Tichá svině je nejhorší odebírač míry.
(estonské přísloví)

Horní mlýn Čermákův

Horní mlýn Čermákův
6
Baliny
59401
Žďár nad Sázavou
Baliny
49° 20' 6.7'', 15° 57' 11.6''
Mlýniště bez mlýna
Tento již zaniklý mlýn se řadí mezi nejstarší na povodí řeky Balinky. První písemná zmínka je již z r. 1381. Zpočátku měl mlýn na svůj pohon jen jedno kolo, na které byla přiváděna voda strouhou z řeky Balinky. Později byla u mlýna zbudována další 3 kola, z nichž jedno bylo pro pohon pily. V roce 1943 byl mlýn zastaven a jeho nový majitel Miloslav Čermák se věnoval hlavně pilařství. V r. 1951 byla pila zestátněna, po r. 1989 opět rodině Čermákových restituována. V r. 1995 byla zastaralá pila přemístěna do nového objektu a na místě bývalého mlýna byl postaven nový rodinný dům.
V JZ části obce
Balinka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První písemná zmínka je z r. 1381 ve Vlastivědě moravské II. Místopis Velkomeziříčský okres.

1381 Ctibor z Meziříčí prodal Markvartovi z Bochovic v Dědině Balínce v horní části mlýn se vším příslušenstvím

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1657 Lukáš Čermák

1695 Martin Čermák, platí vrchnosti 2 zl. 13 kr. svatojiřského ouroku, 2 zl. 13 kr. svatováclavského a 15 kr. za ponůcku, 2 zl. 50 kr. z vody, 4 slepice, 60 vajec, 2 měřice žitné mouky, 10 zl. náhrady za robotu (celkem tedy platí 17 zl. 18 kr.)

1714 Jiří Čermák

1775 Josef Čermák

3.8.1805 po otci převzal mlýn v ceně 4000 zl. Josef Čermák

9.2.1830 zdědil mlýn v ceně 1400 zl. syn Josef Čermák ml.

28.8.1836 mlýn v ceně 1900 zl. převzal František Čermák s manž. Marií roz. Webrovou (*1810) z Červeného mlýna na Bukovci na Sázavě v Čechách, 1837 jí připsal 1/2 mlýna. 

Mlýn je zobrazen na I. a II. vojenském mapování a na císařském otisku.

po jeho smrti Marie roz. Webrová zdědila i druhou polovinu, stihla se ještě 3x provdat:

2. manžel Keler, tovaryš z Podhradského mlýna ve Velkém Meziříčí

3. manžel Ferdinand Šmahel, truhlář z Rudlic, mlýn v ceně 4 098 zl. připsán oběma

4. manžel Petr Janáček, krátce po svatbě od ženy utekl a žil nadivokou s jednou mlynářkou kdesi na Jihlavsku, kde zahynul při opravě vodního kola

26.11.1878 Matyldu Šmahelovou, dceru Ferdinanda Šmahela a Marie roz. Webrové si vzal Eduard Čermák (*25.6.1854), syn Josefa Čermáka, mlynáře z Číměře

mlýn modernizoval

Mlýn je uveden na III. vojenském mapování.

7.2.1920 převzal syn Eduard Čermák ml.

mlýn modernizaoval a přestavěl

1930 mlýn a pila Eduard Čermák

zařízen na mletí pšenice i žita

u mlýna polní hospodářství 20 ha a 7 ha lesa

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1941 převzal syn Miloslav Čermák (*1921)

1941 po žních dostal mlynář trest 30 dnů vězení nebo pokutu 10 000 K za černé semletí 50 kg žita

V roce 1943 byl mlýn zastaven a nadále byla v provozu jen pila.

1948 vypracovány plány na přestavbu mlýna

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

31.12.1951 provoz mlýna a pily ukončen

5.1.1952 obnoven provoz pily

1970 mlýnice přestavěna na bydlení

1991 pila restiuována Miloslavu Čermákovi

Pila byla v r. 1995 přemístěna do nového objektu a starý mlýn a stará pila uvolnila svoje místo nově vznikajícímu rodinnému domu. 

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Čermák
  • Keler
  • Šmahel
  • Janáček

Historie mlýna také obsahuje:

-1381 Ctibor z Meziříčí

1381- Markvart z Bochovic

1657 Lukáš Čermák

1695 Martin Čermák

1714 Jiří Čermák

1775-1805 Josef Čermák

1805-1830 Josef Čermák ml.

1830-1836 Josef Čermák nejml.

