Je více uhlířů než mlynářů.
(německé přísloví)

Panský mlýn; Herrnmühle, Mühllohmühle

Panský mlýn; Herrnmühle, Mühllohmühle
14
Přimda
348 06
Tachov
Přimda
49° 40' 34.5'', 12° 38' 54.5''
Mlýniště bez mlýna
Panský mlýn stával na samotě uprostřed lesů jižně od zatáčky silnice směřující z Přimdy do Rozvadova, pod hrází menšího rybníka. Byl pravděpodobně nejstarším z milovských mlýnů, v 16. století byl centrem malého statku Lohelmühle, ze kterého vznikla víska Mühlloh, česky Mílov.
samota, asi 650 m jižně od dálnice D5
Václavský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V 16. století byl mlýn součástí statku Lohelmühle, který byl v majetku Hanse Thomase Waldvogela, v 17. století spadal pod panství Přimda.

V roce 1698 koupil Lohelmühle od vrchnosti Bartoloměj Roppert.

Koncem 18. století přišel na mlýn rod Müllerů, který zde hospodařil až do roku 1945. V lednu 1790 při narození syna Josepha (zemřel jako nemluvně) zde byl zmiňován Johann Müller s manželkou Katharinou, rozenou Scheinkönig. V listopadu 1791 se manželům narodil další syn, který byl opět pojmenován Joseph a který později po rodičích převzal mlýn. Následovaly ještě další děti Johann (únor 1794), Margaretha (listopad 1797), dcera pojmenovaná opět Margaretha (březen 1800), Katharina (červenec 1801), Anna Katharina (říjen 1804), Maria Anna (duben 1807), Leonard (červenec 1809).

V roce 1819 převzal mlýn Johannův syn Josef Müller, který měl za manželkou Walburgu, rozenou Magerl. Manželům se postupně narodily děti Johann Baptista (září 1819), příští mlynář Michal (březen 1822), Leonard (květen 1824), Johannes (srpen 1826), Margaretha (leden 1829), Georg (prosinec 1831), Joseph (březen 1834), Magdalena (červen 1836), Anton (únor 1841).

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Po Johannovi provozoval mlýn jeho syn Michael s manželkou Annou, rozenou Kroy.  Michael Müller je v matrikách obce uváděn jako mlynářských mistr v čp. 14 od roku 1849, kdy se manželům na mlýně narodil syn Andreas (23. 1. 1849, zemřel již 28. 1. 1849). V květnu 1850 následoval syn Josef, v únoru 1853 další syn Anton, v srpnu 1855 další syn Karl (zemřel v únoru 1856), v srpnu 1860 dcera Anna, která se narodila již jako pohrobek, neboť její otec Michael zemřel již v únoru 1860 ve věku nedožitých 38 roků. Mlýn vedla vdova Anna, která měla od roku 1861 jako mlynářského pomocníka Georga Diebla, jhož manželka Katharina byla z mlynářského rodu. Její matkou byla Katharina Schumak ze mlýně čp. 11. Dieblovi odtud později odešli na nedaleký mlýn čp. 12.

Při sčítání obyvatel v roce 1869 byla jako majitelka mlýna uváděna vdova Anna Müllerová, rozená Kroy (narozena 1830). Na mlýně pracovali synové Josef (1850) a Anton (1853), žily zde také 2 dcery Anna a Theresie. Ve mlýně vypomáhal Anton Müller, bratr zemřelého mlynáře Michaela. S mlynářskou rodina zde ještě bydlela rodina dřevorubce Thomase Sticha, jejíž členové pracovali v lese a pomáhali s hospodářstvím mlýna, které obsahovalo 1 kobylu, 1 krávu, 1 voly a 2 prasata.

Při sčítání obyvatel 1880 byla jako majitelka stále uváděna Anna Müllerová, mlýn provozoval s živností mlynáře její syn Josef Müller.  Ve mlýně vypomáhali mladší syn Anton a dcera Anna. V hospodářství mlýna byla 1 kobyla, 4 kusy hovězího dobytka a 2 voli.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Sčítání obyvatel v roce 1921 zde zastihlo již samostatně hospodařícího Josefa Müllera s manželkou Margarethou (1862), dvojčaty Theresií a Marií (1896) a synem Johannem (1901), který již pracoval na mlýně. Zapsána zde byla také vnučka Karolina (1915).

Od roku 1925 zaznamenává vodní kniha Johanna Müllera společně s Michlem Müllerem, který byl pravděpodobně Johannův bratr. Soupis vodních děl z roku 1930 však stále jako majitele uvádí Josefa Müllera.

Posledním mlynářem a majitelem mlýna byl Johann Müller (narozen 1901). V roce 1945 byl odsunut do Německa společně s manželkou Josefou (1910) a dětmi Walterem a Karlem.

Po roce 1945 nebyly o mlýnu nalezeny žádné zprávy. Pravděpodobně nebyl dosídlen.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Na leteckém snímku z roku 1950 stála budova mlýna ještě v zachovalém stavu.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Do roku 2007 se pod hrází rybníka dochovaly výrazné zříceniny mlýnské budovy se zbytky lednice. Ty byly do roku 2009 rozebrány pravděpodobně za účelem opravy hráze rybníka zaměstnanci Kolowratských lesů, které okolí lesy a pozemky vlastní, takže se ze mlýna nic nedochovalo.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Roppert
  • Müller

Historie mlýna také obsahuje:

1698 Bartoloměj Roppert

kolem 1790 Johann Müller

1819 Josef Müller            

1849 Michael Müller

před 1921 Josef Müller

do roku 1945 Johann Müller

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    01 2020
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
        zděná
        Zděná budova z kamene bez použití cihel obdélného půdorysu velikosti asi 28 x 12 m.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
              Mlýn stál přímo pod hrází rybníka, stavidle tekla krátkým náhonem voda do lednice na vodní kolo. Odtok od mlýna byl veden podzemním kanálem.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 5 m, výkon 2,5 HP
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 5 m, výkon 2,5 HP
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníCheb, str. 13
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníCheb, str. 13
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
              NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
              Rok vydání2019
              Místo vydáníDomažlice
              Další upřesněnístr. 372 - 373
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorInternet, Porta Fontium
              NázevSbírka matrik západních Čech
              Rok vydání
              Místo vydáníStátní archiv v Plzni
              Další upřesněníDigitalizované matriky, Přimda – římskokatolická fara
              Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/primda
              Datum citace internetového zdroje21. 1. 2020

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Vytvořeno

              21.1.2020 08:16 uživatelem cestovatelka

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 21.1.2020 18:16