Pec a mlýn jsou líhní novinek.
(anglické přísloví)

Kapsový dopravník

Kapsový výtah (dopravník) – korečkový elevátor

♦  Stroj hraje v mlynářství důležitou roli v dopravě meliva a produktů.

 

 

Kapsové výtahy od fa Hoerde Company - Vídeň, obrázek z katalogu firmy, r. 1890.

 

Konstrukce – popis


 

           1.  řemenice pohonu

          2.  výskok (výsyp)

          3.  vrchní uložení hřídele v ložiskách

          4.  dřevěné opláštění

          5.  kapsa (koreček)

          6.  pás

          7.  spodní uložení hřídele v ložiskách

          8.  vstup (násyp)

  

♦  Plechové kapsy – korečky jsou na pás přišroubovány, nebo přinýtovány. Pásy bývají většinou z pleteného textilu a běhají v opláštění (zamezení rozprášení) po dvou otáčejících se kotoučích na hřídelích uložených v ložiskách, v patě a hlavě stroje. Na vrchní hřídeli bývá naklínována řemenice poháněná z transmise.

♦  Dodejme, že na některých výtazích bylo možno seřizovacím šroubovým mechanismem, na kterém byla usazena ložiska hřídelů, nastavit poloha kotoučů a tím napínat pásy.


 Princip

♦  Stroj dopravuje částice (zrno, kroupy, šrot, krupice, krupičky, mouky…) od násypky, nebo stroje (např. mlecí stolice, loupačka) vertikálně - svisle na vyšší podlaží mlýna do dalších strojů.

♦  Sypké částice se dostanou spádovou trubkou do paty výtahu, kde jsou pohybujícími korečky – kapsami nabrány a následně vyneseny nahoru. V hlavě výtahu dojde k překlopení kapsy a vysypání částic ven do spádové trubky na další stroj.

                                                     

 Schéma


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Výtahy lze rozdělit na:

♦  jednoduchý (nejčastější použití)

♦  dvojitý (dva stroje spojené vedle sebe)

♦  s dřevěným opláštěním (starší typ)

♦  s plechovým opláštěním

 

  

Vrchní část dopravníků, tzv. hlava. zleva: mlýn Střehom čp. 8 (MB), zprava: mlýn Zahrádky čp. 34 (CL), foto: D. Veverka 2007

 

  

Spodní část dopravníků, tzv. pata. zleva: mlýn Střehom čp. 1 (MB),  zprava: mlýn Leštinka čp. 4 (CR), foto: D. Veverka 2007, 2011


Parametry určení

♦  typ

♦  výška → přes kolik podlaží prochází

♦  šíře pásu

♦  rozměry korečku (kapsy)

♦  otáčky, rychlost posuvu pásu


Vývoj a historie

♦  Jeho vůbec nejstarší použití ve mlýně známe již z 2. pol. 18. století a následně jím byly vybaveny některé mlýny už po r. 1800.

♦  Kapsové výtahy nalezly uplatnění ve všech mechanizovaných mlýnech se složením uměleckým, případně polouměleckým. Ve mlýně tak odpadla těžká práce vynášení meliva na vyšší podlaží.

♦  Stroje vyráběla řada českých i zahraničních výrobců. V mnoha případech si ale kapsový výtah zhotovil sám mlynář, nebo jiný řemeslník, např. sekerník.

 

Současnost

♦  Princip nezměněn, používá se jiných materiálů – např. plechové opláštění, gumové a ocelové pásy, šnekový samostatný pohon přes motor aj.

 

 Kapsový dopravník od fa ATEA Praha s.r.o.

 


AUTOR TEXTU: © David Veverka – restaurátor strojů