1836- František Čermák

1836- Marie roz. Webrová

Keler

Ferdinand Šmahel

Petr Janáček

1878-1920 Eduard Čermák

1920-1941 Eduard Čermák ml.

1941- Miloslav Čermák

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    02 2020
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        1920 přestavěny obytné místnosti a postavena nová stodola
        1951: 3 podlaží
        přízemí: strojovna a zanáška
        poschodí: mlecí zařízení
        podstřeší: vysévací zařízení a zásobníky na obilí
        šalanda v přízemí (suterénu) mezi mlýnicí a obytnou částí (kuchyní)
        1970 mlýnice přestavěna na bydlení
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            původně 1, později 2 složení (mlecí a špicovací) s pískovcovými kameny
            1895:
            - pískovcové kameny vyměněny za francouzské od fy. Pohnětal Pardubice
            - zrušena moučnice s žebrovacím pytlíkem a nahrazena prosívacím cylindrem
            - pořízeny výtahy
            1907:
            francouzské kameny nahrazeny staršími kovovými válci z Hulovýho mlýna u Jihlavy
            špicovací zařízení doplněno pohyblivými síty a cylindrem
            1920:
            špicovací zaříázení nahrazeno loupačkou
            postaveny 2 nové stolice a šrotovník
            k 31.12.1951:
            loupačka
            2 mlecí stolice od fy. Jeřábek, Velké Meziříčí
            kámen šrotovník
            Zaniklý
            • pila
            • pohon zemědělských strojů
            • olejna
            původně 4 stoupy, později 8 stup
            mlátička a řezačka připojeny na kolo pd pily, později na kolo od špičáku
            1930 mlýn a pila
            1943 původní jednolistá pila nahražena katrovou pilou o průchodu 56 cm od fy Jandl Greifendorf
            1945 prodloužena budova pily a pořízena automatická bruska na broušení pily
            • náhon
            1920 vybudovány betonové vantroky
            1945 vantroky nově vybetonovány
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobcebratři Jeřábkové, Velké Meziříčí
            Popispůvodně 2 kola pro mlýn a 1 pro stoupy
            poté přidáno 4. kolo pro pilu
            všechna kola šířka 0,75 m, průměry:
            1) 2,75 m
            2) 2,90 m
            3) 3,16 m
            4) 3,32 m
            (po většinu roku však voda všechna kola neutáhne)
            po zrušení olejny zrušeno 1 kolo
            1920 Eduard Čermák ml. zrušil všechna dosavadní kola a nahradil je jedním širším a hlubším na železné hřídeli
            1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,37 m3/s, spád 4 m, výkon 13 HP, prům. 3,6 m, šíře 2 m
            1945 pořízeno nové vodní kolo o obdobných parametrech
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobcebratři Jeřábkové, Velké Meziříčí
            Popispůvodně 2 kola pro mlýn a 1 pro stoupy
            poté přidáno 4. kolo pro pilu
            všechna kola šířka 0,75 m, průměry:
            1) 2,75 m
            2) 2,90 m
            3) 3,16 m
            4) 3,32 m
            (po většinu roku však voda všechna kola neutáhne)
            po zrušení olejny zrušeno 1 kolo
            1920 Eduard Čermák ml. zrušil všechna dosavadní kola a nahradil je jedním širším a hlubším na železné hřídeli
            1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,37 m3/s, spád 4 m, výkon 13 HP, prům. 3,6 m, šíře 2 m
            1945 pořízeno nové vodní kolo o obdobných parametrech
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popispůvodně prý s kolem na spodní vodu
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorDvořák, Petr
            NázevIdentifikace historických výrobních objektů...v oblasti Velkého Meziříčí
            Rok vydání2010
            Místo vydáníMendelova univerzita Brno, Lesnická a dřevařská fakulta
            Další upřesněníBakalářská práce
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorDvořák, Petr
            NázevIdentifikace historických výrobních objektů...v oblasti Velkého Meziříčí
            Rok vydání2010
            Místo vydáníMendelova univerzita Brno, Lesnická a dřevařská fakulta
            Další upřesněníBakalářská práce
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 34
            AutorVladimír Makovský
            NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku II.
            Rok vydání2006
            Místo vydáníVelké Meziříčí
            Další upřesněnís. 107-113
            AutorJosef Mikulášek
            NázevZ historie balínských mlýnů
            Rok vydání2002
            Místo vydáníBudišov nad Budišovkou
            Další upřesněníBudišovský zpravodaj 4/2002, s. 26-28

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

            Vytvořeno

            6.2.2020 19:14 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 11.2.2020 18:28
            doxa (Jan Škoda) 4.3.2021 11:36