Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Den 30.3. 1804 byl pro obec Mochtín velmi významný. Byla zde založena továrna na kávovou náhražku - zrnkovou kávu nahrazuje čekankové koření. Zakladatel továrny byl bývalý rotmistr Vilém Günter z Hildesheinu v Prusku. Dne 24.6. 1805 byla založena společnost Günter - Solnický - Thelm - Parvonič. Vavřinec Solnický byl majitelem sponerovského dvora a usedlostí 19, 20, 25 a 32.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
Roku 1857 paní Johana Günterová postoupila uvedený majetek 5 dědicům Günterovým za 18671 zl. a 25 kr. Výrobě se dařilo a podnikatel kromě čekankového kořene používal k výrobě umělých kávovin i cukrovky a obilí. S velkým úspěchem vyráběl fíkovou kávu, oceněnou na výstavách doma i v cizině v r. 1873 a 1874. S té doby pochází známý epigram od českého humoristy F. J. Rubeše: "Nač nám třeba Orientu, celé Arábie, vždyť my máme Mochtín, vivat česká cikorie." Dne 28.1. 1890 vydražila továrna objekt s pozemky v Mochtíně spořitelna Plzeňská za 65 480 zl., vr. 1891 kupuje tento majetek Martin Navara a další.
Lihovar byl založen v r. 1912 jako družstvo pro zužitkování brambor. Vznikl přestavbou mlýna Günterů na cikorii, později se v něm mlelo obilí.
První světová válka (1914–1918)
V r. 1925 je majitel Vojtěch Tichý.
V r. 1928 je přistavěn moderní sklad na brambory za 70 000,- Kčs.
V r. 1933 - 1934 je kapitál 47 členů družstva ve výši 139 800,- Kčs. Bylo vyrobeno 950 hl lihu, spotřebováno 80 vagonů brambor, 200 q ječmene a spáleno 13 vag. uhlí.
V r. 1946 - 1947 zajišťuje kampaň 5 dělníků, kteří zpracovali 120 vag. brambor, 205 vag. ječmene, 10 vagonů ovsa a spálili 22 vag. hnědého uhlí. Vyrobili celkem 1 136 hl alkoholu. Nově byl zřízen splav pro dopravu brambor ze skladiště do pračky.
V r. 1950 končí svoji činnost zdejší lihovar. Inventář přebírá Strojní a traktorová stanice Klatovy.
Dne 30. 9. 1952 je lihovar zestátněn a převzat Zpč. lihovary Plzeň-Božkov. V sezoně 1954 - 55 nebyl lihovar v provozu.
Od prosince 1955 do března 1956 byla v lihovaru kampaň, ale kronikář neuvádí bližší údaje o výrobě.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1890 - František Matějka (*1834), majitel bytu, tovaryš mlynářský
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: