Uživatel

Hledat

| Sign up

Mám to černé na bílém, řekl mlynář rychtáři,
že mne uhlíř posral.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Prostřední mlýn

Prostřední mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Prostřední mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Albeř

PSČ

37833

Okres

Jindřichův Hradec

Katastrální území

Albeř

GPS

49° 1' 34.0'', 15° 7' 57.3''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Druhý mlýn po vodě na potoku Dračice a jediný, který ještě nyní stojí v Albeři stojí, je mlýn čp. 29, který jsem pojmenoval jako "prostřední". Čitelnými matrikami je mlýn doložen v r. 1772, ale je jistě starší. Při mlýně byla i pila. Po roce 1930 dostal mlýn turbínu. Mlýn mlel během 2. světové války i po ní. Stavení si zachovalo podobu mlýna a dnes je možno se v něm ubytovat.

Poloha vůči obci

Ve středu obce

Vodní tok

Dračice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

V r. 1772 je v matrice narozených uveden Jiří Jan Humel mlynář a Kateřina roz. Pöltzin, poddaní k Nové Bystřici.

1828 Matěj Hummel

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

První republika (1919–1938)

Mlýn a pila jsou uvedeny v Seznamu vodních děl republiky Československé z r. 1930, majitel Jaromír Dědek

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Za 2. světové války se mlýn nacházel na území Sudet a byl v provozu po celou dobu okupace.
Mlynářka Marie Štěrbová uvedena jako majitelka před i po 31. 7. 1945.
Mlýn byl ponechán v provozu i po 31. 7. 1945 jako námezdní pro mleče z obcí Klenová, Žišpachy a Hůrka ve dnech úterý až čtvrtek.

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Hummel
Jungsitz
Tempsch
Himmer
Dědek
Humel

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1772 Jiří Jan Humel

1828 Matěj Hummel

Od r. 1910 Jaronír Dědek, pravděpodobně do r. 1940

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 2, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství České Budějovice/Důchodkový kontrolní úřad Nová Bystřice
Název toku: Asplbach (Dračice)
Obec, čp. : Albeř 29
Podnikatel: Jaromír Dědek
Druh živnosti: mlýn a pila
Počet a druh vodních motorů: 2 kola na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 6

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

08 2019

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

drobné sakrální památky

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Vodní kniha okresu Nová Bystřice
(Výpis z českého překladu)
Mlýn má 2 složení a stoupu a je hnán dvěma vodními koly na svrchní vodu, mlýnské kolo má průměr 3,18 m, kolo stoup má průměr 2,21 m a kolo pily 2,53 m. Mlýnské kameny mají v průměru 0,82 m.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Nezjištěn

stoupa

Doplňkové a další provozy – popis

1930 mlýn a pila

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
rybník
lednice
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní kniha okresu Nová Bystřice
(Výpis z českého překladu)
Mlýn a pila berou vodu potřebnou vodu pro provoz z rybníka Osika. Voda je přiváděna mlýnským náhonem, který je u mlýna je 2 m široký, 3 m dlouhý a 0,85 m hluboký se čtyřmi stavidly.
Přípustná výška vody je stanovena v prkně zapuštěnou horizontální skobou u levého břehu na začátku mlýnské strouhy. Značka normálu je na louce na parc.č. 363 a to na pravém břehu mlýnské strouhy v jejím směru 39,5 m od pily a 2,5 m od pravého břehu mlýnského náhonu. Je to kamenný sloupek v zemi zazděný a zasypaný, spojený s vodorovným křížem. V horní ploše tohoto sloupku je uprostřed železný hřeb do něhož jsou vryta začáteční písmena jména majitele mlýna (LH) a letopočet vsazení (1879). Značka normálu byla vsazena 18.7.1879.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popismlýnské kolo má průměr 3,18 m, kolo stoup má průměr 2,21 m a kolo pily 2,53 m
1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,093 m3/s, spád 3,18 m, výkon 6 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popismlýnské kolo má průměr 3,18 m, kolo stoup má průměr 2,21 m a kolo pily 2,53 m
1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,093 m3/s, spád 3,18 m, výkon 6 HP