Ruku z pytle! Mouka je prodána!
(německé rčení)

Švankalovský, Jandíkův mlýn, mlýn Na Haldě

Švankalovský, Jandíkův mlýn, mlýn Na Haldě
87
Husova
Pardubice
530 03
Pardubice
Pardubice
50° 2' 25.8'', 15° 47' 7.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Poslední stojící historický mlýn v Pardubicích, vybudovaný v roce 1542 Janem pekařem, 1555 jej zakoupil a přestavěl Václav Švankal. Několikrát vyhořel, v roce 1901 zakoupil Václav Jandík a 1924 zde zřídil velkopekárnu Panis. Dnes jako součást továrního areálu poblíž proslulých Automatických mlýnů bratří Winternitzů.
800 m východně od kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích
Halda
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn postavil "proti prachovni panské nad bělidly"  1542 pekař Jan poté když Vilém z Pernštejna zřídil kanál Halda.

1546 za 250 kop koupil i s domem čp. 5 mezi branami Jan Světnička

1547-1553 Pavel Vomejlil

Václav Kučera

Václav Dvorský

Václav Bidlo

Míval dvě kola moučná na jednom žlabu a jedno stoupní na druhém. 

1555 koupil Václav Švankal (Švakal), sroubil jej nově ze dřeva, 1564 jej prodal.

Pamětní kamenná deska zmiňuje rok 1555 jako přestavbu mlýna.

přepis:

TENTO MLEGN LETA 1555 PRZESTAWENY A RAUBE-

NY OD DRZEWA Z GRUNTU A DOSSKAMA POSSITY

Z DVAUMA MAUCZNIMA A GEDNIM STUPNIM 

KOLEM W PROSTRZED RZECE OD WACSLAWA 

SSWANKA A GEHOŽ SCHORZENJ  STALO SE 1. MA-

GE LETA 1818.  TO SPALENISSTIE STALO W PRAW-

NIM SPORU SKRZ LIDSKE SPIKNUTI DO ROKU 1820, PAK KOU-

PENY A WISTAWENY MLEGN OD WACSLAWA A ANNY RZIHOW-

SKYCH MANŽELU

(Tento mlejn léta 1555 přestavěný a roubený od dřeva z gruntu a doškama pošitý s dvouma moučnýma a jedním stupním kolem v prostřed řece od Václava Švanka a jehož shoření stalo se 1. máje léta 1818. To spáleniště stálo pak v právním sporu skrz lidské spiknutí do roku 1820, pak koupený a vystavěný mlejn od Václava a Anny Říhovských, manželů.)

1564 Jiřík Adlspach z Damsdorfu, hejtman panský

1614 prodal Janu Gerštorfovi z Gerštorfu, z Malšic a na Drštěkryjích za 1650 kop

1614 koupila obec pardubická za 1200 kop hotových a upravila

1617 město pronajalo  Šimonu Kosinovi mlýn "s dvouma vodními koly moučnými na jednom žlabu a třetím kolem stupným pod zvláštním krovem, s jednou stoupou na půdě a jednou zvenku podle hořejšího kola vodního, se zahradou a rytinou na rok za jedno sto kop míšeňských peněz hotových, ve lhůtě Svatojirské a Havelské kladených"

1619 obec musela prodat.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1622-1645 písař Fridrich

1645 "od nepřítele tehdejšího švdského k dokonalé zkáze a ruině do gruntu pokažen a spálen"

Pusté místo prodal Jan Sixt Kropil z Dašic r.1651 fišmistrovi Jakubu Ježkovi, který mlýn se svou ženou Dorotou obnovil. Po smrti paní Doroty se Jakub oženil s paní Lidmilou, ta když chtěla,. aby mlýn byl po smrti Jakuba přepsán na ní, byl radními proveden zápis od práva, že pokud se najde jiný kupec, bude mu mlýn prodán. Lidmila se okamžitě provdala za primátora Jana Klebsatla z Mühlhausu a jemu mlýn před sňatkem odevzdala.

