Historie
Obecná historie:
První známý majitel Horního mlýna byl po roce 1600 Krištof Pürckh. Poté nastupuje rodina Langů a toto příjmení na mlýně zůstává až do posledního mlynáře Františka Langa který zemřel v roce 1958.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
První z Langů je Jan Jiří *1621, po jeho smrti 1669 mlýn přebírá Jan*1648. Ten předává v roce 1686 Jiřímu. Následuje Jan Zenefels jako správce poloviny mlýna z důvodu nezletilosti dědiců, druhou polovinu spravuje poručník dětí , bratr zemřelého mlynáře Jan Lang. Děti přebírají mlýn zpět v roce 1717 a to dva bratři Jan Jiří *1674 horní polovinu a Bartoloměj *1681 dolní polovinu.
Horní polovinu přebírá v roce 1750 syn Jan Antonín, pak Jan Jiří 1780. Po jeho smrti přechází horní polovina na dceru Annu a jejího manžela Josefa Weidnera , mlynáře z Nového mlýna. Poté syn Ondřej a ten předává švagru Buršíkovi z Postřekova. Nezvládá ale chod mlýna a tak během první světové války provozoval obě poloviny Jiří Lang.
Dolní polovinu přebírá v roce 1764 Jan Jiří, poté 1802 Matěj Lang, poté Karel a asi v roce 1880 ji přebírá Jiří Lang.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Po návratu svého bratra Františka ze zajetí v roce 1918, přebírá František dolní polovinu a Jiří horní. Jiří však ze zdravotních důvodů není schopen vést provoz mlýna a tak ho pronajímá mlynáři Říhovi. To však nemá dlouhé trvání a tak horní mlýn ruší a dům prodávají. Dostává číslo 48. Dolní mlýn přebirá František a provozuje ho i nějaký čas po roce 1945. Jeho manželka byla češka a proto nebyli odsunuti. Dům přebírá jediná dcera Rozálie *1934, která si bere Františka Reinigera z Postřekova 50. Mlýn je zbourán a na jeho místě si postavili jejich dvě dcery rodinné domy s čísly popisnými 25 a 7.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Krištof Pürckh, Jan Jiří Lang *1621+1669, Jan Lang *1648+1696, Jan Jiří Lang *1674+1751, Bartoloměj Lang *1681+1766, Jan Antonín Lang *1722+1808, Jan Jiří Lang *1723+?, Jan Jiří Lang *1759+1818, Matěj Lang *1760+?, Josef Weidner *1790+1849, Karel Lang *1787+1860, Ondřej Weidner *1824+1903, František Lang *1818+1882, Krištof Buršík *1847+1921, Jiří Lang *1850+?, František Lang *1889+1958
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Ortofoto mapa (1946–59)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
