Hlava jako věrtel – starostmi plná.
(české přirovnání)

Horní Maxův mlýn; Obere Maxmühle

Horní Maxův mlýn; Obere Maxmühle
60
Svatá Kateřina
348 06
Tachov
Svatá Kateřina u Rozvadova
49° 41' 4.7'', 12° 36' 29.1''
Mlýniště bez mlýna
Mladší z obou Maxových mlýnů stál pod hrází Zadního Mnichovského rybníka. Byl založen na konci 17. století nájemcem nedalekého Dolního Maxova mlýna Maxmiliánem Dobnerem.
samota, asi 2 km severovýchodně od obce Svatá Kateřina
bezejmenný vodní tok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Dle F. Schustera založil mlýn roku 1695 mlynář Maxmilián Dobner, který měl tehdy v nájmu nedaleký Dolní Maxův mlýn. Majitelé Dolní a Horního Maxova mlýna byli v úzkých příbuzenských vztazích a často se na mlýnech střídali.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Při sčítání obyvatel v roce 1869 byl majitelem Horního Maxova mlýna čp. 60 mlynář a zemědělec Georg Reisz – Reiss (narozen 1825). Žil zde s manželkou Annou (1828) a dcerami Marií (1857) a Marií Annou (1861). V hospodářství mlýna bylo zapsáno 5 kusá hovězího dobytka.

Dle sčítání obyvatel zde v roce 1880 hospodařil mlynář Josef Hüttl (narozen 1853), který se oženil s mladší dcerou mlynáře Reisse Marií Annou. V roce 1880 se jim narodil syn Josef. Na výminku žil starý mlynář Georg Reiss s manželkou Annou. Hospodářství mlýna zahrnovalo 5 volů, 3 jalovice, 1 krávu a 9 prasat.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1921 držel mlýn mlynář Georg Hüttl (narozen 1888). S ním zde žila jeho manželka Margaretha (1894) a syn Franz.  V druhém bytě bydlel na výminku bývalý mlynář s manželkou. V hospodářství vypomáhal syn Karl Hüttl.

Georg Hüttl je uváděn také v seznamu vodních děl z roku 1930.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Posledními majiteli mlýna, kteří byli v roce 1945 odsunuti do Německa, byli Georg a Katharina Hüttlovi se syny Wilhelmem a Reinholdem.

Po roce 1945 nebyl mlýn dosídlen. Letecký snímek z roku 1947 ukazuje mlýn ještě jako zachovalý, nedlouho potom se budova začala rozpadat.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mlýn nebyl cíleně zbourán, budova se postupně rozpadla v průběhu 50. let.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Dobner
  • Reiss
  • Hüttl

Historie mlýna také obsahuje:

1695 Maxmilián Dobner

1869 Georg Reiss

1880 Josef Hüttl

1921 - 1945 Georg Hüttl

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    12 2019
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        Zděná budova obdélníkového půdorysu o rozměrech asi 23 x 12 m byla chodbou rozdělena na mlýnici a obytnou část.
        • náhrobky, pamětní desky
        • vrata, brána
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • stavidlo
          • náhon
          • rybník
          • odtokový kanál
          • lednice
          Mlýn stál pod hrází rybníka. Potok měl dříve německý název Ödenbach.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,1 m3/s, spád 4,2 m, výkon 3,6 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,1 m3/s, spád 4,2 m, výkon 3,6 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 13
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 13
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
          NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
          Rok vydání2019
          Místo vydáníDomažlice
          Další upřesněnístr. 358 - 360
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          11.12.2019 13:45 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 13.12.2019 20:40
          doxa (Jan Škoda) 8.8.2023 18:23