1696 po smrti Jana Klebsatla vdova Lidmila prodala mlýn za 775 kop míšeňských Terezii Eleonoře hraběnce Ugartové

1705 hraběnka odevzdala mlýn se zahradou Ludmile Talackové za věrnou dlouholetou službu

1708 Ludmila Talacková prodala mlýn Václavu Roštlapilovi za 1500 zlatých rýnských

1724 Václav Roštlapil směnil mlýn s Janem Kohoutem, mlynářem od mostu

František Kalhous

Václav Svoboda

Rozálie Čermáková

Jan Adamičko

František Sklenka

František Pyttr

František Řehák 

Jiří Kroml

1808 za 19.980 zl. zakoupil Antonín Rabas

vdova Veronika Rabasová jedná se sousedem Franckem o prodeji, koupě se však stále odkládá

1. května 1818 byl mlýn opět zničen požárem, požár údajně založen ze msty.

1820 za 6.105 zl. konv.m.  koupil spáleniště Václav Říha  a obnovil mlýn jen z vepřovic se šindelovou střechou

Václav Říha žádal, aby směl při budoucí stavbě mlýna položitt na místě dosavadních dvou koryt (v nichž pracovala tři složení  kromě stoupy) koryta tři. Návrh byl zamítnut s odporem císařského mlynáře Antonína Bubeníka a panského úřadu.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

zeť Václava Říhy Václav Morávek mlýn nákladně přestavěl.

František Morávek

Václav Morávek, držitel I. parního  mlýna

1882-1901 Karel Jelínek s manželkou Idou roz. Petrofovou

1901 mlýn koupil Václav Jandík

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1924 Václav Jandík přistavěl velkopekárnu Panis, kde se pekl i perník „Panis“.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po r.1948 mlýn i pekárna znárodněny, po výstavě pekáren na Ležankách mlýn i pekárna zrušeny a ponechány zkáze.

Po r.1990 vrácen dědicům, již neobnoven. Zůstává zde torzo vodního kola, které by si zasloužilo rekonstrukci.

(historii doplnil jšk)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pekař
  • Švankal
  • Kropil
  • Ježek
  • Říha
  • Morávek
  • Jandík
  • Světnička
  • Vomejlil
  • Kučera
  • Dvorský
  • Bidlo
  • Kosina
  • Roštlapil
  • Kohout

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        jednopatrový
        • náhrobky, pamětní desky
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • stavidlo
          • náhon
          • rybník
          • odtokový kanál
          1820 Václav Říha žádal, aby směl při budoucí stavbě mlýna položitt na místě dosavadních dvou koryt (v nichž pracovala tři složení kromě stoupy) koryta tři. Návrh byl zamítnut s odporem císařského mlynáře Antonína Bubeníka a panského úřadu.

          30. září 1826 sešla se komise, kterou řídil krajský inženýr Jahn, cílem bylo vyšetření vodního napětí. Jelikož se ztratil starý normál z 6.6.1780, který určoval minimální úrioveň vodního sloupce, při které je možno čerpat vodu pro mlýn, byl obnoven normál nový. Jím bylo umístění dřevěného hřebu se značkou F.I. a letopočtem 1826. Ten se upevnil do kamenné kostky usazené v mlýnské zdi 21 palce nad hlavní práh u mlýnského toku. Voda směla se dotýkat dolního okraje hlavy hřebu.
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavDochovaný
          Výrobce
          PopisTorzo vodního kola s litinovou hřídelí
          1617 dvě vodní kola moučná na jednom žlabu a třetí kolo stupní
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavDochovaný
          Výrobce
          PopisTorzo vodního kola s litinovou hřídelí
          1617 dvě vodní kola moučná na jednom žlabu a třetí kolo stupní
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách VI.
          Rok vydání2003
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 47
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách VI.
          Rok vydání2003
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 47
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          Autorkol.
          NázevParpedie
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.parpedie.cz/cti-zaznam.php?id=Svankalovsky_mlyn&rozc=v%9Ae
          Datum citace internetového zdroje10 2017
          AutorJosef Hrstka - Jan Řeháček
          NázevPardubické městské řeky, mlýny a mosty
          Rok vydání2015
          Místo vydáníPardubice
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          6.11.2016 11:51 uživatelem kolssteyn

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 18.8.2017 12:50
          Radomír Roup 17.6.2018 12:32
          doxa (Jan Škoda) 16.5.2019 14:41