Jeho mlýn jde podle přání.
(starofríské rčení)

Peiskrův, Panský, Chaloupkův mlýn, Ve farářství

Peiskrův, Panský, Chaloupkův mlýn, Ve farářství
33
Rovné
518 01
Rychnov nad Kněžnou
Rovné u Dobrého
50° 16' 43.3'', 16° 17' 16.5''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn mezi obcemi Dobré a Rovné v místě zv. Farářství na Kamenickém potoce postavil Václav Netík a hospodařil zde do do r. 1809. Po něm tu byla řada majitelů, mj. Peiskr. U mlýna byla i šindelka. R. 1928 mlýn koupil sekerník Ludvík Chaloupka. Původní mlýn v 80. letech 20. stol. pro zchátralost zbořen, na části mlýniště novostavba.
mezi Rovným a Dobrým
Kamenický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Východně od Dobrušky je obec Dobré a blízko ní najdeme vísku Rovné. Mlýn zvaný Peiskrův, Panský nebo Ve farářství byl v rovenských lesích a měl číslo popisné 33 obce Rovné. Vznik mlýna můžeme datovat do 18 století: podle záznamů koupil roku 1779 Václav Netík pozemek od Matěje Ulrycha a postavil na něm roku 1880 mlýn při potůčku, jemuž Rovenští říkají Říčka. Doberští ho nazývají Lučenec, protože pramení nad Rovným v Dlouhých lukách. Pro zajištění celodenního provozu byl na potoce zbudovaný dnes již zaniklý rybník.

Prvním mlynářem byl Václav Netík rodák z Rovného čp. 15 s manželkou Marií, dcerou mlynáře Fišra z Nového Hrádku. Když mlynář Netík v r. 1809 zemřel na souchotiny, převzal mlýn jeho nejstarší syn Josef za 750 zlatých, tj. za 185 zlatých a 10 krejcarů vídeňského čísla.

Po něm na mlýně hospodařil František Netík, nejmladší syn Václava Netíka a bratr Josefa Netíka, od něho mlýn kupuje František Koldert.

František Koldert z Rovného odchází do mlýna čp. 2  ve Rzy u Nového Hrádku, kde ovšem nemlynaří dlouho, mlýn ve Rzech prodává roku 1882 Josefu Čížkovi z Dobrušky, mlýn v Rovném prodává panu Hornychovi, který ho dále prodává Josefu Peizkerovi, rodáku z Brusnice na Trutnovsku.

V době, kdy byl Josef Peizker ve válce, pronajala jeho manželka Marie mlýn roku 1877 panu Smolovi, který dle kronik založil požár chalupy ve Chmelišti čp. 2, za což byl roku 1893 potrestán patnácti lety žaláře. Poté na mlýně Ve farářství mlynařili příslušníci rodu Peiskerů.

Mlynář Josef Peizker byl za války zajat na východní frontě. Po návratu z války Josef Peisker odešel uplatnit své mlynářské vědomosti a zkušenosti na mlýn v Praze-Michli a mlýn v Rovném prodal panu Michlovi z Dobrého, který ho roku 1914 směnil za chalupu s Františkem Valtrem.

František Valtr provozoval mlýn od roku 1914 ale jen krátce, byl odveden na vojnu a po I. sv. válce se vrátil se značně podlomeným zdravím a roku 1922 umírá. Po celou dobu války mlýn provozuje jeho manželka Pavlína Valtrová, rozená Šmídová z Nedvězí čp. 12, mlela obilí, vyráběla kroupy a také šindele, pekli si také chléb, ale jen pro vlastní potřebu.

Mlynářka Valtrová za války mlela "na černo" a dávala mouku i chléb mnohým potřebným, za což byla tehdy okupanty vyšetřována a trestána.

Po smrti posledního mlynáře na mlýně Františka Valtra roku 1922 mlýn mlel už jen krátce. Objekt koupil společně se svou ženou Emilii v r 1926 sekerník Ludvík Chaloupka (nar v Hoděčíně 1882 RK.) .V té době byl mlýn již nefunkční. Muj prastrýc, když se vrátil 1921 z ruského zajetí ,do r 1926 podnikal v okolí Náchoda . V r 1926 zakoupil zmíněný mlýn(cenu neznám) a žil v něm se svou ženou Emilíí až do své smrti. Za bolševické éry pobíral hladový důchod 160Kč. Živil se výrobou dřevených žebříků až 10m dlouhých,(kmeny rozřezával ručně pilou,ve mlýně nebyl až do jeho smrti el. proud)vypomáhal při zemědělských pracích za odměnu v naturtálích,a také díky podpoře rodiny Ulrichových z nedalekého statku. Dožil se 94let . Střecha mlýna,již značně zchátralá se nedlouho po jeho smrti zřítila. Zbytek byl novým majitelem p.Horákem z Prahy stržen a postaven domek,stojící dodnes.K panu Ludvíkovi CH. jezdil mnoho let jeho mladší bratr Ak.malíř Karel Chaloupka(nar.16.3.1889 v Hoděčíně) a pobýval zde přes letní čas.Při vycházkách po okolí maloval místní krajinu,vytvořil mnoho obrazů z této oblasti a svou tvorbou oslavil krásu Orlických hor.Někdy v letech 1927 nebo 1928 mlýn koupil od vdovy Pavlíny Valtrové sekerník Ludvík Chaloupka rodák z Libel u Rychnova nad Kněžnou, za 31 000 K, funkce mlýna zde tehdy definitivně zanikla. Po pár letech byla však mlýnská budova opuštěna a spěla k zániku. Mnohé dřevěné části byly rozebrány a mlýnice zatarasena dřevěnými prkny.

(doplnil prasynovec Karel Chaloupka)

Podle kronikáře i podle vyprávění Pavlíny Valtrové mělo mlýnské stavení více místností, ke mlýnu patřily 3 korce luk a  2 korce lesa. Vody v potůčku Říčce bylo málo, a tak ji zadržovali ve velkém rybníce, aby stačila na pohon mlýna i šindelky. K zařízení mlýna patřila jedna stolice, mlýnské kolo mělo průměr 6 m. 

Mlýn stál úplně v lese, jen ze strany mlýnského průčelí byl malý sádek.  Tam také stávala stará velká hrušeň, zvaná "horka". Podobala se mohutné lípě a byla uvnitř dutá. Na samotě u mlýna hnízdívala sova a zatoulala se sem i liška, zdomácněla tu velká užovka, která se každé ráno po dojení připlazila napít mléka - zkrátka byl to pravý lesní mlýn.

 

Ještě dodejme, že nade mlýnem při potůčku Říčce stávala pila, používaná snad jen pro vlastní potřebu jejího majitele Ulrycha. A nedaleko odtud - podle vyprávění pana Chaloupky - stávala pazderna paní Novotné, o níž se ve své babičce zmiňuje Božena Němcová. (Toto je poněkud zmatené. Ve skutečnosti se jednalo o výměniční chaloupku při Pavlíčkově statku přímo v Rovném - čp. 28, Božena Němcové se o ní nezmiňuje, nýbrž zde její Babička - přijmením Novotná - bydlila u svého syna Kašpara před odchodem do Ratibořic. A dnes to je moje chalupa - jšk.)

V současné době je budova mlýna zcela přestavěna v pěkný dům určený k obývání.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Netík
  • Koldert
  • Hornych
  • Peizker
  • Smola
  • Michl
  • Valtr

Historie mlýna také obsahuje:

1780-1809 Václav Netík

1809-1861 Josef Netík

1861-František Netík

František Koldert

Hornych

-1904 Josef Peizker 

1914-1922 František Walter

1922-1926 Pavla Valtrová

1926- Ludvík Chaloupka

V tomto mlýně (v knize nazývaném Vejražkov) se odehrává epizoda z dětského románu Karla Michla Kousky Františka Housky, kdy zde František o povodni přespí a po usilovném hledání je tady nalezen.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      roubená+zděná
      přízemní
      Původně lidová architektura, typ menšího selského stavení.
      Po smrti L. Chaloupky v pol. 80. let 20. stol. novým majitelem odbourána přední část (obytná světnice) a zadní část (mlýnice) radikálně přestavěna k rekreačnímu bydlení.
      • skládaný bedněný štít
      • malovaná výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • drobné sakrální památky
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Před zánikem byl mlýn vybaven jednou válcovou stolicí.
        V mlýně bývalo velké palečné kolo, mistrovské dílo sekerníka Ludvíka Chaloupky, jež se stalo ústředním exponátem výstavy Dřevo v životě Orlických hor, uspořádané v létě 1978 v Národním domě na Deštném. (jšk)
        Dochovaný
        • krupník
        • náhon
        • rybník
        • odtokový kanál
        • lednice
        Částečně dochován náhon. Jako rezerva býval nad mlýnem rybníček, definitivně zničený za přívalové povodně v červenci 1998.
        StavZaniklý
        PopisMlýn pohánělo kolo na svrchní vodu o průměru cca 6 m.
        StavZaniklý
        PopisMlýn pohánělo kolo na svrchní vodu o průměru cca 6 m.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMach Jiří
        NázevMlýny na Dobersku
        Rok vydání1995
        Místo vydání
        Další upřesněníDoberská ročenka 1995
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje9.10 2014
        AutorMach Jiří
        NázevMlýny na Dobersku
        Rok vydání1995
        Místo vydání
        Další upřesněníDoberská ročenka 1995
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje9.10 2014
        AutorKlempera, Josef
        NázevVodní mlýny VI
        Rok vydání2003
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněníkniha str.179
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje15.6.2016
        AutorJosef Hejzlar
        NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku II.
        Rok vydání1961
        Místo vydáníNedvězí
        Další upřesněnís. 23 - 26
        Odkazuloženo v SOkA Rychnov n/K
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJaromír Maisner
        NázevStaré mlýny v Orlických horách
        Rok vydání1960
        Místo vydáníKounov
        Další upřesněnís. 92 - 93
        Odkazuloženo v SOkA Rychnov n/K
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJan J. Škoda
        NázevPlanťáci
        Rok vydání1991
        Místo vydáníRovné a Praha
        Další upřesněnírkp.
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Vytvořeno

        9.10.2014 01:33 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 23.2.2016 18:27
        REAPERXCX 1.11.2016 22:29
        doxa (Jan Škoda) 1.8.2018 09:50