Nejhorší kolo vždycky nejvíce praská.
(anglické přísloví)

Suchomelův mlýn

Suchomelův mlýn
31
Mlýnská
Tábor
390 01
Tábor
Čelkovice
49° 24' 38.8'', 14° 39' 39.1''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
První záznam pochází z roku 1525. Od roku 1756 v držení rodu Suchomelů. Mlýn stojí na levém břehu Lužnice v Čelkovicích, dnešní čtvrti města Tábor.
900 m jižně od kostela Proměnění Páně v Táboře
Lužnice
nepřístupný

Obecná historie:

Budeme-li věřit dobových vedutám, tak sledovaný mlýn vznikl před rokem 1637. Pak mohl zaniknout, neboť na grafice z roku 1731 není vyobrazen. (Viz Vystřižený list z knihy Jaques Lenfant, Histoire de la Guerre des Hussites et du Concile de Basle. Tome premier. Chez Pierre Humbert, Amsterdam 1731, s. 87, uloženo v SOkA Tábor). Mlýn je následně na I. vojenském mapování a dalších mapách.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

před 1525 Matouš Zářecký koupil od mlynáře Jana mlýn "s právem, těmi metami, jakož sám drže používal a jakož město za právo má" za 375 kop grošů míšeňských

1525, ve čtvrtek před sv. Magdalenou (20. července) pražští přísežní mlynáři Jiřík z Knechtova domu, Jan Zub z Poříčí a Pavel z Kamene provedli zápis o zařízení mlýnů na řece města Tábora: "u Matoušova a Janova mlýnův, pokud jest cech znamenán, aby jez vejš nebyl dělán a pakli by byl vejš dělán, aby byl sňat  a prahy při tom mlejně jednostejné míry aby užívali. A takové prahy budou míti moci i právo výše sobě položiti neb nad ně k míře přidati."

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1528, v pátek po středopostí (20. března) Matouš Zářecký prodal mlýn svému synu Tomášovi "s tím právem i  s těmi mezmi, jakož sám držel a požíval  a jako město za právo má" za 340 kop míšeňských

"toto pak jest obbzvláště vymluveno, kdyby potřebí bylo jezu opravovati, aby Tomáš dával dva dělníky a Matouš od valchy jednoho a na pile, což by potřebí bylo, k valše aby řezal"

1541 Tomáš Zářecký prodal mlýn "z oné strany řeky k Čelkovicům"  Šimonu Hladovcovi

1580 po smrti Šimona Hladovce uzavřeli jeho synové Václav a Jan smlouvu, že mlýn za řekou, dům ve městě, masný krám ad. převezme Václav a Janovi vyplatí 342 kop 30 gr. míš.

 1596 po smrti Václava Hladovce vdova Dorota se synem Karlem prodali mlýn ležící za mostem za řekou pod vsí Čelkovicemi s pilou, stodolou proti mlýnu a dvěma zahradami Bartoloměji Smíškovi ze Sedlčan za 635 kop míšeňských, částka však nebyla splacena a na mlýně zůstala pohledávka

1602 Karel Hladovec prodal pohledávku za 100 kop Janu Muchovi, Jan Mucha se stává držitelem mlýna, je přijat do cechu mlynářského

1629 majitel Jan Mucha, mlýn má 1 kolo, při mlýně 4 strychy polí

1681 Jan Mucha ml. přijat do cechu

1684 Jan Mucha s Pavlem Slabou, mlynářem z Dráchovského mlýna, oba na jednom jezu ležící, si stěžují, "že by se jim od p. Matěje Veselýho, mlynáře mlejna Strakovského, jak zaujímáním žlabův, zvejšení jezů, tak i na něm činěny hrobky, to jest kamenem a rmutem vyzdvihováním a znečišťováním řeky návozy vody zvejšovala a jim oboum skrze zpáteční vodu nemalé vytápění a na jejich živnostech veliké zkrácení činiti mělo"

Vyšetřující komise skutečně zjistila u Matěje Veselého řadu závad a nařídila vše odklidit a tak žalující "žádného více zkrácení a na svých živnůstkách ztenčení trpěti nebudou"

1738 mlýn má 3 složení, Jan Mucha platí 4 kopy a 51 krejcarů císařské daně

mlýn mlel pro levobřežní obce - Horky, Větrovy, Slapy, Malšice, Lom, Libějice, Radimovice u Želče, Dražičky, Čenkov. Želeč ad.

