Ve mlýně se to řekne dvakrát,
potřetí zadrží pytel.
(německé rčení)

Obere Stockmühle, Schneidmühle, Bockmühle

Obere Stockmühle, Schneidmühle, Bockmühle
7
Obora
347 01
Tachov
Obora u Tachova
49° 47' 6.9'', 12° 29' 26.1''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stál na Sklářském potoce, nazývaném dříve Rothebach, asi 50 m pod hrází Pavlovohuťského rybníka, v zaniklé osadě Pavlova Huť. Spadal pod farnost Pavlův Studenec, katastrálně však pod obce Obora.
polosamota, asi 100 m severně od katastrální hranice mezi obcemi Obora a Pavlův Strudenec
Sklářský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1806 červen – v matričním zápise o narození syna Johanna Baptisty uveden v čp. 7 Andreas Bergmann, mlynářský mistr, s manželkou Annou. V červenci 1808 následoval syn Johann Georg

V roce 1810 provozoval mlýn čp. 7 Josef Marks, v červenci 1810 při narození syna Johanna je v zápise uváděn jako mlynářský mistr na mlýně v Pavlově Hutti v čp. 7.

Již v roce 1813 zde byl další mlynář, a to Josef Sauerstein s manželkou Katharinou. Na mlýně čp. 7 se jim v květnu 1813 narodil syn Johann, v srpnu 1816 následovala dcera Anna.

Rok 1831 – v matričním zápise o narození syn Johanna Nepomuka na mlýně v čp. 7 je uveden mlynářský mistr Johann Adam Stöckl s manželkou Katharinou.

Dalším mlynářem v čp. 7 byl Peter Steinhauser, dle zápisu v matrice obce Pavlův Studenec zde zemřel v lednu 1837 ve věku 58 roků, jako příčina úmrtí uvedena plicní nemoc.

Stabilní katastr uvádí v roce 1838 v čp. 7 Andrease Ekerta.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Sčítání obyvatel z roku 1869 – mlynář Andreas Distler (narozen 1804) s manželkou Marií Annou a dvěma pracovními silami. V hospodářství byly chovány 2 krávy a 3 prasata.

Dle vodní knihy, kde byl označen jako objekt N78, byl mlýn v roce 1874 poháněn jedním vodním kolem.

Sčítání obyvatel 1880 – mlýn provozovala mlynářka Anna Diestler. Jako mlynářský pomocník zde byl zapsán Georg Klimba a jako služba Karolina Weigl.

Koncem 19. a začátkem 20. století zde působili mlynáři z rodu Hültnerů, a to v pořadí Johann, Franz a Franz Josef Hültner. V roce 1899 provozoval mlýn čp. 7  Franz Hültner s manželkou Annou, rozenou Ziegler. V matrikách je zaznamenáno narození jejich dcery Kathariny v roce 1899 a syna Franze Josefa v únoru 1902. Franz Hültner je v matričních zápisech uváděn jako syn Johanna Hültnerra, mlynářského mistra na mlýně v Pavlově Huti čp. 7, a Klementiny, rozené Schwandler, původem z obce Jedlina (Neulosimthal). V září 1904, při narození syna Karla, se Franz Hültner s Annou již na mlýně v Pavlově Huti čp. 7 nevyskytovali, byli evidování v Pavlově Studenci v čp. 44. Vystřídali je Franzův bratr Franz Josef Hültner s manželkou Katharinou, rozenou Bock.  V prosince 1905 se jim na mlýně narodil syn Franz.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mlýn byl v majetku držitelů tachovského velkostatků Windischgrätzů, kteří ho odkoupili od majitelů. V roce 1921 již objekt jako mlýn nesloužil

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V období 1938 – 1941 jsou jako majitelé uváděni sourozenci Szápáryi, tehdejší tachovská vrchnost. V roce 1941 je budova uváděna jako nevyužívaná a zřícená.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bergmann
  • Mark
  • Sauerstein
  • Stöckl
  • Steinhauser
  • Ekert
  • Distler
  • Hültner

Historie mlýna také obsahuje:

1806 Andreas Bergmann

1810 Johann Mark

1813 Josef Sauerstein

1831 Johann Adam Stöckl

? – 1837 Peter Steinhauser

1838 Andreas Ekert

1869 Andreas Distler

1880 Anna Distler

Johann Hültner

1899 - 1904 Franz Hültner

1904 - ? Franz Josef Hültner

Windischgrätz

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    12 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        Obdélníková budova ze spalného materiálu.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • rybník
            • odtokový kanál
            Nad mlýnem byl Pavlovohuťský rybník. Sklářský potok se na starých mapách nazýval Rothebach/Rotherbach.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
            Rok vydání2019
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 48
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
            Rok vydání2019
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 48
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet, Porta Fontium
            NázevSbírka matrik západních Čech
            Rok vydání
            Místo vydáníStátní archiv v Plzni
            Další upřesněníDigitalizované matriky, Pavlův Studenec – římskokatolická fara
            Odkazhttp://www.portafontium.cz/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/pavluv-studenec
            Datum citace internetového zdroje5. 12. 2019

            Žádná položka není vyplněna

            Historické mapy

            Vytvořeno

            5.12.2019 14:27 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 10.12.2019 09:39