Je hloupý jako mlynářský lev.
(německé přirovnání)

Kozský mlýn

Kozský mlýn
114/17
Samoty
Sezimovo Ústí
391 02
Tábor
Sezimovo Ústí
49° 23' 42.8'', 14° 43' 21.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Odbočíme-li ze silnice mezi Měšicemi a Turovcem k památnému místu Kozí Hrádek míjíme cestu vedoucí ke Kozskému mlýnu. Ze samotného mlýna se dochovaly pouze betonové kašny vodních turbín se stavidly. Budovy jsou přestavěny k rekreaci, ale doléhá k ním hluk od blízké dálnice.
Východně Sezimova Ústí
Chotovinský potok
nepřístupný

Obecná historie:

ČESKÝ JIH

Roman Cikhart: Z historie našich mlýnů

Mlýn Kozský (Pekovský). V nestarší gruntovní knize táborské je zápis k r. 1446, dle něho Bartoň, mlynář pod Kozím, prodal 2 lány svobodné zemským právem ku pravému dědictví v Malé Lhotě Kozské (nyní Zárybniční) Janovi z Rovného a jeho budoucím za 35 kop bez 15 grošů. Urbář panství táborského z polovice 16. stol. uvádí mlýniště Bartovské pusté, toliko prý jest při něm louka a ta se prodává od úředníka. V l. 1573-1594 urozený pan Zikmund Pek z Římku vystavěl tu znovu mlýn a měl spor s obcí táborskou, jež mu bránila v užívání vody a zájezdek, který udělal, dala rozsekati. R 1600 obec mlýn koupila, ale v nastalé potom válce třicetileté byl spálen a zpustl. R. 1635. 23. list. prodala obec táborská „místo pusté a spálené, kdež někdy sloul mlejn Pekovský, na nějž voda z rybníka slove Kozskýho jde“, Adamovi Měřičkovi za 200 kop míš. S povinností, aby mlýn na svůj náklad vyzdvihl. Přidalo se mu hlavně k témuž mlýnu pole slove Žabkovské, ležící nad rybníkem Kozským strany jedné a silnice jdoucí k Turovci strany druhé i s loukou patřící k témuž poli v chobotě téhož rybníka Kozského a stráně pod splavem rybníka Kozského, „kdež někdy Plocek mlejn stavěti chtěl“. R. 1637 přijat byl Měřička za úda táborského cechu mlynářského. R. 1653 jmenují se při „mlejně Pechovském“ o dvou kolech 4 strychy rolí a chovali se v něm 2 voli a 2 krávy. R. 1705 hospodařil tu Jiří Cikhart, jehož syn Václav (1729) zaplatil roku 1738 ze dvou kol 2 kopy 10 gr. císařské daně. (Arch.tábor. A III e 18). V témže století v soupisu obecního majetku táborského uvádí se při mlýně 24 korců 3 věrt. 2 čtv. orných polí, zvaných Nad zájezkem, Plevadlo a za Jezezem.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Roman Cikhart: Prodej mlýna Kozského

R. 1635 zapsán jest v táborských knihách nových červených od r. 1601 fol. 15 takto: Letha Panie 1635 dne 23. Novembris relatores z raddy k knihám ouřednickým vyslaní, pan Jáchym Nedělka a pan Simeon Paussar, oznámili v trhu celém a dokonalém mezi JMK. panem rychtářem a P.P. Pány z strany jedné a Adamem Měřičkou mlynářem strany druhé o místo pusté a spálené, kdež někdy sloul mlejn Pekovský, na nějž voda z rybníka slove Kozskýho jde, to sou prodali Adamovi Měřičkovi na ten a takový způsob, aby jej byl povinen na svůj náklad vyzdvihnouti, za sumu hlavní dvě stě kop míš. Závdavku ihned složil třidceti kop, takový závdavek skrze pana Ludvíka Hubatýho do důchodů obecních přijat jest, a Adam Měřička z takového závdavku se kvituje. Berunky platiti má počnouc při času So. Martina v lethu 1636 po 15 k. až do vyplnění té sumy. Přidávají se jemu Adamovi Měřičkovi mlynáři k témuž mlejnu pole od starodávna slove Žabkovský, ležící nad rybníkem Kozským strany jedné a silnice jdoucí k Turovci strany druhé i s lukou patřící k témuž poli v chobotě téhož rybníka Kozského, item stráně nad splavem rybníka Kozského, kdež někdy Plocek mlejn stavěti chtěl tak aby toho všeho jakž předkové v držení a užívání jměli a užívali, bez překážky jednoho každého člověka užívati mohl, však přitom s touto znamenitou výminkou, aby on Adam Měřička mlynář mimo JMK. pana rychtáře, P.P. Pánův aneb dědicové a budoucí jeho takového mlejna žádným vymyšleným způsobem žádnýmu prodávati aneb postupovati žádné moci míti nemohli a neměli, touto smlouvou co se všeckno vymiňuje a vyhražuje. Actum Letha a dne svrchu psaného za správy ouřednické p. Václava Sosny.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Mlýn a pila uvedeny v Seznamech vodních děl a map republiky Československé z r.1932