leden 1756 na mlýn se přiženil Matěj Suchomel, z mlynářského rodu

1778 Matěj Suchomel s mlynářem z Dráchovského mlýna z druhé strany jezu si stěžují, že jim Jan Mareda, mlynář z Kamenského mlýna, zadržuje vodu a dlouho ji nepouští, že je vytápí svým zvýšeným jezem a že jim zabraňuje shazovat z jezu ledovou tříšť

1790 po smrti Matěje Suchomela došlo ke sporu, přičemž bylo konstatováno,  že kněz není povinen doprodit mrtvolu z místa, mimo farnost ležícího

mlýn převzal syn Josef Suchomel

1845 po smrti Josefa Suchomela připadla 1/2 mlýna synu Václavu Suchomelovi a druhá polovina jeho manželce Karolině roz. Permové z Turovce

Mlýn byl r. 1877 za mlynáře K. Suchomela nabízen v dražbě za 7246 zl. (RR)

1893 po smrti Václava Suchomela převzal mlýn syn Bohumil Suchomel s manželkou Kateřinou roz. Přívozníkovou z Turovce

1901 zemřel Bohumil Suchomel, mlýn nadále vede vdova Kateřina 

1911 postaveny nové stáje a stodola

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1919 postaveno nové obytné stavení

1929 postavena nová kolna

1930 Kateřina Suchomelová

1931 mlýn přebírá syn Bohumil Suchomel

1933 - 1. dubna 1942 starosta Čelkovic (poté sloučeny s Táborem)

1935-1938  vystavěn jez s vorovou propustí

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Okresní úřad v Táboře /oddělení vyživovací a cenové/ (pep)
Č.j.27429/vyživ/1941 V Táboře 22. prosince 1941

Všem obecním úřadům a mlýnům.

Věc: Námezdní mletí ve mlýnech – konečná úprava

Číslo rejstříku: 1283

Jméno majitele mlýna a bydliště: Suchomel Bohumil, Čelkovice 31, p. Tábor

Přidělení politických obcí: Čelkovice, Slapy. Libějice

Den příjmu obilí a výdeje výrobků: úterý

-------------------------------------------------

Mlynář Bohumil Suchomel pomáhal sousedům černým mletím ap., na konci války se zúčstnil povstání, za což mu prezident udělil medaili "Za chrabrost"

1948 mlýn znárodněn

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

mlýn uzavřen jako neperspektivní

1975 zemřel Bohumil Suchomel, vdova nucena mlýn prodat

majitel Ivan Spěvák

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Suchomel
  • Zářecký
  • Hladovec
  • Smíšek
  • Mucha

Historie mlýna také obsahuje:

před 1525 mlynář Jan

1525 Matouš Zářecký

1528 Tomáš Zářecký

1541 Šimon Hladovec

1580 Václav Hladovec

1596 Karel Hladovec

1596 Bartoloměj Smíšek

1602-1629  Jan Mucha

1681-1738 Jan Mucha ml.

1756 Matěj Suchomel

1790 Josef Suchomel

1845 Václav Suchomel

1877 - K. Suchomel (RR)

1893 Bohumil Suchomel

1901 Kateřina Suchomelová

1931-1975 Bohumil Suchomel

1975 Ivan Spěvák

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      1795 nastavěno patro nebo rekonstrukce krovu (datum na vrcholu krokve)
      1911 postaveny nové stáje a stodolu
      1919 postaveno obytné stavení
      1929 postavena nová kolna
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • náhrobky, pamětní desky
      • vrata, brána
          Žádná položka není vyplněna
          1738: 3 složení
          1927 přestavěn na válcový
          Zaniklý
          • výroba elektrické energie
          1927 zřízeno dynamo pro vlastní potřebu
          • jez
          společný jez s Měšickým mlýnem
          1929 dřevěné žlaby
          1931 zřízeny kamenné a betonové žlaby
          1935-38 přestavěn a modernizován jez s vorovou propustí
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1629: 1 kolo
          1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 2,05 m3/s, spád 0,74 m, výkon 6,7 HP
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1629: 1 kolo
          1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 2,05 m3/s, spád 0,74 m, výkon 6,7 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 12 (Tábor), s. 33
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 12 (Tábor), s. 33
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách V.
          Rok vydání2002
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 107-111
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          12.11.2012 19:47 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Radomír Roup 3.6.2018 14:31
          doxa (Jan Škoda) 12.9.2018 18:33
          Hračka 30.1.2014 23:51
          pepino 15.11.2018 18:59