Historie
Obecná historie:
Josef Čížek se narodil roku 1856 v Dobrušce v hostinci Na Červené. Asi v roce 1880 se oženil Annou rozenou Vlčkovou z obce Křovice, která zemřela v roce 1892 ve věku 30 roků, se kterou děti neměl. V roce 1882 koupil od Kolderta mlýn na Rzech č. p. 2 u Nového Hrádku. V roce 1893 se mlynář Josef Čížek po druhé oženil s Karolínou Bauerovou sestrou Fridolína Bauera z Brünkamühle (čte se Prinkamíle) z osady Brand u Deštného v Orlických horách, která byla svobodná matka a měla nemanželského syna Josefa Bauera narozeného 28. února 1885. (Rod Bauerových má společné pra předky s mlynářským rodem: Bauer = Sedláček z Pekelského mlýna.)
Osada Brand se nachází mezi obcemi Plasnice a Deštné, kde rodný dům Josefa Bauera zvaný Brünkamühle je přestavěn na rekreační středisko s názvem Chata JASNA, která se nachází na okraji Deštného po levé straně silnice ve směru od Plasnic. Josef Čížek si v roce 1903 adoptoval Josefa Bauera nemanželského syna jeho druhé manželky Karolíny při čemž mu dal své příjmení Čížek a tak od této doby byl mladý Josef nositelem dvou příjmení a to Bauer – Čížek až do 1. 11. 1931, kdy bylo výnosem zemského prezidenta povoleno užívat otci i synům pouze příjmení Čížek místo příjmení Bauer – Čížek. Po ukončení měšťanské školy v Rokytnici v Orlických horách roku 1900 Josef Bauer Čížek pokračuje ve studiích na odborné škole tkalcovské ve Stárkově. Vzhledem k tomu, že Josef Bauer Čížek měl textilní vzdělání a textil se v té době značně rozvíjel, postavil za finanční podpory svého adoptivního otce mlynáře Čížka v letech 1910 až 1915 nedaleko mlýna tkalcovnu, která na Rzech č. p. 1.stojí do dnes. Budova dnes již neslouží k výrobě textilu, ale k výrobě v jiných průmyslových odvětvích v současné době poptávaných. Josef Bauer Čížek řídil vybudování tkalcovny a později i její provoz. Vyráběly se tam hlavně velmi tehdy žádané kanafasy na výrobu lůžkovin. Josef Bauer Čížek musel v roce 1915 na vojnu do 1. světové války. V době, kdy byl ve válce tak jeho adoptivní otec mlynář Čížek prodal tkalcovnu panu Černému ze Rzů z čehož jeho adoptivní syn Josef Bauer Čížek byl velmi nešťastný, protože byl odborným textilákem a po válce se musel věnovat mlynařině, kterou nemiloval.
Josef Čížek předává 29. 10. 1919 mlýn na Rzech č.p. 2 svému adoptovanému synovi Josefu Bauerovi Čížkovi. Dne 12. června 1920 se Josef Bauer –Čížek žení s Marií Schmidtovou ze Šedivin č. p. 27. ( Uvedený rod Schmidtových je rodově spřízněn s mlynářským rodem Mádrových z Hluckého mlýna a mlýna Na Brodku pod Janovem - U Týlků.) V letech 1921 až 1924 se manželům Bauerovým-Čížkovým narodily dvě děti, které záhy umřely. V tuto dobu (rok 1920) došlo také k velké a možná i poslední přestavbě mlýna v jeho historii. Konečně se manželé Čížkovi roku 1925 dočkali vytouženého zdravého potomka syna Josefa, který do narození druhého dítěte syna Jana Čížka roku 1928 byl v obrovské péči rodičů, aby neumřel jako jeho předchozí dva sourozenci. Oba dva synové Josef a Jan Čížkovi žijí ještě v roce 2010. V roce 1939 Josef Čížek (Bauer) onemocněl postupnou obrnou bulbární, která se projevovala ochrnutím nejprve pravé nohy a pak postupně celého těla. Došlo ke ztrátě řeči a zástavě dýchacího ústrojí a zastavení srdeční činnosti. Zemřel už jako Josef Čížek dne 4. 4. 1940 ve věku 55 roků. Jeho manželka Marie Čížková rozená Schmidtová ze Šedivin č. p. 27 zemřela dne 10. března 1976 v Hradci Králové. Manželé Čížkovi Josef a Marie rozená Schmidtová jsou pohřbeni na Novém Hrádku.
