mlýn Červenec

Nejstarší zmínka o mlýna je z konce 16. století v urbáři hraběnky Anny Marie Khyslingové, kde je uváděn jako vypálený.

Mlýn znovu vystavěl Václav Ples ze Sloupna v roce 1653 (dle jiného zdroje 1663).

V roce 1704 měl dvě mlecí složení. V roce 1714 byl oceněn na 220 zlatých

Mlýn je vyobrazen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768.

Ve stabilním katastru je k roku 1839 na mlýně uváděn Kruška Vojtěch (Adalbert) ze Sobětuch.

Vodní kniha z roku 1874: dvě mlecí složení, pohon dvěma koly na vrchní vodu o průměru 442 cm a 427 cm. Později zde pracovalo umělecké složení s válcovou stolicí a loupačkou a na obyčejném složení byl pár francouzských kamenů.

Při vyřizování dědictví po Anně Burešové zemřelé v roce 1864 je ve výčtu majetku uvedena nemovitost mlýn čp. 3 v Sobětuchách s příslušenstvím a pozemky. Dědici byly její děti, syn Josef a dcera Anna. Následně je Josef Bureš uváděn jako mlynář v Červeneckém mlýně čp. 3 v Sobětuchách. Jeho sestra Anna Burešová byla provdaná za Václava Jandla, mlynáře z Podečel čp. 10. V roce 1868 došlo k výměně, kdy manželé Anna a Václav Jandlovi přenechali mlýn čp. 10 v obci Podečely Josefu Burešovi a převzali výměnou jeho mlýn Červenec čp. 3 v Sobětuchách. O těchto převodech existují zápisy u c.k. okresního soudu v Chrudimi z února a března 1868.

Jandl prodal mlýn Hrubému, ten ho zase brzy prodal Františku Buřvalovi, který je znám jako majitel v roce 1884.

V tomto období mlýn vyhořel. Požár je uváděn k roku 1860 a 1884 za Františka Buřvala. Ten mlýn obnovil a předal jej později svému synovi, rovněž Františkovi, který byl starostou místního Sokola.

V roce 1930 byl majitelem František Buřval ml., zemřel 16. ledna 1932 a byl zpopelněn v Pardubicích. Po něm převzal mlýn jeho syn Arnošt Buřval narozený v roce 1907. V roce 1932 byl pořízen pomocný naftový motor o výkonu 8 HP, který sloužil v případě nedostatku vody, kterým mlýn často trpěl.

V roce 1941 byl mlýn Němci zavřen a zapečetěn. Pravidelně chodili kontrolovat, zda pečetě nejsou porušené a zda mlýn tajně nemele (informace od současného majitele).

Po válce Arnošť Buřval obnovil činnost mlýna. V 50. letech musel vstoupit do družstva a veškeré vybavení odevzdat. Podařilo se mu uschovat jednu mlecí stolici, která byla ve mlýně do začátku 21. století – asi do roku 2002. Rodině mlynáře mohla ve mlýně zůstat a bydlet zde.  (informace od současného majitele).

Poslední mlynář Arnošt Buřval zemřel 26.5.1992. V objektu nyní bydlí jeho syn, rovněž Arnošt, s rodinou.