Hodně vody proteče, o které mlynář nic neví.
(skotské přísloví)

Kečovský mlýn; Kötschenmühle, Kätschenmühle

Kečovský mlýn; Kötschenmühle, Kätschenmühle
02E
51, 31
Trnová
348 01
Tachov
Trnová u Tachova
49° 47' 11.9'', 12° 42' 2.8''
Mlýniště bez mlýna
Zříceniny bývalého Kečovského mlýna se nacházejí v opuštěném údolí asi 1,3 km severovýchodně od obce Trnová nad vodní nádrží Kumpolec. Ke zříceninám vede cesta od trnovské hájovny. Název mlýna pochází od německého názvu potoka Kötschenbach. S původním čp. 51 patřil pod obec Tisová, po oddělení obce Trnová spadl s čp. 31 pod Trnovou.
samota, asi 1,3 km severovýchodně od obce Trnová
Sedlišťský potok
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Tento vrchnostenský mlýn je poprvé uváděn v tereziánském katastru k roku 1714.

Dle zápisu v matrice zde byl v roce 1724 mlynářem Sebastian Winnerl (narozen 1678), zemřel v roce 1743 ve věku 65 roků.  Jeho nástupcem se stal Wenceslav Winnerl, kterému se na mlýně v roce 1744 narodil syn Johann Andreas, ten však v dětském věku zemřel.

V roce 1757 měl panský mlýn o jednom kole v nájmu mlynář Mathias Winnerl.

V 2. polovině 18. století byl na mlýně rod Hummerů. K 10. 10. 1766 zaznamenaly matriky křest Sebastina, syna mlynáře Johanna Hummera a jeho manželky Magdaleny. Následovaly další děti Antonius (1773), Katharina (1774) a Johann Michael (1776).

Na začátku 19. století zde byla rodina Blahů, mlynář Andreas Blaha (narozen 1795) je uváděn ve stabilním katastru z roku 1838.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Následoval rod Pittnerů, jejichž příjmení se psalo také ve tvaru Bittner. Prvním z rodu Pittnerů byl Josef, který se na mlýn přiženil. Jeho manželkou byla Anna, dcera mlynáře Andrease Blahy, narozená roku 1842. V lednu 1851 se jim na mlýně narodil syn Karl.

Dle sčítání obyvatel z roku 1869 zde hospodařil mlynář Josef Pittner (narozen 1821 v Trnové) s manželkou Annou, rozenou Blahovou (1824). S nimi zde žil syn Karl (1851), který se zde učil mlynářem, a další děti Georg, Georg Josef, Josef a Mathilda. Na mlýně byl zapsán bývalý mlynář Andreas Blaha, tchán Josefa Pittnera, a jeho syn Josef (1823). Hospodářství mlýna mělo 6 kusů hovězího dobytka, 2 voly a 4 úly.

V roce 1890 byl mlynářem Georg Pittner (narozen 1859), syn Josefa Pittnera, který zde s manželkou Annou bydlel na výminku, žil zde i Georgův mladší bratr Georg Josef (1864).

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1921 hospodařil na mlýně stále Georg Pittner s manželkou Margarethou.

V roce 1930 provozoval mlýn stále Georg Pittner. V srpnu 1932 došlo k rozlomení palečního kola, poté provoz ve mlýně již nebyl obnoven.

Ke konci provozu se zde údajně měla zpracovávat perleť za účelem výroby knoflíků. Dle historických pramenů se v obci Trnová výroba perleťového zboží skutečně vyskytovala.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Po smrti Georga Pittnera koupil mlýn i s pozemky hrabě Thun, který se však o mlýn nestaral a budova se změnila ve zříceninu. Na leteckém snímku z roku 1947 je vidět zřícenina mlýna a pod ní ještě stojící hospodářská budova, která byla později zbořen.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Letecký snímek z roku 1958 ukazuje již obě budovy, tj. mlýnskou i hospodářskou, ve stavu pouze obvodových zdí.

Na mlýništi pod troskami mlýnské budovy stojí chata č ev. 02., která dnes spadá pod obec Trnová. Nad chatou se dochovala část návodní zdi mlýna s otvorem pro hřídel kola. Dochoval se rovněž výše položený mlýnský rybník. Trosky mlýna leží na pozemku patřící k chatě č. ev. 02.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Winnerl
  • Hummer
  • Blaha
  • Pittner

Historie mlýna také obsahuje:

1724 Sebastian Winnerl

1744 Wenceslav Winnerl

1757 Mathia Winnerl

1766 Johann Hummer

1838 Andreas Blaha

kolem 1850 Josef Pittner

1890 – 1932 Georg Pittner

hrabě Thun

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    11 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        Původně dřevěný mlýn byl přestavěn na zděný z kamenného zdiva z velkých přitesaných kamenů spojených hlínou. Obdélníková budova mlýna se skládala z obytné části a mlýnice
        • prostup pro hřídel vodního kola
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • jiné
          Ve 20. st. ke konci provozu zde údajně bylo zpracování perleti.
          • náhon
          • rybník
          • odtokový kanál
          • lednice
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisMlýn měl původně 2 vodní kola, lednice byla později zkrácena a bylo v ní umístěno jedno vodní kolo na vrchní vodu.
          1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 3,6 m, výkon 3,1 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisMlýn měl původně 2 vodní kola, lednice byla později zkrácena a bylo v ní umístěno jedno vodní kolo na vrchní vodu.
          1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 3,6 m, výkon 3,1 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 39
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 39
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
          NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
          Rok vydání2019
          Místo vydáníDomažlice
          Další upřesněnístr. 119 - 122
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet, Porta Fontium
          NázevSbírka matrik západních Čech
          Rok vydání
          Místo vydáníStátní archiv v Plzni
          Další upřesněníDigitalizované matriky, Tisová – římskokatolická fara
          Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/tisova?language=de
          Datum citace internetového zdroje15. 11. 2019

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          15.11.2019 12:19 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 19.11.2019 18:25