vodní kola.Od roku 1950 byl místo vodních kol používán elektrický pohon. Mlýn byl znárodněn roku 1962 a jeho provoz byl ukončen v roce 1975.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1550 mlynář Jaroš
1585 Štěpán Buchta platí vrchnosti 2x po 7 gr. a 5 gr. za robotu
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1626 od svého tchána Petra Buchty koupil za 350 kop gr. Vít Nejezchleb, sirotkům a vdově vyplácí po 100 kopách, 50 kop splácí věřitelům
1657 za 200 kop gr. koupil nevlastní Vítův syn Šimon Buchta
1690 za 200 kop gr. koupil jeho zeť Augustin Šimkovský
1841 od Šimkovského koupil Alois Hamža, mlýn nově vystavěl
1881 Josef a Růžena Kloudovi
1888 kupují Gustav a Marie Schilbachovi
mlýn zadlužen
1894 v dražbě koupil Karel Rumler
1896 za 7000 zl. mlýn prodal Aloisi Vodičkovi (*1.11.1866) a jeho manž. Olze roz. Nevolové, dcerou mlynáře Nevoly z Nových Mlýnů u Chrudimi, u něhož se Vodička vyučil mlynářem.,
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
1930 Alois Vodička
1935 Alois Vodička pronajal mlýn s pilou Janu Langovi za čtvrtletní nájemné 3 000 Kč, vyplácené dopředu, a přestěhoval se do sousedního čp. 299.
30. března 1936 kol. 1 hod. 30 minut vypukl ve mlýně požár, oheň byl spozorován pozdě, kdy již hořelo I. poschodí a půda. Dřevěné stropy prohořely a veškeré nespalné strojní zařízení padalo na betonovou podlahu v přízemí. Poškozena všechna okna a dveře a na střeše zůstal plech, co byl přes šindelovou krytinu. Shořela 3 vodní kola a pila. Janu Langovi shořelo nebo bylo zničeno 10 q žita, 13 q žitné mouky, 6,36 q otrub a další obilí zákazníků. Příčina požáru nebyla zjištěna. Aloisi Vodičkovi vznikla škoda na mlýně a zařízení za 200 000 Kč, Janu Langovi na osobním majetku za 13 842 Kč. Oba byli pojištěni, za peníze z pojistky byl znovu postaven a zařízen. Koncem roku 1937 obnoven provoz.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
1940 převzal syn Alois Vodička ml. (25.2.1915-17.9.1978), oženil se s Miladou Čížkovou (*2.12.1919), dcerou jircháře z Měřína
1950 mlýn znárodněn a začleněn do n.p. Středomoravské mlýny Brno
po znárodnění vedl tovaryš Zachoval z Vídně a po něm Bradáč z Pavlínova
1950-1952 Alois Vodička zasatával funkci předsedy ONV ve Velkém Meziříčí
1956 zdědil nezl. vnuk Alois Vodička
1962 přebírá n.p. Jihomoravské mlýny
1975 ukončen provoz
17.9.1978 zemřel Alois Vodička
1991 restituován zákonným dědicům
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Vodička
- Buchta
- Nejezchleb
- Šimkovský
- Hamža
- Klouda
- Schilbach
- Rumler
- Lang
Historie mlýna také obsahuje:
1550 Jaroš
1585 Štěpán Buchta
-1626 Petr Buchta
1626-1657 Vít Nejezchleb
1657-1690 Šimon Buchta
1690- Augustin Šimkovský
-1841 Šimkovský
1841- Alois Hamža
1881-1888 Josef Klouda
1888-1894 Gustav Schilbach
1894-1896 Karel Rumler
1896-1939 - Alois Vodička (RR)
1935- Jan Lang (nájemce)
1940-1956 Alois Vodička ml.
1956-1962 Alois Vodička nejml.
1950-1962 Středomoravské mlýny n.p. Brno
1962-1975 n.p. Jihomoravské mlýny
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