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bartoň
  • Měřička
  • Suchomel
  • Cikhart
  • Kšír
  • Mrzena
  • Raab

Historie mlýna také obsahuje:

1635 Adam Měřička

1695 Pavel Suchomel

1710 Cikhart

1874 Antonín Mrzena

1828 - Kšír Johan (RŠ)

1900 František Mrzena

1933 František a Marie Raabovi

1939 MUDr. Josef a Marie Bezecný


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    07 2015
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Do současné podoby byl mlýn přestavěn v r.1918
            • existující torzo uměleckého složení
            Ve mlýně se nachází spodní transmise, dvě Francisovy kašnové turbiny horizontální, jedna dochovaná mlecí stolice s litinovou skříní a rýhovanými válci Prokop - Pardubice a loupačka periodického systému Kašpar. Ostatní zařízení bylo již před mnoha lety odstraněno.

            D. Veverka

            Pro Vodní knihu (údaje z r.1874)
            Užívání vodní síly ku hnaní mlýna o 2 složeních a řezání dříví. Ve mlýně 2 složení, 3 stoupy a pila. Čtyři vodní kola, dvě pro mlýnské složení, jedno pro pilu, jedno pro stoupy. Vantroky 1,78 m široké a 30 cm vysoké. Čtyři žlaby.
            Všechna vodní kola průměr 3,3 m, šířka prvního 84 cm, druhého 87 cm, třetího pro stoupy 57 cm, pilního 78 cm. Vodní kola dřevěná, dvouvěncová na vrchní vodu. Mlýnské kameny průměr 86 cm.
            Žádná položka není vyplněna
            V r. 1939 požádáno o povolení nahradit vodní kola 2 Francisovými regulačními turbínami v otevřené kašně rozdílné velikosti. Malá měla hltnost 287 l/s a složila pro pohon mlýnských zařízení, větší hltnost 570 l/s a poháněla pilu; povolení pro provoz obou turbín vydáno 23.8.1941. Menší turbína poháněla i dynamo.
            Zaniklý
            • pila
            • stoupa
            • výroba elektrické energie
            • jez
            • náhon
            • akumulační nádržka
            • turbínová kašna
            • lednice
            V r. 1874: Voda se zadržuje hrází a jezem. Voda se pak vede zájezdkem o dvou stavidlech do nádržky a odtud na vantroky a žlaby. Upotřebená voda jde zpět do potoka.

            Později nahradila lednici turbínová kašna.
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            Výrobce
            Popis
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            Výrobce
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 - 3 kola, 13,6 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
            • periodická
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Tábor
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrta&id=7853
            Datum citace internetového zdroje6.3.2018
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Tábor
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrta&id=7853
            Datum citace internetového zdroje6.3.2018
            AutorMinisterstvo veřejných prací
            NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 12
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje6.3.2018
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevSčítání lidu pro Kozský Mlýn
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1skddkp&id=119962
            Datum citace internetového zdroje6.3.2018
            AutorRoman Cikhart
            NázevProdej mlýna Kozského
            Rok vydání1949
            Místo vydání
            Další upřesněníJihočeský sborník historický, roč.XVIII
            OdkazSokA Tábor č.inv.606/18, sign.C-111/a/1948
            Datum citace internetového zdroje6.3.2018
            AutorSokA Tábor
            NázevVodní kniha A1, p.č.vl.18
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněníč.př.1/2013/č.1
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje6.3.2018

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            29.7.2015 15:16 uživatelem pepino

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 17.7.2019 22:22
            David Veverka (David Veverka) 17.12.2017 21:53