Dolní mlýn

Nejstarší zmínka o mlýnu je z Urbáře českodubského panství z roku 1590. Je zde uvedeno, že obyvatelé měli za povinnost „strouhu v zahradě pod zámkem, kteráž na mlýn běží, jednou v rok vycíditi“. (MH)

Z počátku 17. st. jsou známa jména některých nájemců. V roce 1621 je uváděn Adam Proud mlynář z dolního mlýna. V roce 1630 mlynář Michal Šlégr odváděl vrchnosti 8 vepřů po 12 zlatých. V urbáři českodubského panství je v roce 1657 zmínka o Václavu Niklovi mlynáři pod zámkem, který platil pronájem za tři a půl provazce louky pod Brousky na sv. Havla. Mlynář Václav Nikl měl v roce 1662 dostat peníze od Martina Krauzy primátora města Dubu. Václav Nikl se jako kmotr zúčastnil křtu syna Václava zourovského mlynáře Häbela Sauera. Obřad se uskutečnil 31. 8. 1670 v kostele ve Svébořicích. Ve svébořické matrice je jeho jména zapsáno jako Václav Nieikel mlynář ze mlýna v Českém Dubu. (MH)

Dalším v pořadí byl Ferdinand Horn, který měl mlýn nejprve v nájmu v roce 1735 a vrchnosti platil 31 zlatých. 15. července 1737 mlýn od vrchnosti, kláštera sv. Jakuba ve Vídni, koupil za 1000 kop. V roce 1753 ho prodal za 1200 zlatých bývalému městskému písaři Janovi Wehlemu. Jeho dcera Dorota se v říjnu 1757 provdala za Antonína Rigla, syna zemřelého podvicmanského mlynáře Karla Rigla, který se tímto přiženil na mlýn v Českém Dubu. Antonín však zemřel již v prosinci 1759 ve věku 27 let. Vdova po Antonínu Dorota se znovu provdala, a to v roce 1761 za Ferdinanda Schwarze. Rod Schwarzů pak vlastnil mlýn od roku 1761 až do začátku 20. st. V roce 1796 převzal živnost od otce za 8000 zlatých Ferdinand Schwarz mladší, narozený v roce 1769. Oženil se s Magdalenou Riegelovou, dcerou kovářského mistra z Dolního Předměstí. Jejich syn Ferdinand, budoucí mlynář, se narodil 1. 6. 1804. Kromě něj měli ještě syna Josefa (1813) a dceru Aloisii (1814). Třetí Ferdinand Schwarz se ujal mlýna v roce 1835, zaplatil za něj 8000 zlatých. V únoru 1841 se oženil s Marií Riegelovou, dcerou Johanna Václava Riegela z Dolního Předměstí. V letech 1842 až 1847 se jim narodily 4 děti, Emanuel Ferdinand (1842), Marie (1843), Rudolf (1845) a Ferdinand (1847). Mlynář zemřel 13. 8. 1848 ve 44 letech na úplavici. (MH)

Po Ferdinandově smrti převzal mlýn jeho bratr Josef, který před tím pracoval ve mlýně v Psinici čp. 18 u Kopidlna. Ve 25 letech, dne 1. 7. 1837, se oženil s dcerou zourovského mlynáře Rosalií Korseltovou v kostele sv. Linharta v Hlavici.  Rosálie však brzy zemřela a Josef se znovu oženil. Jeho druhou ženou se stala Antonie Langová, dcera Leopolda Langa z Českého Dubu. Obřad se konal 21. 2. 1848 v kostele sv. Ducha v Českém Dubu. Manželé žili nějaký čas na Zourově, kde se jim v roce 1852 narodila dcera Františka. Po předčasné smrti bratra Ferdinanda se Josef musel ujmout rodného mlýna v Českém Dubu, neboť všechny děti jeho bratra byly ještě nezletilé. Rodina se sem přestěhovala a zourovský mlýn od něj koupil Josef Weiser. Dalších jejich 6 dětí se narodilo v Českém Dubu v letech 1854 až 1864. Následujícím mlynářem se stal Josefův synovec Emanuel Schwarz, syn jeho zemřelého bratra Ferdinanda, nerozený v roce 1842. V listopadu 1869 se oženil s Wilhelminou Franzovou, dcerou Adalberta Franze, tkalce vlněných látek z Liberce. Po Emanuelovi převzal mlýn v roce 1910 Emil Schwarz a roku 1912 ji zdědil jeho syn Rudolf Schwarz, který se stal posledním příslušníkem mlynářského rodu Schwarzů. (MH)

V roce 1918 byl zde mlynářem Gustav Moeller (Möller), který vstoupil do společenstva mlynářů 17. 7. 1918. (MH)

Gustav Möller nechal v roce 1922 upravit okolí mlýna a podle plánů Eduarda Arlta z 10. 6. 1922 vybudoval kolem zahrady oplocení a vystavěl novou kolnu. Po Möllerovi přešla živnost na Antona Semeráda a od 9. 11. 1927 se držitelem stala firma F. Schmitt  Wollwarenfabrik v Českém Dubu. Od prosince 1931 je jako nájemce uváděn obchodník Bohumil Jáč, který mlýn po krachu firmy Schmitt koupil. Bohumil Jáč neměl živnostenský list na provozování mlynářské živnosti, proto vedením provozu pověřil vyučeného stárka Mohuslava Rejzka z Českého Dubu. V letech 1931 až 1933 se sám vyučil mlynářskému řemeslu a v roce 1936 obdržel výuční list. Někdy v období 1936 - 1937 nechal instalovat na mlýně spirální Francisovu turbínu. (MH)

V roce 1943 Němci mlýn zavřeli a do konce války nefungoval. Do provozu byl znovu uveden v roce 1945. (MH)