Formanem, kuchařem a chůvou by ďábel být nechtěl,
ale sviní ve mlýně, správcovým koněm
a panskou kuchařkou to ano.
(německé přísloví)

Kravský, Horní mlýn; Kuhmühle

Kravský, Horní mlýn; Kuhmühle
51
Nahý Újezdec
348 15
Tachov
Nahý Újezdec
49° 51' 1.2'', 12° 42' 13.8''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stál v údolí Slatinného potoka, na jeho pravé straně, asi 450 m jihozápadně od zajateckého hřbitova z 1. světové války.
samota, 1,8 km severovýchodně od obce Nahý Újezdec
Slatinný potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Tereziánský katastr zde k roku 1713 uvádí mlýn s pilou.

Dle stabilního katastru zde v roce 1838 hospodařil mlynář Josef Thuthak (Tuthack). U mlýna stála pila a 3 dominikální domky.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Při zápisu do vodních knih v 70. letech 19. století držela mlýn vdova Elisabetha Thuthacková. Mlýn měl tehdy 2 vodní kola na vrchní vodu, která poháněla 2 mlýnská složení. Asi 200 m kroků od mlýna byl dřevěný splav, který přiváděl vodu do náhonu. Na náhonu byla akumulační nádrž.

Dle sčítání obyvatel v roce 1910 byl mlýn v držení Franze Pfrognera a jeho manželky Franzisky, pravděpodobně rozené Thuthakové. Franz Pfrogner, narozený roku 1878) se na mlýn přiženil asi v roce 1901, přišel sem z Neblažovského mlýna. S manžely Pfrognerovmi zde v roce 1910 žily jejich děti Anna, Richard, Franziska, Amalie a Ernestina. Dále zde byli registrováni rodiče mlynáře, kteří sem přišli rovněž z Neblažova v roce 1909, a příbuzní mlynářky z rodu Thuthakových. Ve mlýně vypomáhal jeden čeledín. V hospodářství byli chováni 2 koně, 7 kusů hovězího dobytka, 8 prasat, 53 kusů drůbeže. Obyvatelé mlýna patrně používali k bydlení také bývalé vrchnostenské domky, které přešly do jejich vlastnictví.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1930 je v soupise vodních děl uváděn Johann Röhlich, pravděpodobně se na mlýn také přiženil.

Posledními majiteli před odsunem německého obyvatelstva v roce 1945 byli Johann Röhlich a a Štefan Thutak.

V dubnu 1946 byla opuštěná usedlost s mlýnem přidělaná manželům Václavu a Anně Jůžkovým z Netolic. Tehdejší cena s pozemky činila 59 600 korun.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Jůžkovi zde zůstali do dubna 1951, po nich se sem nastěhovali Karel a Anna Lentesovi. Není známo, jak dlouho zde Lentesovi hospodařili. V roce 1958 měl mlýn dle leteckého snímku ještě střechy. Zanikl někdy po tomto roce.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Thuthak
  • Pfrogner
  • Röhlich

Historie mlýna také obsahuje:

1838 Josef Thuthak

70. leta 19. St. Elisabetha Thuthacková

1910 Franz Pfrogner

1930 Johann Röhlich

? – 1945 Johann Röhlich a Štefan Thutak

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
              Vodu do náhonu přiváděl jez vzdálený od mlýna asi 100 m. Na náhonu byla akumulační nádrž. Před lednicí byly vantroky, které byly později betonové.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 3,5, výkon 3 HP
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 3,5, výkon 3 HP
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníCheb, str. 35
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníCheb, str. 35
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorZdeněk Procházka
              NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, Díl II – Levostranné přítoky Mže
              Rok vydání2017
              Místo vydáníDomažlice
              Další upřesněnístr. 131 - 133
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Vytvořeno

              4.6.2019 07:44 uživatelem cestovatelka

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 23.6.2019 21:40