Kde je mlýn, tam je cesta;
kde je ochota, tam je způsob.
(anglické přísloví)

mlýn u Jistce

mlýn u Jistce
2, 3
Jistec
397 01
Písek
Vráž u Písku
49° 23' 13.9'', 14° 8' 48.2''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn zatopený Orlickou přehradou.
Otava
volně přístupný

Obecná historie:

Zikmund František (1893 - 1955) Mlýn na Otavě v Jistci u Vráže. Před zbudováním Orlické přehrady zde býval na levé straně jez s mlýnem. Ten je nyní zatopen, protože rozliv Orlické přehrady sahá po Otavě až někam ke katastrům Vojníkov, Čížová (Borečnice). Olej na lepence bez rámu, signováno zepředu vlevo dole, zezadu přípisy autora, vřetně toho, kde se zmiňuje o zatopení mlýnu. Rozměry 36 x 47 cm. Zikmund František (1893 - 1955) Narodil se 29. 6. 1893 v Železnici u Jičína. Malíř v Praze. Byl nadšencem Kavána, který bydlel v jeho rodišti. Studoval umělecko průmyslovou školu v Praze u prof. Maška, kterou dokončil ve speciálce prof. Pirnera na akademii výtvarného umění v Praze. Maluje s oblibou kytice, zátiší, krajiny, figurální náměty a portréty. Miluje sytou barvu, zejména v zátiších ladně vázaných kytic.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1577 Kryštof II. ze Švamberka rozprodává zvíkovské panství, Vráž a Dědovice s dvěma mlynáři - Čudou a Jírou Jisteckých -  zakoupili bratři Hendrych a Aleš Deymovi ze Stříteže a na Čimelicích. Oba mlynáři mají právo lovu na Otavě, Jíra Jistecký od Jistce po Písecké Říčky a Čuda od Hurycha po Jistec, oba jsou i nadále povinni dodávat na Zvíkov 42 obroků ryb a v případě potřeby nechat opravit jez pod Zvíkovem, popř. postavit nový na svoje náklady.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

nájemci:

1680 Jan Vodička

1687 Jiřík Procházka s manželkou Alžbětou

1702-1720 František Procházka

1715 Tereziánský katastr pouze 1 mlýn v obci Vráž, má 2 složení, 2 kola,  a 4 stoupy, nájemce František Procházka, drhovelské vrchnosti odvádí 24 zl. činže a 60 strychů žita, nemá žádná pole

1733-1740 Jan Herdl s manželkou Annou

1740 Václav Forejt s manželkou Annou

1754-1770 Jan Herdl s manželkou Johannou (+ 1771 v 37 letech)

1779-1785 Václav Řeřicha s manželkou Rozálií

1792 Jan Prokopec s manželkou Ludmilou

říjen 1798 mlynářka Ludmila Prokopcová šla pro vodu do náhonu, zachytilo ji kolo pily a rozmačkalo (+ v v 59 letech)

1802 Václav Vidalík (1802 + na souchotiny manželka Voršila, 36 let), 1804 II. manželka Anna

1807 Antonín Turnvald s manželkou Julianou, roz. Gregorovou ze Sušice

1819 + mlynář Martin Malý na vodnatelnost, 49 let

1841 Václav Čulík, syn mlynáře z Jistebnicka, matka pocházela z Pradlovského mlýna, panství Bechyně, manželka Anna

1841 mlýn, papírnu a domek čp. 6 prodal Karel Schmaus Konrádu Eggertovi

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

nájemci:

1848 František Roučka s manželkou Anežkou

1870-1879 Jan Flaischhans s manželkou Eleonorou roz. Soukupovou, dcerou mlynáře z Vodňan

1875 mlýn i s papírnou zakoupil Jiří Kristián z Lobkovic

další nájemci:

srpen 1886 + Václav Pazderník na rakovinu žaludku v 39 letech, vdova Josefa

1890 František Svoboda s manželkou Marií, syn Karel vykonává funkci stárka, mladší syn Alois mládka

1890 Josef Kraft s manželkou Antonií, předtím působili na Prachovském mlýně poblíž Veselíčka u Milevska a v Dolním Lipovsku, syn Josef pracuje jako stárek, maldší Karel jako mládek, ve mlýně bydlí i pilař Prokop Dlouhý a tesař Václav Strameský s rodinou. V mlýně chovají 2 koně, 2 kusy hovězího dobytka a 4 prasata.

