Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn vystavěl majitel nedalekého Achácovskému mlýna Adalbert Magerl pro svého syna Johanna (narozen 1803), protože rodový Achácovský mlýn zdědil syn Georg (narozen 1806). Mlýn byl vystavěn po roce 1800, na mapě I. vojenského mapování není ještě zaznamenán, na mapě stabilního katastru z roku 1838 je zakreslen jako obdélná budova ze spalného materiálu.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Sčítání obyvatel v roce 1869 zde evidovalo mlynáře Johanna Magerla (1803) s dcerou Kateřinou (1849) a synem Michaelem (1854), který se u otce učil mlynářskému řemeslu. V hospodářství mlýna byly chovány 3 krávy.
Při sčítání obyvatel 1880 zde hospodařil syn Johannova bratra Georga z Achácovského mlýna Georg Magerl (narozen 1850) a manželkou Helenou (1849) a dětmi Johannem (1875), Josefem (1880),
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
V roce 1921 byl majitelem mlýna mlynář a rolník Josef Magerl (nerozen 1890) a manželkou Margarethou (1893). S nimi zde žily jejich 3 děti Marie (1913), Erna (1914) a Josef (1919). Josef Magerl je uváděn také v soupise vodních děl z roku 1930.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
V roce 1945 byla rodina mlynáře odsunuta do Německa. Při odsunu zde byli evidováni mlynář Josef Magerl (1890), a jeho děti Rainer Magerl (1926) a Aloisie Magerlová (1940). Po odchodu Magerlových na mlýn patrně nepřišel žádný osídlenec. V roce 1948 zaslal Václav Kubát z Hošťky dopis osídlovacímu úřadu v Plané, že by měl o mlýn Nový zájem, budovu by opravil a využíval a u rybníka by zřídil drůbežárnu. Není známo, zda Kubát mlýn dostal. Patrně nikoli, protože mlýn byl zbořen.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V roce 1994 koupil parcelu s pozůstatky mlýna rybníkem František Kalianko a od roku 2010 zde začal provádět úpravy. Pod hrází částečně vykopal a očistil zbytky, prostor pod hrází upravil a postavil zde dřevěnou chatu. V době, kdy tu ještě chata nestála, zřídil na hrázi rybníka lavičku. Jednou zde zastihl sedět starší paní, která mu sdělila, že se na mlýně narodila a odešla odtud jako malé děvčátko.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Magerl
Historie mlýna také obsahuje:
po roce 1800 Adalbert Magerl – zakladatel
před 1869 Johann Magerl
1880 Georg Magerl
1921 – 1945 Josef Magerl
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: