Každý zcestovalý tovaryš byl jednou na trhu,
dvakrát ve mlýně a třikrát v lázni.
(německé přísloví)

Hradský, Podhradský mlýn

Hradský, Podhradský mlýn
8
Dobřany
518 01
Rychnov nad Kněžnou
Dobřany v Orlických horách
50° 19' 17.7'', 16° 16' 13.9''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Velký mlýn pod hradem (dnes zříceninou) neznámého jména u Dobřan. Patrně dosti starého původu, v 19. stol. v držení rodu Langrů, z nichž zejména Karel Langer se dopracoval značného majetku. 1906 ukončeno mletí, nový majitel Ruben Hejzlar přeměnil na tkalcovnu a 1928 postavil novou budovu na protější (tedy již bysterské) straně potoka (Bystré čp. 111). Dnes bohužel neobydlený a chátrá.
U mlýna nově zřízena MVE.
V údolí, 1,2 km od centra obce Dobřan.
Dědina
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Možná souvislost s někdejším hradem.

Nejstarší známý majitel Němec jménem Ude.

Po něm jeho vdova Dorina.

Dále Michal Mádr a po něm Jiří Mádr.

Mádrovi vlastnili v Dobřanech mlýn „Pod hradem“. (Později uváděn jako „ Hradský mlýn“.)
Hrad Rychenvald byl postaven asi ve 13. století a mlýn o něco později. Michal Mader – Mádr koupil mlýn po mlynáři Ude – němce. Jeho žena Rozina, již jako vdova, sama vedla mlýn a žila nějaký čas ve mlýně s dětmi.Michal Mader měl syny: Jiřího, Václava, Krištofa, Jindřicha a Johanna, který žil v Rozkoši.
Asi okolo r. 1700 je zde jeho syn Christof – Krištof Mádr, nar. asi v r. 1670. Vlastnil „Hradský mlýn“v Dobřanech, později s č. 8. Se svou ženou Zuanou měl asi 8 dětí: Michala ml., Karla, Henricha, Rozinu,Františka, Adama, Jana a Alžbětu. Jejich syn Melcher, Melichar, Michal Mádr ml., nar. asi v r. 1689 a jeho žena Maria Christina, nar. asi v r. 1703 měli asi 5 dětí: Jiřího, Annu, Karla – mlynář v Dobřanech č. 8, Jana aMarii – provdanou za Václava Štěpána z Rozkoše

1783 sem přichází čerstvě vyučený krajánek Karel Langr z Moravské Špiglice, Goldsteinské panství, Olomoucký kraj, který se zde usadil a oženil se s dcerou Jiřího Mádra Marií.

31.11.1792 zakoupil mlýn za 350 zlatých. 

Zřídil zde i pekárnu, postupně se dopracoval značného jmění (údajně 60.000 stříbrných šajnů), půjčoval peníze sousedům.

Zakoupil čtyři další mlýny, každému ze svých pěti synů tak jeden přenechal (v Dobrém, nad Ohnišovem, pod Sněžným, v Porubech a tento Dobřanský)

Nechal postavit kamenné kříže v Dobřanech a v Dobrém a údajně i křížovou cestu v dobřanském kostele.

Po jeho smrti mlýn přebírá jeho syn František Langr, původně myslivec, po něm rázovitý Ignác Langr.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Kvůli konkurenci Ignác Langr mlýn r. 1905 prodal a přestěhoval se do čp. 12 v Dobřanech.

Poté mletí ukončeno a mlýn přeměněn na tkalcovnu  o 4 stavech,, kde se vystřídalo více majitelů (Hurdálek, Syrovátko)

1906 přebírá Ruben Hejzlar.
Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1928 postavena nová budova tkalcovny o 16 stavech na protějším břehu, jelikož Zlatý potok zde tvoří katastrální hranici, dostala čp. Bystré 111. 

Ve 30. letech přistaveno patro, čímž se ovšem Ruben Hejzlar zadlužil a byl nucen podnik odprodat Josefu Mádrovi ze Sněžného, který budovu býv. mlýnice přestavěl na vilu v dnešní podobě.

1939 zde bylo v provozu 30 stavů.

V 50. letech zde Drutka zřídila přípravnu se snovačkami, soukačkami a cvernovačkami.

V 90. letech provoz ukončen.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Ude
  • Mádr
  • Langr

Historie mlýna také obsahuje:

Ude

Dorina Udová

Michal Mádr

Jiří Mádr

1792 Karel Langr (1765-1838)

1838 František Langr

Ignác Langr

Hurdálek

Syrovátko

Hejzlar st.

Ruben Hejzlar

Podle pověsti prý Karel Langr našel za napoleonských válek kdesi v kraji ztracenou vojenskou pokladnu, podle jiné verze mu tuto pokladnu hodili na vůz v úzké uličce v Dobrušce z okna pozdějšího hotelu Petráň.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      Typ předměstské vily.
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • náhrobky, pamětní desky
      • drobné sakrální památky
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        Při mlýně bývala pekárna. Tkalcovna přímo v mlýnici a protější budově.
        2015 MVE
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • jalový žlab
        • turbínový domek
        Stroje v nové tkalcovně na protějším břehu poháněny Francisovou turbínou, umístěnou ve staré budově na dobřanském břehu pomocí ocelového lana přes potok. Od splavu k turbíně vybudován nový náhon s menším sklonem, čímž se získal větší spád na turbínu. Zůstalo však zachováno i vodní kolo, které se užívalo při nižším stavu vody. K vodnímu kolu vedl starý náhon, který však byl zkrácen a k němu vybudován nový splav 23 m pod starým. Od starého splavu tedy vedl nový náhon a od nového splavu starý náhon.
        K MVE zřízen nový náhon cca o 5 m výše než byl původní
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        PopisVe mlýně bývala Francisova turbína a vodní kolo
        2015 MVE 1 turbína, výkon 19 kW
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        PopisVe mlýně bývala Francisova turbína a vodní kolo
        2015 MVE 1 turbína, výkon 19 kW
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930 (tkalcovna): hltnost 0,76 m3/s, spád 5,15 m, výkon 3,73 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorJosef Hejzlar
        NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku I.
        Rok vydání1962
        Místo vydání
        Další upřesněnís. 87 - 103
        Odkazrkp. SOkA Rychnov nad Kněžnou
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Hejzlar
        NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku I.
        Rok vydání1962
        Místo vydání
        Další upřesněnís. 87 - 103
        Odkazrkp. SOkA Rychnov nad Kněžnou
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJaromír Maisner
        NázevStaré mlýny v Orlických horách
        Rok vydání1962
        Místo vydání
        Další upřesněnís.23-26
        Odkazrkp. SOkA Rychnov nad Kněžnou
        Datum citace internetového zdroje
        AutorTereza Pavlíčková
        NázevMalé mechanické tkalcovny v povodí Zlatého potoka v Orlických horách
        Rok vydání2009
        Místo vydáníDobré
        Další upřesněnís. 31 - 33
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 04 (Hradec Králové), s. 9
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Vytvořeno

        12.7.2016 13:57 uživatelem doxa (Jan Škoda)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 27.1.2018 18:19