1905 v zimě nebo na jaře mlýn vyhořel

květen 1905 knížecí lobkovický lesní úřad předložil plány na znovizřízení a rekonstrukci nového mlýna a pily čp. 3

29.7.1905 stavba úředně povolena

po požáru odešel Josef Kraft do mlýna v Červené-Saníku

9.3.1907 stavba kolaudována

1908 Josef Kubát z Čimelic, 58 let, s manželkou Alžbětou, stárek Josef Kutil, v čp. 4 pilař Matěj Müller s rodinou

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1920 Jan Kužel z Varvažova s manželkou Barborou, syn  Josef mlynářský učeň, mládek Alois Pavlovic

1930 František Procházka s manželkou Annou, dcera Marie se provdala za mlynáře Oldřicha Konopku z Caisova mlýna

1937 mlýn zdědila Ludmila Lobkovicová, provd. Liechtensteinová

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1939 - Dr. Bedřich Lobkowicz, nájemce František Procházka s manželkou Annou. (RR)

1946 František Procházka žádá o povolení na adaptaci seníku nad chlévy na byty pro čeleď

1948 na mlýn uvalena národní správa

únor 1948 Fr. Procházka žádá o povolení na stavbu nové vodní komory nad vodním kolem, MNV ve Vráži žádost doporučil, ONV v Písku ji však vrátil, že chybí potvrzení o nutnosti stavby vydané Ministerstvem výživy, ke stavbě tudíž patrně nedošlo.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1951 mlýn združstevněn, František Procházka zde nadále pracuje jako zaměstnanec          

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Procházka
  • Vodička
  • Herdl
  • Forejt
  • Řeřicha
  • Prokopec
  • Vidalík
  • Turnvald
  • Malý
  • Čulík
  • Roučka
  • Flaischhans
  • Pazderník
  • Svoboda
  • Kraft
  • Kubát
  • Kužel

Historie mlýna také obsahuje:

-1577 Kryštof II. ze Švamberka 

1577- Hendrych a Aleš Deymovi ze Stříteže a na Čimelicích

-1841 Karel Schmaus

1841- Konrád Eggert

1875- Jiří Kristián z Lobkovic

1930-1937  Dr. Bedřich Lobkovic

1937-1945  Ludmila Liechtensteinová - Lobkovicová

nájemci:

1577 Jíra Jistecký

1680 Jan Vodička

1687 Jiřík Procházka

1702-1720 František Procházka

1733-1740 Jan Herdl

1740 Václav Forejt

1754-1770 Jan Herdl

1779-1785 Václav Řeřicha

1792 Jan Prokopec

1802 Václav Vidalík

1807 Antonín Turnvald

-1819 Martin Malý

1841 Václav Čulík

1848 František Roučka

1870-1879 Jan Flaischhans

-1886 Václav Pazderník

1890 František Svoboda

1890-1905 Josef Kraft

1908 Josef Kubát

1920 Jan Kužel

1930-1951 František Procházka

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    07 2017
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
        1905 po požáru: obytná část pro mlynáře se nachází v přízemí mlýna.
        Šalanda pro mlynářské pomocníky zřízena ve zvláštním přístavku vedle mlýna.
        březen 1946 František Procházka žádá o povolení na adaptaci seníku nad chlévy na byty pro čeleď (2 byty pro sezdané páry, 2 pokoje pro svobodné). Tyto byty byly v následujících letech využívány pro ubytování letních hostí.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1715: 2 složení
            1905 po požáru:
            zařízení dodala na klíč firma Julius Škrdlant, České Budějovice
            přízemí: 1 francouzské složení, válcová stolice, špicový kámen
            patro: 2 moučné cylindry,
            podkroví: prachový cylindr s trierem, šrotový cylindr
            mlýn vybaven výtahy na zrno a mouku
            Zaniklý
            • pila
            • stoupa
            • šindelka
            • papírna
            Dochovaný
            • zpracování kostí
            1715 4 stoupy
            Pila - dřevěné stavení vedle mlýna, otevřené z jižní strany na volné prostranství
              V únoru 1948 žádá František Procházka o povolení stavby nové komory nad vodním kolem, jelikož její dřevěná konstrukce je již velmi zpuchřelá a navíc poničená z ledové dřenice v loňském roce, hrozí, že větší voda by ji mohla odnést nebo poničit tak, že by bylo zničeno i vodní kolo (ONV v Písku žádost neschválil, jelikož chybělo potvrzení Ministerstva výživy)
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1715: 2 kola
              1905 po požáru: pro pohon pily nové kolo v levém žlabu, prům 4,5 m
              místo dosavadních 2 kol pro pohon mlýnských strojů pouze 1 nové kolo prům. 5 m, šíře 3,16 m
              1930 - 2080 l/s, 1,2 m, 10,72 HP
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1715: 2 kola
              1905 po požáru: pro pohon pily nové kolo v levém žlabu, prům 4,5 m
              místo dosavadních 2 kol pro pohon mlýnských strojů pouze 1 nové kolo prům. 5 m, šíře 3,16 m
              1930 - 2080 l/s, 1,2 m, 10,72 HP
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 12, s. 26
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 12, s. 26
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorJaroslava Pixová
              NázevZpívající řeka - od Smetiprachu po Zvíkov
              Rok vydání2019
              Místo vydáníPutim
              Další upřesněnís. 63-70
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorJiří Fröhlich
              NázevStará Otava mezi Pískem a Zvíkovem
              Rok vydání2000
              Místo vydáníPísek
              Další upřesněnís. 63-65

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Plány - stavební a konstrukční

              Obrazy

              Historické fotografie a pohlednice

              Vytvořeno

              12.7.2017 08:21 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Radomír Roup 24.6.2018 11:06
              doxa (Jan Škoda) 4.6.2020 14:22