V roce 1999 došlo ke dvěma soudním stáním dne 2. 2. a dne 4. června mezi Rubenou Náchod a bratry Čížkovými o finančním vyrovnání za podhodnocenou nízkou cenu za prodej zadluženého mlýna v roce 1940 panu Bartoňovi při čemž bylo definitivně uznáno právo bratrů Čížkových a podnik Rubena se neodvolal na což došlo dne 3. dubna roku 2000 k dohodě, kdy podnik Rubena Náchod se dohodl s bratry Čížkovými o doplatku ke kupní ceně mlýna z roku 1940 za tehdejší nízkou částku.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je zakreslen při II. vojenském mapování, na indikační skice i povinném císařském otisku z r. 1840.
Dle uvedené literatury mlýn existoval již v r. 1654.
Původně vodní kolo, budova mlýna ze 2/3 dřevěná, 2 mlýnice a hospodářská stavení a 7 ha pozemků.
V roce 1840 byl majitelem mlýna Ignác Netík.
V r. 1882 mlýn koupil od mlynáře Kolderta Jan Čížek za 35.000 zlatých, po něm na mlýně hospodařil jeho nevlastní syn Josef Bauer-Čížek, který zde v r. 1911 postavil tkalcovnu. Ta byla v nájmu Josefa Suchánka z Nového Hrádku. V době přestavby na tkalcovnu zřejmě došlo také k přestavbě vodního kola na vodní turbínu.
Tkalcovnu koupil Josef Černý, zřídil zde i parní stroj
1919 Jan Bauer-Čížek
V r. 1920 došlo k velké a jediné rekonstrukci mlýna v jeho historii. Poté je zde uváděna také pekárna chleba.
1930 Josef Černý zkrachoval, tkalcovnu koupil Josef Suchánek
1939 v tkalcovně 24 stavů
Od 1. 7. 1940 po smrti otce Josefa Čížka si najal mlýn továrník Bartoň z Náchoda s mlynářem Josefem Mádrem (údajně Bartoňovi odmítal platit nájem).
poté si mlýn pronajal přímo Josef Mádr za 6000 K ročně, zaměstnával pekaře Václav Cajpla z Hluků
mlelo se 200 q obilí týdně, z toho 1/3 načerno
dodávali tajně chléb ruským zajatcům a partyzánům
1947 nájemce Josef Mádr nesl 70.000 Kč na nákup modernějších strojů od známého mlynáře u Plzně, v hostinci v Krčíně byl na záchodě oloupen a stlučen, na následky zranění zemřel 23. července v nemocnici v Náchodě.
mlýn přebírá syn Jiří Mádr
(doplnil jšk)
V r. 1949 mlýn zastaven a poté zakoupen za 30.000 Kčs textilním družstvem v Náchodě pro účely dětské rekreace, později převeden na Rubenu Náchod.
Proběhla restituce potomkům rodiny Čížkovy, vlastníci firmou Rubena vyplaceni. Od r. 2010 je vlastníkem Rubena, a.s. Budova je opuštěna a chátrá.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Petr
- Němeček
- Přibyl
- Netig
- Novotný
- Koldert
- Čížek
- Bauer
- Mádr
Historie mlýna také obsahuje:
Josef Petr
Václav Němeček
Antonín Přibyla
Josef Netig
Hynek Netig
Josef Novotný
František Koldert
Jan Čížek
Josef Čížek
Bartoň
Rubena Náchod
1939 - Josef Čížek (RR)
1940-1947 Josef Mádr
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
1947 nájemce Josef Mádr nesl větší částku peněz, v hostinci v Novém Městě nad Metují byl na záchodě oloupen a stlučen, na následky zranění zemřel 23. července v nemocnici v Náchodě.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: